Středoevropské vlády zbrojí proti hrozící ekonomické recesi. Jak?

Česká vláda ve spolupráci s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) připravuje Národní protikrizový plán. Ten by měl spočívat především v opatření na podporu zaměstnanosti, snížení daňového zatížení a investice do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň například hodlá usnadnit přístup firem k penězům. Částka, kterou hodlá vláda na zmíněná opatření vydat zatím není známa.  

Německá vláda v úterý schválila dvouletý "balíček" opatření v hodnotě 50 miliard eur. Peníze by měly plynout především na investice do infrastruktury, snížení daní a pomoci automobilovému průmyslu.
Německo se původně zdráhalo přijímat rozsáhlé výdajové plány a kladlo důraz na zdravé veřejné finance, nakonec však zvítězila obava z recese, která bude v Německu zřejmě nejhlubší v poválečné době.

Slovenská vláda již v listopadu schválila téměř tři desítky opatření, která se týkají například budování dálnic, čerpání fondů Evropské unie, podpory malých a středních podnikatelů či energetiky. Ve středu se vláda dohodla, že k udržení růstu ekonomiky a zaměstnanosti vynaloží z letošního rozpočtu 332 milionů eur.

Rakouská vláda plánuje vyčlenit na povzbuzení ekonomické konjunktury v zemi dvě miliardy eur. S útlumem ekonomiky se chce vypořádat pomocí státních garancí úvěrů, urychlení výstavby a modernizace komunikací. Kromě toho chce vláda posílit i podporu stavebního spoření.

Polská vláda Donalda Tuska schválila ve středu souhrn opatření, která mají mají zvýšit bezpečnost na úvěrovém trhu a zároveň pobídnout banky k půjčování peněz na investice. Firmy také dostanou zálohy na peníze z Evropské unie.

^REKLAMA

Obtížnou situaci zažívá Maďarsko, jehož parlament bude o vládních návrzích jednat dnes. Vzhledem k vysokému zadlužení maďarské ekonomiky bude parlament jednat pouze o přeskupení současných financí v rozpočtu tak, aby pomohly hlavně malým a středně velkým podnikům a podpořily zaměstnanost.

Zdroj: ČTK