V tuto chvíli startuje hlubší kontrolu osmi největších bank, které podle WSJ mohou vést k požadavkům na další navýšení kapitálu. Italský bankovní sektor zatím při porovnání se španělským nebo irským nebyl zdrojem velkých obav. Italské banky se nemusely vyrovnávat se splaskávající realitní bublinou ani se špatnými investicemi na americkém hypotečním trhu. První ani druhá fáze bankovních krizí se jich tedy příliš netýkala.
První otřesy přišly až později, když se prohlubovala recese nastartovaná vládními úspornými opatřeními. Ta podle WSJ dopadla primárně na malé a střední podniky. V důsledku jejich problémů roste již 27 měsíců v řadě podíl neperformujících úvěrů (NPL). Problematické úvěry z 8,9 % všech úvěrů v roce 2010 (157 miliard eur) vyskočily v březnu tohoto roku na 14,2 % všech úvěrů (249 miliard euro). To je v tuto chvíli více než ve španělském nebo portugalském finančním sektoru. Pokud by situace měla být po hloubkové prověrce ještě vážnější, zamotá to samozřejmě v prvé řadě hlavu italským politikům. Hned na druhém místě se ale má na co těšit ECB, která má v roce 2014 převzít jednotný dohled nad evropským bankovním sektorem.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
