Spotřebitelské ceny se v listopadu z hlediska meziročního srovnání vyhouply nad úroveň jednoho procenta. Růst o 1,5 % je nejsilnější meziroční změnou od června 2013, kdy ceny rostly o 1,6 %. Slova se opět jako první ujaly alkoholické nápoje a tabák, které podražily o téměř 6 %. Hodně významnou pozici nyní zaujaly i potraviny a nealkoholické nápoje, za které jsme si museli nově meziročně připlatit. Doposud, tedy po celý letošní rok jsme je kupovali levněji než v roce 2015. Letošní příprava vánočního cukroví nás pravděpodobně vyjde dráže, dokazují to alespoň vyšší ceny za máslo, cukr a vejce. Za zdravější potraviny, konkrétně pomeranče, jablka, rajčata, papriky nebo mrkev jsme naopak peníze ušetřili.
Skupinu položek s významným dopadem na růst inflace doplňují i pohonné hmoty, kdy dynamika poklesu jejich cen zvolňuje. Loni v listopadu spadla cena za jeden litr benzínu slabě pod 30 Kč. V listopadu letošního roku jsme benzín tankovali v průměru za 29,5 Kč. Meziroční rozdíl tak činí zhruba jedno procento. Ještě v říjnu byl rozdíl mezi letošním a loňským rokem větší než 4 %. Lze očekávat, že o pohonných hmotách, respektive vývoji jejich cen ještě mnohokrát uslyšíme, protože i nadále budou hrát stěžejní roli při růstu inflace, a to nejen z pohledu efektu statistické základny.
Při srovnání aktuálního vývoje se situací v předchozím měsíci byla laťka překonána o tři desetiny procenta. I v tomto případě je potřeba vyzvednout roli potravin. Ve skupině vybraných potravinářských výrobků (přibližně 26 druhů) měly meziměsíčně levnější potraviny hodně slabé zastoupení. Z meziměsíčního poklesu v říjnu přešla k meziměsíčnímu růstu v listopadu například cena hovězího masa, kuřat, rýže nebo těstovin.
Současný vývoj spotřebitelských cen bude určitě sledovat centrální banka, která pro listopad předpokládala jednoprocentní růst. Nečekáme, že by centrální bankéři zareagovali rychlou akcí, nicméně věříme, že vývoj cen se dostane pod drobnohled a v případě, že bude obdobným tempem pokračovat i příští měsíc, tvůrci monetární politiky mohou přehodnotit přístup k měnovým intervencím a úrokovým sazbám.
Petr Gapka, hlavní ekonom MONETA Money Bank
REKLAMA
