Česká národní banka (ČNB) je od roku 2006 zodpovědná za celou oblast dohledu nad finančním trhem. „Stimulem pro vznik regulace je většínou nějaká krize. Ne vždy ale je tomu tak,“ poznamenal Zdeněk Tůma. Příkladem je překlopení Basel I na Basel II, který je výsledkem expertní debaty o vylepšení původní regulace. Doprovodem bylo provedení celé řady expertýz a analýz. Takto by to mělo podle Zdeňka Tůmy vypadat.
Regulace ovšem narůstá. Je to vidět i na počtu stránek regulatorních norem. Basel I jich měl desítky, Basel II již stovky a Basel III se nadále rozrůstá a bobtná. Překlopení na Basel III se dělalo na základě politické objednávky jako důsledek finanční krize. Připravený byl také ve spěchu v průběhu dvou let 2010 a 2011.
Regulace nese náklady pro byznys, ovšem to se promítne i na spotřebitele, který náklady na svou ochranu zaplatí. Navíc se to promítne i v samotném dohledu, který se musí také přizpůsobit. V 90. letech podle expertního odhadu Zdeňka Tůmy se počet dohlížených osob pracujících ve finančním sektoru jedním člověkem v dohledu byl 800. V letošním roce jeden pracovník dohledu dohlíží přibližně 200 lidí pracujících na finančním trhu. Každá regulace má být přínosná pro klienta, ale zároveň je třeba počítat i s náklady, které v konečném důsledku klient ponese. Je třeba najít určitý kompromis.
Každé regulaci by měla předcházet důkladná analýza, která stanoví, kde je problém, aby bylo možné ho efektivně řešit. „To se v poslední době vždy neděje,“ řekl Zdeněk Tůma.
