Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Vyplatí se šetřit na běžném účtu?

Autor: Petr Zámečník | 23.09.2009 00:00 | Kategorie: Banky | 21 komentářů
Vyplatí se šetřit na běžném účtu?

Náklady na běžný účet dosahují i řádu stokorun měsíčně. Nebo jsou také zcela zdarma. Vyplatí se hledat levnější účet? Nebo to nemá smysl a je třeba „zatnout zuby“ a platit? A jak si stojí české banky ve srovnání v Evropě?

Bez běžného účtu se dnes obejde málokdo. Banky si jsou této skutečnosti dobře vědomy, a tak lidé za běžný účet platí a platí... mnohdy mnohem více, než by museli. Důvodem je přílišná strnulost a nepružnost klientů. Podle včera zveřejněné studie Evropské komise o nákladovosti běžných účtů v Evropské unii v letech 2006 až 2007 změnilo svou banku jen 9 % klientů. To je výrazně méně, než kolik lidé mění kupříkladu pojišťovnu s autopojištěním - těch ke změně pojišťovny ve stejných letech přistoupilo rovných 25 %.

Důvod rozdílu mezi fluktuací klientů u autopojištění a běžných účtů je zřejmý. Zatímco u povinného ručení či havarijního pojištění klient přichází až do pojistné události do styku s pojišťovnou jen prostřednictvím platby pojistného (shodou okolností nejčastěji z běžného účtu), s bankou a běžným účtem „komunikuje“ zpravidla několikrát měsíčně - a prostřednictvím platební karty nezřídkakdy i denně. A v takovém případě hrají významnou roli i další faktory, než je pouze cena.

Cenu bankovních služeb může převážit dostupnost poboček a bankomatů, šíře služeb nabízených bankou - zejména těch, které klient využívá (čím více služeb klient užívá, tím hůře se mu odchází), nebo administrativní náročnost změny (nutnost nahlásit změnu účtu zaměstnavateli a dalším případným plátcům, nové nastavení inkas a trvalých příkazů apod.). Nezanedbatelným je také zvyk, kupříkladu při využívání internetového bankovnictví nebo při komunikaci se „svou“ osobní bankéřkou.

Cena bankovních služeb v ČR a v Evropě

Vyplatí se ale změnit banku? Podle studie poplatků za běžné účty Evropské komise se Česká republika z 27 zemí umístila na 7. nejhůře hodnoceném místě. Zejména v perspektivě skutečnosti, že ve studii bylo zahrnuto pouze 5 v Česku působících bank a že lze nalézt banky s nulovou cenou za základní služby lze očekávat, že se změna může spíše vyplatit.

Grafy 1: Porovnání ročních nákladů na základní bankovní služby v EU (v EUR)

Poznámka: Hodnoty jsou uvedené pro aktivního, průměrného a pasivního klienta.

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers, European Commission

Nejvyšší poplatky jsou bezkonkurenčně v Itálii, které zdatně sekundují Španělsko a Francie. V Česku se pohybují u pasivního klienta od méně než 15 EUR po téměř 80 EUR ročně, u aktivního řádově od 110 EUR do 175 EUR ročně. Z těchto údajů by se dalo usuzovat, že se hledání levnějšího účtu vyplatí spíše pasivním klientům (mohou ušetřit až přes 80 %, kdežto aktivní „jen“ 37 %). Pokud ovšem nabídky běžných účtů rozšíříme i na menší banky než 5 největších, úspory u aktivních klientů mohou být výrazně vyšší.

Rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější bankou činí přibližně 65 EUR v ročních nákladech. To odpovídá přibližně 1690 Kč (140 Kč/měsíc), kterou klient může ušetřit za cenu změny banky a s tím spojenými náklady.

Jak banku vybrat? Obtížně...

Cena služeb je jen jednou z oblastí, kterými se studie zabývá. Velmi důležitá je též transparentnost a jednoduchost sazebníků bank. A v té banky velmi často selhávají. Možná není náhodou, že v zemích, kde jsou sazebníky méně přehledné, jsou ceny bankovních služeb vyšší.

Graf 2: Cena bankovních služeb k transparentnosti a jednoduchosti

Zdroj: Data collection for prices of current accounts provided to consumers, European Commission

Stran transparentnosti si české banky nestojí příliš dobře. Autoři studie museli banky kontaktovat s doplňujícími dotazy v 80 % případů, čímž se spolu s polskými zařadily na šestou příčku nejhorších bank. Ovšem ani průměr Evropské unie není nikterak lichotivý, když musely být banky v průměru kontaktovány v 66 % případů. Nejlépe si v tomto ohledu vedou německé banky s 30 %.

Nízká transparentnost a faktická nemožnost porovnání poplatků mezi bankami je dalším důvodem, proč klienti často setrvávají u banky, nad jejíž poplatkovou politikou sice neustále spílají, ale na niž si již zvykli.

Má smysl se poplatky zabývat?

Odpověď na otázku, zda má smysl se bankovními poplatky za běžný účet zabývat, není jednoznačná - vždy závisí na konkrétní situaci domácnosti. V některých případech může i uspořených 140 Kč/měsíc (či obdobná částka, nemá-li domácnost vhodně zvolené základní bankovní služby) pomoci řešit obtížnou situaci - ovšem téměř vždy pouze v koordinaci s dalšími úspornými opatřeními.

U klienta, který řeší několikatisícové měsíční přebytky nebo hypotéku s desetitisícovou splátkou, mohou být uspořené stokoruny kapkou v moři, kterou ani neocení - a nebo v případě hypotéky mnohdy ani ocenit nemůže, neboť si hypoteční banka klade podmínku vedení běžného účtu.

Nemůže být ani opominuto, co klient od banky či účtu očekává. Vyžaduje-li klient z malého města osobní kontakt na pobočce, může být odkázán využívat služby jediné banky, která v dané lokalitě působí. Potřebuje-li kontokorent, nemusí u nové banky obdržet úvěr v dostatečné výši.

Poplatky: Jsou opravdu vysoké?

Diskuse o výši poplatků a jejich přiměřenosti, složitosti a netransparentnosti je vedena roky. A zřejmě další roky vedena bude. Od doby, kdy v České republice působí finanční instituce nabízející základní služby zdarma, ji ale vnímám za nadbytečnou. Každý klient má možnost volby: Spokojí se se základními službami, které bude využívat bez poplatků? Nebo chce využívat služby banky, na kterou si zvykl, přestože není spokojen s cenou?

Je to podobné, jako by klient požadoval automobil za základní cenu, ovšem očekával jeho plnou výbavu...

Vyplatí se šetřit na běžném účtu? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 21 komentářů)

RE: RE: Nadbytecna diskuze? viglib | 01.10.2009 12:36
RE: Nadbytecna diskuze? supernaut | 30.09.2009 17:31
RE: RE: RE: Nadbytecna diskuze? Michal Kára | 29.09.2009 11:26
RE: Nadbytecna diskuze? P. | 27.09.2009 21:32
RE: RE: RE: Nadbytecna diskuze? chk | 24.09.2009 09:10

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Banky

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 04.01.2017 11:39

Martin Zíka | 27.12.2016 00:00 Útoky na platební karty aneb Jak nepřijít o peníze

Útoky na naše finanční prostředky jsou považovány za jednu z největších hrozeb digitální doby. Na rozdíl od odcizení přístupových údajů do sociálních sítí nebo do emailové schránky, při napadení našeho bankovního účtu se jedná o přímé napadení našeho majetku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Marek Belza | 09.12.2016 00:00 Padne Deutsche Bank, nebo by měla být státem zachráněna? Ekonomické argumenty pro a proti politice „Too big to fail“

Pád největší německé banky, nevídaná situace je nyní až strašidelně reálná. Finanční krize z roku 2008 ukázala, jak propojený je finanční svět, a je třeba si uvědomit nesmírné riziko, které evropskému finančnímu trhu hrozí. Analytici varují, že pád Deutsche Bank s sebou může vzít ke dnu nejen německou kancléřku Merkelovou, ale dokonce i celé EURO. Není tedy pochyb, že případné uplatnění či neuplatnění politiky Too Big to Fail má přímý vliv na finanční trhy, a tedy i investování. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.12.2016 17:03Další články »

Krátké zprávy z Banky

19.01.2017 14:31 Evropská centrální banka dnes nepřekvapila

Na dnešním zasedání ponechala Evropská centrální banka svůj program kvantitativního uvolňování beze změny. Stále platí, že od dubna poklesne objem nakupovaných dluhopisů o 20 miliard EUR na 60 miliard EUR, přičemž nákupy aktiv budou probíhat do konce letošního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 13:18 Spekulanti mají zabránit posílení české měny

Do konce roku by měla česká měna posílit v průměru o 2,2 procenta na 26,40 koruny za euro. Vyplývá to z odhadů 42 světových bank a brokerů. Odhady ekonomů se pohybují od 25 do 27,40 koruny za euro a pouze dva sázejí na oslabení měny. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 10:23 Co dnes čekat od ECB?

Mario Draghi dnes bude před novináři obhajovat, proč se na posledním zasedání ECB rozhodla natáhnout “tisk peněz” (politiku QE) až do konce roku 2017. Čísla, která od té doby přišla, překvapovala vesměs výhradně pozitivně. Podle dat z průmyslu a maloobchodu ekonomika eurozóny ke konci roku 2016 zrychlila a podnikatelské nálady současně vystoupaly na nejvyšší úrovně za posledních pět let. Nezaměstnanost přitom spadla do blízkosti sedmiletých minim, úvěry zrychlují, euro výrazně oslabilo a především inflace se definitivně odpoutala od nuly a míří vzhůru (1,1 % – tříletá maxima). Až by člověka napadlo, k čemu vlastně eurozóna v tuto chvíli potřebuje QE? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 17:14 Americká banka Citigroup zvýšila svůj zisk

Čistý zisk americké banky Citigroup ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent na 3,57 miliardy dolarů (90 miliard korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 16:22 ČNB náhle opustil ředitel sekce dohledu nad finančním trhem

David Rozumek náhle na dohodu opustil Českou národní banku. Sekci která dohlíží na to, jak banky, pojišťovny, investoři nebo instituce dodržují pravidla tuzemského finančního trhu, prozatím povede Rozumkova náměstkyně Zuzana Silberová. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (76)
 
Stejný jako 2016. (6)
 
Horší než 2016. (583)
 Celkem hlasovalo 665 čtenářů

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »