To čeho jsme svědky poslední dny na finančních trzích totiž známky davové psychózy v sobě má. O tom, že situace kolem Řecka je špatná , nikdo nepochybuje a tak obava investorů se jeví jako vysoce oprávněná. Po schválení pomoci Řecku, však následuje další pokus o vyvolání finanční nejistoty a to v Itálii. Nechci teď se pouštět do úvah do jaké míry jsou tyto útoky oprávněné či ne, ale silně to připomíná situaci, kdy dav si vybírá další oběť, když ta první mu utekla. A tak krize se přelévá jednotlivými zeměmi Evropské unie, investoři jsou nervózní a akcie padají, investoři váhají. A každý den tak můžeme slyšet a číst různé katastrofické scénáře pro země Evropské unie, po kterých investoři propadají lehké panice. A mě v tuto chvíli napadá, proč tento dav investorů se neobrátí na zemi, která je v situaci velmi podobné a její hospodářské ukazatele k tomu jednoznačně vybízejí a to na nejvyspělejší ekonomiku světa USA. Nepřipadá Vám to silně lidové rčení „Všichni jsme si rovní, ale někteří jsou si rovnější“? Proč je daleko jednodušší útočit na menší země než právě na tu nejmocnější?
A tak investor může sedět a analyzovat jedna data za druhými, ale neměl by zapomenout, že psychologie davu je to samé co psychologie investorů. Ne vždy vše musí mít logiku, ne vždy vše musí být podloženo čísly, ale je to právě nálada na trhu a psychologie investorů, která někdy více, někdy méně ovlivňuje, jakým směrem se finanční trhy vydávají.
