CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Radovan Novotný

25. 08. 2011

0 komentářů

Je lepší výplata dnes nebo až za tři roky?

 


 

Koneckonců tři roky jsou dlouhou dobou a je tu obava, že se k penězům nakonec z nějakého důvodu nedostaneme. V případě odložení výplaty existuje větší či menší riziko, že přijdeme zkrátka a 1999 korun za přijetí takového rizika jaksi moc nestojí. Co tomu říká finanční matematika?

Současná a budoucí hodnota peněz

Řekněme, že máme k dispozici svých 100 tis. Kč, které jsme vyhráli. Pokud tyto peníze nepoužijeme na spotřebu nebo úhradu svých dřívějších dluhů, je to náš počáteční kapitál. Současná hodnota tohoto kapitálu (present value) je 100 tisíc korun. Z investorského pohledu nás zajímá budoucí hodnota (future value) tohoto kapitálu, tedy dopad získaných výnosů na výslednou hodnotu. Uveďme tři ilustrační příklady, kdy peníze pracují pro nás.

Příklad 1

Pro jednoduchost uvažujme, že našich 100 tisíc Kč investujeme do termínovaného vkladu na tři roky. Banka nám každý rok připíše 3 % úroku, z úroku se odečte 15% daň, a úrok se kapitalizuje (stane se součástí vkladu). Ptáme se, kolik činí budoucí hodnota naší investice.

Stačí dobře použít vzorce FV = PV * (1 + i) ⁿ, kde FV je budoucí hodnota, PV je současná hodnota, i je úroková sazba, n je počet period. K výpočtu je možné také použít vhodného počítačového programu. V MS Excel k určení budoucí hodnoty slouží finanční funkce BUDHODNOTA, pomocí které rychle zjistíme, že po třech letech bude budoucí nominální hodnota naší investice 107 846 korun.

REKLAMA

Pokud bychom si nechali výhru vyplatit až za tři roky (možnost „b“), obětovali bychom příležitost vydělat 5 847 korun jako rozdíl mezi budoucí hodnotou obou alternativ.

Obr. 1 : Výpočet budoucí hodnoty tříletého termínovaného vkladu s úročením 3 % p.a. a ročním připisováním úroků
null

Do příkazového řádku MS Excel bylo zapsáno: „=BUDHODNOTA((3%)*0,85;3;0;-100000)“, odpovídající dialogové okno je na obrázku 1. Položka „Sazba“ zde udává úrokovou sazbu za periodu, tedy rok, vynásobením 0,85 je zohledněna 15% daň z připsaných úroků. „Pper“ znamená počet period, v našem případě tři roky. Ke vkladu již nepřikládáme, proto je „Splátka“ 0. „Souč_hod“ je -100 tisíc korun, minus znamená, že tyto peníze byly vynaloženy.

Příklad 2

REKLAMA

Uvažujme situaci, že svých sto tisíc korun necháme tři roky ležet na spořicím účtu, a po tyto tři roky zde budou každý měsíc připsány úroky ve výši 2 % p.a. Z vkladu nebudeme nic vybírat, a ptáme se, jaká je budoucí nominální hodnota. Výpočtem zjistíme, že po třech letech na účtu bude 105 228 korun.

V MS Excel bude v příkazovém řádku zapsáno: „=BUDHODNOTA(((2%)*0,85)/12;36;0;-100000),“ čemuž odpovídá obrázek 2. V tomto případě je periodou měsíc, proto je v řádku „Pper“ uvedeno 36 měsíců, což odpovídá třem rokům vkladu. „Sazba“ je zde uvedena měsíční (2 % podělená 12 měsíci), po odpočtu daně ve výši 15 % (vynásobení 0,85). „Souč_hod“ je vynaložených 100 tisíc (proto záporné znaménko).

Obr. 2: Výpočet budoucí hodnoty tříletého vkladu na účtu s úročením 2 % p.a. a měsíčním připisováním úroků
null

Příklad 3

REKLAMA

Uvažujme, že svých sto tisíc korun vložíme na 11 měsíců na spořicí účet s úrokem 2 % p.a., a každý měsíc zde na konci měsíce vložíme dalších 800 korun. Zajímá nás budoucí hodnota, kterou budeme mít k dispozici po uplynutí 11 měsíců. V MS Excel bude v příkazovém řádku zadáno „=BUDHODNOTA(((2%)*0,85)/12;11;-800;-100000;0)“, což odpovídá zadání na obrázku 3.

Po 11 měsících budeme mít na účtu k dispozici 110 432 korun. „Sazba“ je zde opět uvedena měsíční (2 % podělená 12 měsíci), po odpočtu daně ve výši 15% (vynásobení 0,85). „Pper“, tedy počet period, je zde 11, což odpovídá počtu měsíců vkladu. „Splátka“ je zde 800 korun za periodu, odtéká z naší kapsy, a proto záporné znaménko. „Souč_hod“ je 100 tisíc korun, které z naší kapsy na začátku vložíme na účet (proto záporné znaménko). „Typ“ je vyplněna 0, protože peníze vkládáme vždy až na konci měsíce (pokud bychom vkládali na začátku měsíce, byla by tam 1).

Obr. 3: Výpočet budoucí hodnoty vkladu 100 tis. Kč na účtu s úročením 2 % p.a., měsíčním připisováním úroků a příkladem na konci každého měsíce ve výši 800 korun
null

Příklady ilustrují, že při složeném úročení se neúročí jen počáteční kapitál, ale i dříve připsané úroky. Budoucí hodnota proto díky úrokům z úroků roste exponenciálně. Čím častěji jsou připisovány úroky, tím je to pro věřitele výhodnější.

Můžeme získat více, pokud máme peníze k dispozici teď

Pokud obdržíme 100 tisíc korun dnes, a máme tyto peníze k dispozici, můžeme s nimi naložit podle našeho uvážení. Můžeme se rozhodnout, zda své peníze utratíme za věci, které chceme ihned spotřebovat, nebo koupíme věci, které spotřebujeme někdy později. Získané peníze také mohou posloužit k zaplacení dřívějších dluhů, anebo mohou být investovány. Investujeme-li, pak získané peníze (dnešní kapitál) proměňujeme v peníze, které pravděpodobně získáme a budeme mít k dispozici někdy v budoucnu. Dnes se něčeho vzdáváme, abychom získali něco v budoucnosti.

Svých 100 tisíc korun, které držíme jako vrabce v hrsti, vyměňujeme za budoucí hodnotu, která je vždy nejistá a podobá se holubovi na střeše. Věříme v to, že náš dnešní kapitál bude v průběhu času zhodnocen o dosažené výnosy. Investovat můžeme do cenných papírů, uložit do banky na termínovaný vklad, investicí může být vlastní bydlení nebo vynaložení prostředků na přestavbu auta na LPG, umožňující snížit náklady a výdaje na benzín. Za investované prostředky něco získáváme, v případě bydlení ve vlastním něco ušetříme na nájemném, v případě akcií možná získáme dividendy, banka nám vyplácí úrok z vkladu.

Obecně ale platí, že investujeme-li uváženě naše peníze, získáváme v průběhu času výnosy (úroky). Pokud bychom v případě rozhodování o okamžiku výplaty výhry zvolili možnost „b“, neměli bychom čas na naší straně. V případě volby výplaty až za tři roky bychom neměli možnost získat výnos za přijatou výplatu 100 tisíc korun odpovídající třem rokům. Volba možnosti „a“ naopak znamená získání budoucí hodnoty 100 tisíc korun, zahrnující úroky nebo jiné výnosy získané během tří let.

Časová hodnota peněz

Časová hodnota peněz slouží jako základ pro všechny další pojmy v oblasti financí, má dopad na spotřebitelské financování, financování pořízení vlastního bydlení i do oblasti veřejných nebo podnikových financí. Hodnotu peněz v čase ovlivňuje znehodnocení peněz v důsledku inflace, a existence úroku a úročení. Od doby, co peníze nejsou navázány na zlato nebo jiný cenný kov, jsou znehodnocovány inflací. S tempem, kterým se mění cenová hladina, klesá kupní síla peněz a jejich reálná hodnota. Je ovšem běžné, že úroková míra inflační znehodnocení převyšuje, takže reálně stále získáváme čistý výnos.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *