Co se to děje? Optimistický příběh říká, že nízko-inflační éra začíná končit a globální ekonomice to bude hrát do karet. V tomto scénáři půjde inflace dál vzhůru nejen kvůli dražším energiím a potravinám, ale i díky tomu, že se především vyspělým ekonomikám daří a vylepšuje se situace na trhu práce. Optimistický obrázek doplňuje víra v rychlejší rozpočtové výdaje (a daňové škrty) v USA pod taktovkou nového prezidenta Donalda Trumpa i v uvolněnější rozpočtovou politiku v Evropě. Přirozeně silnější poptávka ve vyspělém světě navíc v očích optimisty vylepšuje vyhlídky problematických rozvíjejících se trhů, především pak Číny. To vše zvyšuje šance, že se světová ekonomika vyrovná s přísnější měnovou politikou, která bude jen logickým důsledkem sílících přirozených inflačních tlaků. Na konci roku 2017 bychom se měli pohybovat v prostředí vyšších výnosů a silnějších akcií.
Skeptik tvrdí pravý opak. Upozorňuje na to, že v řadě případů je inflační skok zatím čistě dovezený a neodráží tolik sílící domácí poptávku – například jádrová inflace v eurozóně je skutečně zatím relativně slabá. V takovém případě může inflační skok za rok jednoduše vyprchat. V tomto roce navíc nemusí nutně všude zrychlit mzdy a vyšší inflace jednoduše může zafungovat jako negativní daň na pracovníky a snížit jejich reálné výdaje. Skeptik současně příliš nevěří, že brzo uvidíme výraznější rozpočtové stimuly v USA (ani v Evropě) a naopak politická nejistota v Evropě může vést v jeho černých vizích k osekávání investičních výdajů firem. V takovém světě nemusí být prostor pro utaženější měnovou politiku ani vyšší výnosy.
Který z příběhů bude nakonec pravdivý, uvidíme. My v tuto chvíli zůstáváme spíše optimisty a věříme, že americká a s ní i globální ekonomika snese o něco rychlejší utahování měnových kohoutů a vyšší úroveň výnosů. Na druhou stranu víra některých tržních hráčů v rychlou a masivní rozpočtovou injekci po nástupu Donalda Trumpa nám přijde až “pohádkově” vzdálena od politické reality .
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
