Měnový výbor ČNB se zdržel komentářů na adresu koruny, která tak následně posílila

Ekonomická data z USA, Velké Británie a eurozóny nabídla investorům pouze minimální podnět k obchodování vzhledem k jejich obavám z možného uzavření federální vládních úřadů a případného snížení ratingu Spojených států. Ratingová agentura Moody’s se snažila trhy uklidnit prohlášením, že řešení amerického problému bude nalezeno, ale ještě v závěru týdne nebyl na stole žádný konkrétní návrh dalšího postupu. Zatímco se hlavní měnové páry držely v poměrně úzkém pásmu, větší aktivitu zaznamenal novozélandský dolar spolu se skandinávskými měnami. Průzkum norského trhu práce indikoval růst nezaměstnanosti, což se odrazilo i na kurzu norské koruny. Ve Švédsku oslabil index spotřebitelské důvěry, zatímco objem exportu klesl a cenové tlaky zůstávají na minimální úrovni. Na Novém Zélandu zaznamenala bilance zahraničního obchodu největší deficit za posledních 5 let.

Česká měna zaznamenala během uplynulého týdne poměrně volatilní aktivitu, když se obchodníci s korunou připravovali na měnové zasedání ČNB. Před jeho konáním domácí měna oslabila v obavách z devizových intervencí centrální banky proti koruně. Měnový výbor ČNB nakonec ponechal současné nastavení úrokových sazeb na úrovni 0,05% a zároveň se zdržel jakýchkoliv komentářů na adresu koruny. Koruna v reakci na tento výsledek posílila, její další zisky však byly limitovány přetrvávající nejistotou. Za pozornost také stojí návrh státního rozpočtu úřednické vlády, jeho implementace ale bude do značné míry závislá na výsledku parlamentních voleb, které se budou konat na konci října. Návrh počítá s rozpočtem, jehož poměr deficitu vůči HDP nepřekročí hranici 3%. 

Hlavní události tohoto týdne

V nadcházejícím týdnu bude zveřejněn výrobní index PMI spolu s bilancí státního rozpočtu a následován maloobchodními tržbami. Ekonomické ukazatele růstu podpořily měnové rozhodnutí z minulého týdne dále vyčkat na další vývoj českého hospodářství. Míra inflace se celý rok drží pod inflačním cílem ČNB na úrovni 2% a reálné mzdy jsou negativní, což přispělo k argumentu zahájit měnové intervence. Na druhou stranu se ale také objevilo několik známek oživení v podobě průzkumu PMI, který minulý měsíc zpevnil na nejvyšší hodnotu od června 2011. Právě tyto údaje zřejmě přesvědčily členy měnového výboru centrální banky prozatím se zdržet měnových intervencí proti koruně.