Česká ekonomika zřejmě opět spadne do recese

Česká ekonomika se v závěrečném čtvrtletí loňského roku dostala do recese, která se v prvních měsících letošního roku dále prohloubila. Hlavní příčinou byla úsporná fiskální opatření ve většině zemí EU snižující zahraniční poptávku po českém zboží; úspory na vládní úrovni pak samozřejmě pokračovaly i v České republice s negativním dopadem do domácí poptávky. Druhé čtvrtletí by ovšem mělo poukázat na hospodářský vzestup, nicméně bude se jednat o dočasnou záležitost související s jednorázovými faktory. Pro druhé pololetí existuje vysoká pravděpodobnost, že česká ekonomika opět spadne do mírné recese (komentář Komerční banky).

Druhé čtvrtletí by mělo vykompenzovat nečekaný a silný propad zaznamenaný v prvních třech měsících letošního roku. Hospodářský pokles prvního čtvrtletí (mezičtvrtletně o 0,8 %) byl podle našeho názoru negativně ovlivněn některými dočasnými faktory jako například nižší výběr daní z produktů (zejména u cigaret) či únorové velmi mrazivé počasí. Za samotné druhé čtvrtletí tedy očekáváme oproti prvnímu kvartálu růst reálného HDP o 0,6 %.

Hospodářský výhled pro druhou polovinu letošního roku i pro rok 2013 ovšem zatemňuje nepříznivé vnější prostředí. Ekonomika eurozóny letos poklesne dle našich odhadů o 0,5 %, v příštím roce bude pouze stagnovat. Kvůli tomu zaznamená letos česká ekonomika také pokles o půl procenta, pro rok 2013 očekáváme mírné oživení a vzestup o 0,6 %.

Hlavním tahounem ekonomiky budou letos opět čisté exporty s vysokým příspěvkem k hospodářskému růstu ve výši 2,3 procentního bodu, když zahraniční obchod zaznamenal v posledním čtvrtletí loňského roku a první poloviny letošního roku výrazné zlepšení. Za celý letošní rok předpokládáme přebytek bilance zahraniční obchodu v rekordní výši téměř 300 mld. CZK. Pro příští rok již očekáváme pouze minimální zlepšení.

Naopak pokles stále očekáváme u domácí poptávky, a to kvůli pokračujícímu snižování vládních výdajů, spotřeby domácností a investiční aktivity. Výdaje domácností budou nadále klesat s tím, jak kupní sílu domácností negativně ovlivňuje další vlna fiskálních restrikcí platných od počátku letošního roku, vyšší míra inflace, nízký růst nominálních mezd a zvyšující se nezaměstnanost. Ekonomická recese bude znamenat vzestup míry nezaměstnanosti z loňských prosincových 8,6 % na 9,2 % na konci letošního roku. Trend bude bohužel pokračovat i v roce 2013 (směrem k 9,7 %), oživení ekonomiky totiž nebude tak výrazné, aby trend otočilo.

Inflace má svůj vrchol za sebou, v nadcházejících měsících se ovšem bude stále držet nad úrovní 3 %. Meziroční dynamika spotřebitelských cen kulminovala na 3,8 % v březnu, během druhého čtvrtletí inflační tlaky polevily na červnových 3,5 %. Za inflací nad 2% inflačním cílem ČNB stojí především nákladové faktory z titulu vyšších nepřímých daní, regulovaných cen, dražších pohonných hmot a potravin.

Oproti předchozí prognóze jsme revidovali inflační výhled k vyšším hodnotám, když letošní průměrnou inflaci odhadujeme na 3,6 %, pro příští rok pak na 2,7 %. Za vzestupnou revizí stojí zejména dramaticky vyšší ceny agrárních komodit na světových trzích a indikace letošní slabší úrody ve světě i u nás. V posledních týdnech jsme též svědky opětovného růstu cen ropy. Významnou roli ve vyšším inflačním vývoji budou i nadále hrát změny v nepřímých daních. Primární dopady daňových změn přispívají do letošní inflace 1,2 procentního bodu, v roce 2013 to pak bude 1 procentní bod související se zvýšením DPH a spotřebních daní na cigarety.

Na červnovém zasedání ČNB snížila svoji klíčovou sazbu o 25 bb na 0,50 %. Předpokládáme, že na této úrovni tato sazba zůstane minimálně do konce příštího roku. Další snížení sazeb ovšem nelze vyloučit, zejména pokud by se situace v eurozóně vyhrotila nebo se začala kumulovat jiná protiinflační rizika.

V horizontu do konce letošního roku se jeví prostor pro výraznější posílení koruny jako limitovaný. Česká ekonomika bude v průběhu druhého pololetí bojovat s recesí, příspěvek čistých exportů k dynamice HDP se bude postupně snižovat. Z pohledu úrokových sazeb zůstane česká koruna pro zahraniční portfoliové investory nezajímavá. Optimisticky nevypadá ani vnější prostředí. Evropská dluhová krize se promítá do slábnoucí ekonomické výkonnosti. V ročním horizontu by koruna již mohla být silnější, když očekáváme postupný náběh ekonomiky na růstovou křivku.

Hlavní rizika makroekonomické prognózy spatřujeme v zahraničí. Hlavním rizikem je hlubší a delší než v současné době předpokládaná recese v eurozóně, rozšíření a eskalace dluhové krize.