Růst by měly po letošním propadu i investiční výdaje. Měly by se nastartovat nové projekty spolufinancované prostředky z fondů EU a rozjet by se konečně měly i stavby, pro které vláda vyjednala výjimku kvůli starým posudkům EIA.
Výdajová strana rozpočtu tedy vzroste. Na straně příjmů očekáváme pokračující růst daňových výnosů. Zvyšuje se zaměstnanost a mzdy, firmám se přitom daří udržovat vysokou ziskovost, spotřeba domácností je tahounem hospodářského růstu. V důsledku by se státu mělo podařit výběrem daní udržet bilanci rozpočtu na uzdě.
V našem výhledu navíc předpokládáme vyšší ekonomický růst (2,7 %), než na kterém je rozpočet postaven (2,4 %). I proto očekáváme, že schodek rozpočtu v příštím roce nakonec dosáhne „jen“ 45 miliard korun. Oproti letošnímu vývoji, kdy předpokládáme nakonec vyrovnaný rozpočet, se však bude jednat o nezanedbatelné zhoršení vládního hospodaření. To kromě znovunastartování investic (což lze samozřejmě jen kvitovat) vysvětlují blížící se volby. Takzvaný politický cyklus ovlivňuje vládní hospodaření prakticky všude na světě.
Marek Dřímal, ekonom Komerční banky
REKLAMA
