Dnešní díl bude stručnější než ty předchozí a bude se zabývat měnami. Měny lze chápat jako pátou třídu aktiv. Jako samostatná investice se však do portfolia zahrnují pouze zřídka. Přesto si zaslouží naši pozornost.
Měny jsou ze své podstaty vždy spekulativní. Přímé investice nepřináší investorovi žádný pravidelný obnos, tak jako třeba úrokové prémie u dluhopisů nebo dividendy u akcií. Zároveň nemají tendenci dlouhodobě neustále růst výš a výš, tak jako akcie, komodity a nemovitosti. Jejich vývoj je dlouhodobě velmi těžko predikovatelný.
Stačí se podívat na nejsledovanější kurz EUR/USD. Kdybyste se před pěti lety zeptali kteréhokoliv finančního analytika, nikdo by se neodvážil tipovat, že kurz bude za pět let o 50% výš. Stejně tak se i dnes velmi liší odhady různých odborníků na dlouhodobý vývoj kurzu EUR/USD.
 |
Pro běžného pasivního investora jde o nejdůležitější kurz. Právě vývoj amerického dolaru vůči euru způsobil do velké míry to, že český investor držící investice v dolaru poslední roky prodělával desítky procent jen na kurzu koruny vůči dolaru. Mnohdy tak i přes zajímavý výnos amerických trhů skončil český investor po přepočtení na koruny na nule, nebo dokonce v červených číslech.
Většina investorů svým způsobem do portfolia zahrnuje měny ať chce, nebo ne. Dokonce jsem to v prvním díle tohoto seriálu doporučoval, rozkládat dlouhodobé investice mezi korunu, dolar a euro. Ne ani tak z důvodu "lepší diverzifikace", ale spíše z praktického hlediska, protože zajímavé příležitosti se v české koruně hledají těžko.
Podstoupením měnového rizika svým způsobem spekulujeme na vývoj určitého měnového kurzu. Někteří spekulanti se ničemu jinému ani nevěnují a obchodují čistě jen s měnovými páry na Forexu. Tím se zde ale nebudeme nyní zabývat, protože nám nejde o spekulace, ale o dlouhodobé investice.
Měny nevykazují v podstatě žádnou korelaci s ostatními třídami aktiv. Proto může být smysluplné je do portfolia zahrnout i jako samostatnou složku. Zvláště nyní, po čtyřletém růstu akcií, komodit, nemovitostí i dluhopisů. Kdo chce samostatnou složku, musí zabrousit mezi strukturované produkty. Na trhu jsou běžně dostupné některé certifikáty, které se na měny orientují.
Pro přímou investici existují v praxi dvě varianty. První využívá nákupu jedné měny a současného krátkého prodeje druhé měny. Takto funguje vlastně i Forex (alespoň doufám, nemám s tím osobní zkušenosti), nebo CFDs kontrakty. Druhou již trochu nepřímou variantou je investice do nástrojů peněžních trhů v dané měně. Využívají se krátkodobé termínované vklady, někdy i dluhopisy. Takto se dá profitovat vedle kurzových pohybů také z vyšších úroků.
První varianta se často využívá na vyspělých trzích, kde úrokové rozdíly nebývají nijak zásadní a na trzích s těmito měnovými páry panuje vysoká likvidita. Druhá varianta se zase obvykle volí u emerging markets, kde bývají až dvouciferné úrokové sazby a nižší likvidita pro přímý nákup měnového páru.
Celkově může jít o zajímavý doplněk portfolia. Nelze však počítat s dvoucifernými zisky. Reálně se výnosy měnově orientovaných investic mohou dlouhodobě pohybovat mezi výnosy dluhopisů a akcií, tedy něco kolem 5-7% p.a.
Předchozí díl zde.
Pokračování tady.
