Čtvrtek 30. března. Svátek má Arnošt.

Demografie: síla, která tvoří supervelmoc

Penze Pavel Kohout 24.01.2008 | 13:24 11 komentářů

Spojené státy americké mají od 17. října 2006 oficiálně přes 300 miliónů obyvatel. Co nám tato informace říká? Analýzu nabízí ekonom PAVEL KOHOUT.

Podle sdělení Úřadu pro sčítání lidu (U.S. Census Bureau, www.census.gov) dosáhl počet obyvatel hodnoty 300 miliónů kolem 7:46 ráno východního času.

Tento "přesný" časový údaj je samozřejmě lehce iluzorní, protože byl vypočítán na základě interpolace. V USA se přibližně každých 7 vteřin narodí jeden člověk, zatímco každých 11 vteřin jeden zemře.

Čistá imigrace k tomu přidává jednoho člověka zhruba každých 31 vteřin. Výsledkem je celkový přírůstek o jednoho člověka za 11 vteřin.

Tato čísla ukazují, že imigrace je sice důležitá, ale neznamená to, že americkou demografickou bilanci zachraňují výhradně Mexičané masově překračující státní hranici.

DO USA MÍŘÍ PRACOVITÍ IMIGRANTI
Ve skutečnosti patří Američané mezi demograficky nejzdravější národy vyspělého světa. Trend poklesu porodnosti, se kterým zápolí západní Evropa, se samozřejmě týká i Severní Ameriky, ale v mnohem menší míře.

V souvislosti s Mexičany stojí za zmínku jeden podstatný fakt. Legální i nelegální imigranti z hispánské oblasti vykazují velmi vysokou míru ekonomické aktivity.

Jedná se o pracovité lidi, kteří do USA nepřijeli pro sociální dávky, ale pro práci. Mexičané v USA také vykazují nižší kriminalitu než rodilí Američané.

Kromě toho USA budou potřebovat Mexiko nejen jako zdroj levné pracovní síly, ale také jako zdroj kvalifikované pracovní síly.

V současnosti studuje technické obory 451 tisíc mexických studentů, ale jen asi 370 tisíc amerických studentů, uvedl v roce 2005 časopis Business Week.

Z těchto důvodů jsou američtí ekonomové prakticky zajedno, že omezení přistěhovalectví Latinoameričanů není žádoucí.

Demografie změní i politickou tvář Spojených států. Je přesvědčivě dokumentováno, že "rudé státy" (tj. s převahou republikánských voličů) mají vyšší porodnost než "modré" státy s převahou demokratických hlasů.

Tento rozdíl existuje i na úrovni rodin, kdy republikánské rodiny mají statisticky významně více dětí než demokratické rodiny.

Zde se odráží rozdíl v životním stylu: rodinné hodnoty konzervativní pravice zkrátka mají darwinovskou výhodu nad bezdětným životním stylem "free" levicově-liberálních obyvatel velkých měst – což je mimochodem životní styl typický pro současnou západní Evropu.

Kliknutím obrázky zvětšíte.

PRODUKTIVNÍ EVROPANÉ ODEJDOU DO USA
Prostředí středně velkých a menších měst je také mnohem ekonomicky výhodnější pro konzervativní početné rodiny už jen z důvodu levnějšího bydlení.

"Americké široce otevřené prostory jsou vhodné pro výchovu dětí," uvádí časopis The Economist. "Vést velkou rodinu v Japonsku je boj, dokonce i když během dne máte složenou postel. Nejnižší míry plodnosti na světě jsou v přelidněném Hong-Kongu (0,95 dítěte na ženu), Macau (1,02) a v Singapuru (1,06)" uvádí dále The Economist. Průměrná užitná plocha obytného domu v USA dosahovala v roce 2004 hodnoty 2330 čtverečních stop (217 metrů čtverečních).

Za těchto okolností není tak obtížné vysvětlit, proč si Američané mohou dovolit větší rodiny než Evropané, a proč tudíž během příštího půlstoletí budou USA na rozdíl od Evropy vzkvétat.

Evropa bude politicky v područí dvou voličských lobby: důchodců a imigrantů, protože evropští imigranti z velké části přicházejí ne za prací, ale s nataženou dlaní.

Menšina evropské populace, která bude ekonomicky aktivní, bude přetížena daněmi. Mladší a produktivnější Evropané budou stále ve větší míře odcházet za Atlantik.

ČÍNA SE NESTANE VELMOCÍ
Tím je také řečeno, jaké jazyky by se především měly učit naše děti, pokud budou mít i jiné ambice než od slunka do slunka pracovat pro sociální stát: angličtinu a španělštinu.

Kdepak čínštinu. Ačkoli čínská ekonomika roste a nejlepší léta má zřejmě ještě před sebou, nikdy se nestane supervelmocí. Politika jednoho dítěte způsobí největší demografickou katastrofu v dějinách lidstva.


Čína budoucnosti je nešťastná země plná nuzně žijících starých lidí, která nebude mít ani pomyšlení na nějaké imperiální výboje. Vzhledem ke své velikosti a specifické kultuře nebude mít Čína šanci řešit své problémy imigrací.

Ještě hůře dopadne Rusko a Ukrajina. Ty na rozdíl od Číny nemají početnou vrstvu plodné venkovské populace. Jejich demograficko-ekonomické přistání bude velice tvrdé.

KAM INVESTOVAT?
Zdá se tedy, že dominantní světovou supervelmocí zůstanou i nadále Spojené státy, a to s politickou reprezentací, která se bude klonit k ekonomické politice na bázi Bushova "soucitného konzervatismu".

Z dlouhodobého hlediska se tedy investice do amerických akcií jeví jako rozumná volba. Máme se však vyhýbat evropským akciím? Rozhodně ne.

V evropské politice se ustálila praxe podporovat velké podniky ve formě dotací, daňových úlev nebo nízkých mezních daňových sazeb. Proto není třeba se evropským akcií vyhýbat. Zejména ty evropské podniky, které mají silné tržby v USA, mají budoucnost téměř zajištěnou.

Obrovský pozor je však třeba mít při investování do východoasijských, konkrétně čínských cenných papírů.

V případě Ruska jde převážně o akcie spojené s ropným průmyslem, což je speciální případ. Akciové trhy ostatních východoevropských trhů jsou však dlouhodobě problematické.

• Demografický strom, USA, 1980: doba, kdy začínala nejdelší hospodářská expanze Spojených států, která byla tažena vlnou "baby boomers":

• USA, 2006: "Baby boomers" zestárli, ale stále jsou v produktivním věku a táhnou ekonomiku:

• USA, 2030: "Baby boomers" již dožívají, ale demografický strom je stále zdravý:

• Čína, 1990: Ekonomické reformy jsou v plném proudu, ekonomika roste tažena mladými populačními ročníky:

• Čína, 2006: Ekonomika jede na plný plyn, silné ročníky jsou v nejproduktivnějších letech. Zároveň se ale začíná projevovat nezdravé zužování základu demografického stromu:

• Čína, 2030: Silné ročníky se blíží důchodovému věku, což způsobí velké potíže v sociální oblasti. Mladší ročníky jsou relativně nepočetné; vzniknou problémy s plněním příjmů státního rozpočtu. Takto demografický strom supervelmoci rozhodně nevypadá:

11 komentářů: “Demografie: síla, která tvoří supervelmoc”

  1. Jan Traxler napsal:

    Konečně zase jeden kvalitní ekonomický článek, díky Pavle.
    Co z toho vyplývá pro dlouhodobé investory? Neinvestovat vše do emerging markets, ale používat je opravdu pouze jako menší příměs do portfolia. Jak říká každá poučka o investování, základem jsou ekonomicky a politicky stabilní regiony.
    Pavle, mohl byste udělat i menší analýzu vývoje exportu a importu a jejich vlivu na HDP pro US a Čínu? Já si na to netroufám, ale myslím, že by to mohla být velmi zajímavá analýza.
    A ještě jednou díky za fundamentální podložení „základních dogmat“ investování.

  2. Jiří Rusnok napsal:

    Dobrý den Pavle, zdravím Vás a děkuji za vynikající příspěvek. Konáte nesmírně důležitou práci a snad alespoň kapička Vašeho rozumu ulpí i na mozcích našich zejm. politických „decision makerů“. Je to krásná ukázka toho jak klíčové jsou dlouhodobé trendy a demografické patří k těm naprosto fundamentálním. Možná by v tomto kontextu nebyla od věci úvaha o všeovladajícím „short-termismu“, jehož negativní důsledky pozorujeme jak ve veřejné tak ale i dosti často v soukromé sféře. Těším se na další setkání.

    • Jan Traxler napsal:

      K tomu „short-termismu“, v soukromé sféře je to hloupost každého jednotlivce, jeho vlastní nezodpovědnost. Ale ve veřejné sféře to je obrovský problém. Politika v srdci Evropy (alespoň co do polohy naší země) naprosto nezodpovědně upřednostňuje krátkodobé populistické kroky na úkor potřebných dlouhodobých reforem. Bohužel.

  3. Miloslav Doubrava napsal:

    Dobrý den,
    myslím, že jste první u nás, kdo přišel s teoreticky fundovaným názorem, který definuje některé vrcholně závažné trendy. Je škoda, že od chvíle, kdy tuto diskusi otevřel časopis Foreign Affairs (Petersen, Grey Dawn, 1999) se u nás k tomtuto mlčelo
    a demografická varování u nás zůstala bez reakce (intelektuální i exekutivní). Najdete-li si někdy čas, pokuste se prosím analyzovat zátěž a vliv „stárnutí“ na státní rozpočty. Nejen pokud jde o objem sociálních výdajů, ale i jejich strukturu. Možná hlavně strukturu. Co si myslíte o dopadu masivní ekonomické imigrace na společenské systémy ve střední Evropě ? Zdá se mi, že hloubka změn, které jsou tak blízko, je srovnatelná (v Evropě a japonsku) s civilizačním zemětřesením. zajímaly by mně moc vaše další názory na tyto problémy a těšil bych se na pokračování. S pozdravem MD

  4. Daniel Šenolt napsal:

    Dobrý den,
    super článek, který nutí k zamyšlení. Dal bych to jako nedílnou součást obálky z volebními lístky, aby se volič zamyslel, než zaškrtne tu nebo onu partaj.

    Dan

    • Michal Ott napsal:

      Souhlas, výborný článek. Ale opravdu myslíte, že by jeho přiložení něčemu pomohlo? Často mám pocit, že spousta voličů nečte vůbec, natožpak něco takového.

  5. Igor Březina napsal:

    …opravdu palec nahoru.;)

  6. Miro napsal:

    Dodry den,
    Dekuji za skvely clanek, ktery je vecny a navic se velmi dobre cte. Kloubouk dolu. Jako doplneni bych s radosti privital navod jak nejjednoduseji – nejjisteji – se dostat do USA ci Kanady a zit tam. Do UK to bylo snadne. Jsem si vedom zmen, ktere prichazeji a Vas prispevek me vedomi potvzuje. Diky

  7. spravedlnost napsal:

    Se závěry článku naprosto nesouhlasím. Podceňuje velmi hrubě schoposti Číny a tvrdit, že se nestane ekonomickou supervelmocí je úplná zhovadilost. Budoucnost to jasně ukáže. Letos HDP Číny stoupl o 10,5 % a Juan posílil proti USD o 3 %. Tak tomu bude i v příští dlouhé řádce let. Pokud čínská vláda dokázala „nařídit“ národu, že bude mít jen jedno dítě, dokáže tedy zvládnout i opak – že budou tři děti v rodině. v r. 2011 předstihne HDP Číny dle parity kupní síly tento ukazatel v USA a Čína tedy bude dle statistik OSN největším ekonomickým obrem světa. Deficit zahran. obchodu USA je letos 800 mld. USD – USA nejsou schopny vyvážet zboží, dolar se bude dál hroutit. Počítám , že se dočkáme hodnot kolem 10 Kč za USD a 4 Juany za USD. To nesvědčí o dobrém stavu ekonomiky USA – potíže USA tepre čekají.

  8. Franta napsal:

    Celý článek je o hovně. Hodnotí budoucnost zemí na desetiletí dopředu a přitom pracuje jenom s některými veličinami. Historie však ukazuje, že svět se mění ne podle náčrtků nějakých ekonomů, ale často podle mnohem nepředvídalelnějších a dramatičtějších událostí. A mimochodem stárnutí populace není vůbec žádný problém, protože neustále stoupá produktivita práce v souvislosti se zaváděním nových technologií, takže žádní cizinci zde dobudoucna potřeba nejsou.

    • Zdenek napsal:

      Chtěl bych vidět zvyšování tzv. produktivity práce pečovatelů u zvyšujícím se počtu seniorů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *