Stárneme rychleji... co s tím?

Stárnutí populace je závažný problém. Ovlivní nejen vyplácení penzí, ale i mnohé další sektory ekonomiky. Jak vypadá nejnovější projekce Českého statistického úřadu a jaká z ní plynou rizika?

Stárnutí populace - nejen problém důchodového systému

V souvislosti se stárnutím populace se nejčastěji hovoří o udržitelnosti či neudržitelnosti penzijního systému a o jeho reformě. Souvislosti stárnutí populace jsou ale mnohem komplikovanější a dosahují i do dalších oblastí veřejných financí - zejména do zdravotního a sociálního systému.

České veřejné zdravotnictví je v současnosti placeno z 90 % z veřejného zdravotního pojištění - tedy z jisté formy daně, kdy ekonomicky aktivní lidé platí určité procento ze svých příjmů a z takto získaných prostředků se hradí lékařská péče všech nemocných. Pouhých přibližně 10 % zdrojů je vybíráno formou spoluúčasti od pacienta. Stárnutí populace může tento systém výrazně ohrozit.

Lidé se dožívají vyššího věku především díky pokroku v lékařské vědě. Ten ale není zdaleka zadarmo a náklady na léčbu každoročně rostou. Nejčastějšími klienty lékařských zařízení jsou přitom senioři - vždyť v pokročilém věku se projevuje mnohem více onemocnění. Stárnutí populace tak na jedné straně zvyšuje výdaje zdravotnictví. Na druhé straně ale s růstem počtu penzistů klesá počet plátců zdravotního pojištění.

V současnosti užívaný státní průběžný důchodový systém je trvale udržitelný, jak někteří politici proklamují. Je třeba pouze upravit jeho parametry - zvýšit věk odchodu do důchodu, zvýšit pojistné, snížit penze... všechny tyto kroky jsou ale nepopulární a některé z nich navíc kontraproduktivní.

Zvyšování věku odchodu do důchodu ovšem příliš neřeší. S rostoucím věkem nad určitou hranici klesá produktivita práce a v mnohých oborech ani zkušenosti nepomůžou pracovníkovi dál vykonávat svou práci. Lidé se stávají častěji nezaměstnanými - a pouze se problém přesouvá z kapsy důchodového systému do systému podpory v nezaměstnanosti.

Zvýšení pojistného také příliš neřeší. V současnosti patří zdanění sociálním pojištěním v České republice k nejvyšším - a za vysoké platby nemůže budoucí penzista očekávat ani odpovídající náhradu formou důchodu. Příjem se do výpočtu důchodu započítává od hranice kolem 13 tis. Kč jen z 10 %... přičemž sociální pojištění se pochopitelně platí ze 100 %. Naštěstí bylo sociální a zdravotní pojištění již zastropováno a z příjmu přesahujícím něco málo přes milion korun se další pojistné neplatí. Další zvýšení pojistného by vedlo buď přímo k odchodu pracovníků (ať již do zahraničí nebo do šedé ekonomiky), nebo k poklesu přílivu migrantů.

Snížení důchodů řešením také není. Penzisté by se dostávali častěji do oblasti chudoby - a tedy mezi příjemce sociálních dávek. Opět by se problém jen přesunul z jedné kapsy do druhé.

Stárnutí populace - rychleji než se čekalo

Stárnutí populace probíhá rychleji, než Český statistický úřad očekával ještě v roce 2003, kdy připravil demografickou projekci do roku 2050. V roce 2009 je již vyšší očekávaná délka dožití, než jakou pro tento rok predikovala i ve své optimistické variantě. Nedávno zveřejněná nejnovější, letošní, projekce již pracuje s vyššími čísly.

Tabulka 1: Naděje dožití podle ČSÚ

Rok	Projekce 2009						Projekce 2003
	nízká		střední		vysoká		vysoká
	muži	ženy	muži	ženy	muži	ženy	muži	ženy
2008	74,0	80,1	74,0	80,1	74,0	80,1	73,0	79,3
2009	74,1	80,2	74,2	80,3	74,3	80,4	73,1	79,5
2010	74,3	80,4	74,5	80,6	74,6	80,7	73,3	79,7
2020	76,3	82,0	77,0	82,8	77,6	83,3	75,1	81,2
2030	78,4	83,7	79,5	85,1	80,5	86,0	76,8	82,8
2040	80,0	85,1	81,5	86,8	82,8	88,0	78,6	84,4
2050	81,6	86,4	83,5	88,4	85,1	90,0	80,3	86,0
2065	84,1	88,5	86,5	91,0	88,5	93,0
Pozn.: Horizontem Projekce 2003 byl rok 2050.

Zdroj: ČSÚ

Rychlejší stárnutí populace zkracuje čas politiků pro uskutečnění skutečné penzijní reformy - a s ní související reformy veřejných financí, která by řešila neudržitelnost současného financování zdravotnictví i další oblasti. Bohužel, čas, který opticky zbývá (byť z ekonomického pohledu již včera bylo pozdě), je stále delší než volební období...

Každý si bude živit svého důchodce? Nikoli...

Situace ale nebude až tak kritická, jak bývá mnohdy ukazována. Tedy, pokud se naplní projekce ČSÚ. Občas bývá uváděno, že v roce XY dojde k tomu, že na každého člověka v produktivním věku připadne jeden penzista. Není tomu tak. Situace ale přesto není nikterak růžová - na každého člověka v produktivním věku připadne jeden člověk ve věku neproduktivním, tedy buď penzista, nebo dítě.

Tabulka 2: Charakteristiky věkového složení

Rok	Průměrný věk			Index stáří			Index ekonomického zatížení B
	nízká	střední	vysoká	nízká	střední	vysoká	nízká	střední	vysoká
2008	40,3	40,3	40,3	102	102	102	54	54	54
2009	40,5	40,5	40,5	105	105	105	54	54	54
2010	40,7	40,6	40,6	107	107	107	55	55	54
2020	42,8	42,7	42,6	131	129	126	67	67	67
2030	45,4	45,2	44,8	175	167	159	72	73	73
2040	47,7	47,0	46,6	222	208	195	78	80	80
2050	48,5	47,9	47,3	246	225	208	95	97	97
2065	49,9	49,0	48,4	278	244	225	98	101	103

Zdroj: ČSÚ

Index stáří udává poměr obyvatel v penzijním věku (65 let a více) k dětem (ve věku do 14 let). Penzisté početně převládají nad dětmi již od roku 2006. Na sklonku 30. let tohoto století by již měly být dva penzisté na jedno dítě... a poměr dále poroste.

Index ekonomického zatížení B udává poměr lidí v neproduktivním věku (děti a mládež do 19 let a lidi ve věku 65 let a více) k lidem v produktivním věku (20 - 64 let). Pozor! Nesprávnou interpretací tohoto ukazatele by bylo tvrzení, že každý pracující živí dnes 0,54 lidí v neproduktivním věku nebo že dva pracující živí jednoho člověka v neproduktivním věku. Řada lidí v tzv. neproduktivním věku je ekonomicky činná a naopak mnoho lidí (aktuálně přes 200 tisíc) v produktivním věku je ekonomicky nečinných - nezaměstnaných (ale také v domácnosti, na mateřské, na studiích...).

Zmírnění stárnutí - migrace

Stárnutí populace bude podmíněno dvěmi efekty. První z nich je snižování úmrtnosti (lidé se dožijí vyššího věku), druhým je nedostatečná porodnost, u níž se sice očekává růst, ten ale nepostačí ani na prostou reprodukci. Jediným zmírňujícím efektem bude příliv migrantů.

Migrace obyvatel z jiných zemí do České republiky ovšem nemůže příliš spoléhat na občany z Evropské unie. Pokud se v Evropě nezvrátí trend nízké porodnosti, nestačí ani ve většině sousedních zemí na vlastní reprodukci.

Tabulka 3: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek, mezinárodní srovnání, 2006 a 2007

Úhrnná plodnost (2007)				Průměrný věk matek při porodu (2006)
Nejvyšší úroveň		Nejnižší úroveň		Nejvyšší úroveň		Nejnižší úroveň
Island	2,14	Slovensko	1,25	Lichtenštejnsko	31,3	Bulharsko	24,6
Irsko	2,01	Rumunsko	1,30	Španělsko	30,9	Rumunsko	26,9
Francie	1,98	Polsko	1,31	Itálie (2005)	30,9	Makedonie	27,3
Norsko	1,96	Maďarsko	1,32	Irsko	30,7	Litva	27,7
Švédsko	1,88	Portugalsko	1,33	Švýcarsko	30,6	Lotyšsko	27,8

Zdroj: ČSÚ

Věkové složení populace

Stárnutí populace probíhá rychleji, než Český statistický úřad předpokládal před šesti lety. Je tedy otázkou, zda se stárnutí populace nebude ještě dále zrychlovat. Nebo zda naopak nedojde ke zvratu... Výhled je pouze statistickou projekcí vycházejících z dat, která jsou v současné době k dispozici.

Graf 1: Věková struktura populace v roce 2009

Zdroj: ČSÚ

Graf 2: Věková struktura populace v roce 2050

Zdroj: ČSÚ

Graf 3: Věková struktura populace v roce 2066

Zdroj: ČSÚ

Jak zmírnit dopady stárnutí populace?

Stárnutí populace má nejvíce dopadů na veřejné finance. Zmírnit dopady stárnutí obyvatel lze tedy zejména účinnými reformami v této oblasti. A jakým směrem by reformy měly vést? Především by se měly řídit zásadami rozumného hospodaření - ať již firem, nebo domácností: Neplýtvat, zefektivnit provoz státního aparátu, cizí zdroje využívat pouze na projekty, které se zaplatí, v tučných dobách vytvářet rezervy na hladová léta.

Součástí by mohla být i přívětivá migrační politika. Vždyť je to pouze migrace, která udrží podle projekce ČSÚ neklesající počet obyvatel... alespoň v optimistické variantě.

Graf 4: Vývoj počtu obyvatel

Zdroj: ČSÚ