Centrální banka eurozóny bude mít totiž na pořadu projednávání nové makro prognózy, která poprvé v historii představí inflační výhled jdoucí za horizont dvou let. Odhadovaná inflace pro rok 2016 se přitom poněkud paradoxně může stát hlavním vodítkem pro rozhodování o měnové politice. Celá eurozóna se totiž v důsledku makroekonomického přizpůsobení její periferie potýká s velmi nízkými inflačními tlaky, které tlačí meziroční růst cen stále blíže k nule (byť únorová hodnota lehce vzrostla) a vzdalují jej od dlouhodobého cíle 2 %.
Zaznívají dokonce hlasy (viz včera z MMF), že ECB riskuje, že eurozóna spadne do deflace.Tak horké to asi nebude, ale pravdou je, že inflace v eurozóně zůstane asi velmi dlouho velmi nízko. Poslední prognóza ECB počítala s tím, že inflace v měnové unii bude v roce 2014 činit 1,1 % a v roce 2015 1,3 %. Tyto hodnoty budou dnes revidovány směrem dolů, přičemž inflační odhad pro rok 2016 může být níže než 1,7 %.
Nové velmi inflační prognózy pak mohou být pro ECB záminkou k tomu, aby přijala další expanzivní opatření – např. v podobě kosmetického snížení repo sazby o 10–15 bazických bodů. Bude to však velmi těsné rozhodování a upřímně již předem varujeme, že ECB dnes také nemusí podniknout vůbec nic. Poslední konjunkturální data (HDP, PMI ale např. i včera zveřejněné maloobchodní tržby) totiž vůbec nevypadaly špatně a po pravdě řečeno pokud by nebyla na stole nová prognóza (s novým dlouhodobým inflačním výhledem) nemuselo by dnes dojít k žádné akci.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
