Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku!

Autor: Radovan Novotný | 07.06.2010 00:00 | Kategorie: Investice | 0 komentářů
Tagy: John Maynard Keynes
Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku!

Jsou-li úrokové sazby nízké, může být jako ochrana před kapitálovými ztrátami upřednostňováno tezaurování, tedy zadržování peněz v likvidní podobě. Tezaurování pak nemusí být „špatným“ návykem, ale rozumným investorským rozhodnutím. V určitých časech v rámci investičních portfolií vyplatí držet likvidní peníze a čekat na lepší investiční příležitosti. Kdy takové časy nastávají?

Některé indicie poukazují na opakování podobných problémů, se kterými se potýkaly vyspělé ekonomiky mezi světovými válkami. Způsoby řešení, které jsou politickými a měnovými autoritami přijímány, nápadně připomínají tehdejší tápání.

Vlády otevřeně i skrytě dotují růst ekonomiky a dostávají se do dluhové pasti. Úřady centrálních bank nakupují i problematické státní dluhopisy, což je obdobou léčení v podobě zakopávání starých láhví s nově vytištěnými bankovkami v dolech. Opakuje se historie a čeká nás období stagflace – stagnace a zvýšené inflace?

Hospodářské problémy mezi dvěma světovými válkami

Mezi dvěma světovými válkami čelilo prostředí mnoha industrializovaných zemí krizi nepředvídaných rozměrů. Byly to roky, které do dějin vešly pod názvem Velká hospodářská krize či Velká deprese. Přitom existovaly zahálející výrobní kapacity i lidské zdroje, které mohly vyrábět produkci, kterou by mnozí konzumenti uvítali. Jenže tito konzumenti neměli práci a tedy ani peníze, aby si ji mohli koupit. Přetrvávající nezaměstnanost dosahovala rekordních úrovní, na ulicích byly fronty na polévku a chléb.

Všeobecně byla prosazována tradiční ekonomická politika spočívající ve vyrovnaných rozpočtech a dodržování zásad zdravé měny. Některé státy přicházely s programy veřejných prací, ale ani tyto ekonomické oživení nepřinášely. Mnoho představitelů Západních zemí začalo prosazovat omezování mezinárodního obchodu, protože věřili, že to bude lék na problémy nezaměstnanosti. Jenže lék to nebyl, čím více zemí toto uplatňovalo, tím více byl efekt neutralizován. Objem mezinárodního obchodu poklesl, vytvořený produkt se ještě více propadl, ještě více zdrojů zahálelo a krize se prohloubila.

Ekonomické myšlení nebylo připraveno na to, aby se s takovou situací vypořádalo. Rostly diskuse o tom, zda se nenaplnily Marxovy prognózy o konci kapitalismu. Vypadalo to, že neregulovaný kapitalismus není schopen udržet zaměstnanost a ekonomickou stabilitu.

Pohled ekonomů tehdejšího hlavního proudu

Ekonomové hlavního proudu nebyli schopní tyto abnormality vysvětlit, což vzniklo ke vzniku nových teorií, koncepcí a modelů. Přetrvávající nezaměstnanost byla vysvětlována zkostnatělosti uvnitř ekonomického systému, tedy mechanismům, které neumožňovaly dosáhnout rovnovážného stavu. Údajně existovala nepružnost mezd, za kterou mohla organizovanost v odborech. Na vyjednané minimální mzdy bylo nahlíženo jako na něco, co je sociálně nezodpovědné a co může za ztrátu pracovních míst. Také bylo poukazováno na skutečnost, že velké průmyslové podniky dosáhly takové pozice, že mohly ovlivňovat tržní ceny, za které produkci prodávaly.

Všeobecně bylo uznáváno, že úroková míra je mechanismem vytvářejícím rovnováhu mezi úsporami a investicemi. Pokud někdo část svého příjmu neutratil, něco uspořil a jeho úspory mohly být vynaloženy na investiční zboží. Z tohoto pohledu množství peněz držených veřejností bylo určováno hlavně výší příjmů (důchodů) a úrokovou mírou. Větší úroková míra měla být z tohoto pohledu motivací k větším úsporám, ale nově formulované pohledy s touto skutečností nesouhlasily.

Keynesův nový pohled na problémy vleklé deprese

S úplně jinými přístupy přišel Angličan John Maynard Keynes (1883–1946) ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (General Theory of Employment, Interest and Money, 1936). Keynes v této knize přišel s novými pohledy na hospodářství, a položil základy nové ekonomické doktríny, později nazvané jako keynesiánství.

Pokud v široké veřejnosti převládne očekávání a nálada, že přicházejí těžké časy a všichni skutečně začnou šetřit, klesne celkové množství výdajů, klesá celková poptávka a ekonomika je ochromena. Dochází tu k něčemu, co Keynes nazval paradox šetrnosti (paradox of thrift či paradox of saving).

Když všichni chtějí šetřit, klesá poptávka a výhledy pro odbyt a návratnost různých investičních projektů začíná pokulhávat. Klesají-li investice, klesají pracovní příležitosti, více zdrojů zůstává nevyužito, klesají příjmy a útlum prostupuje ekonomikou. Hospodářství je utlumeno a hrozí, že vše sklouzává do vleklé deprese a útlumu.

Tržní rovnováha dosažená snížením nabídky

Keynes ve své Obecné teorii také poskytnul jiné vysvětlení vleklé hospodářské krize, než jaké poskytovala klasická ekonomie. Ceny kvůli vlivu dominantních výrobců a prodávajících či odborovému organizování nemusejí klesnout, jak klasická ekonomie předpokládá. K rovnováze při poklesu poptávky nedochází snížením cen, ale snížením nabídky a produkce. Výrobci a prodávající prostě nabízejí méně, raději utlumí výrobu a nechají zdroje zahálet.

Jenže tímto roste nezaměstnanost, a všichni ti, kteří jsou závislí na příjmech ze mzdy, se dostávají do problémů. Důvěra ve schopnost ekonomiky udržet úroveň zaměstnanosti zdrojů a dosažení rovnováhy pak nemůže být udržena. Protože spotřebitelé nemohou zajistit dostatečnou poptávku, může podle Keynesova pohledu nastoupit stát, který ji díky vládním výdajům zajistí.

Nabídka a poptávka po penězích

Nabídka peněz, ať už oběživo v podobě bankovek a mincí či úvěry poskytované komerčními bankami (žirové peníze) může být regulována úřady centrálních bank, respektive státem. Poptávka po penězích je ovšem utvářena preferencemi společnosti.

Společnost potřebuje jistou zásobu peněz pro účely transakcí, tedy třeba pro platbu složenek a úhradu životních nákladů, nějaká část může být držena jako rezerva pro deštivé časy. Existují ale i jiné motivy, k zadržování peněz může docházet i ze spekulativních důvodů.

Jsou-li úrokové sazby nízké, může být jako ochrana před kapitálovými ztrátami upřednostňováno tezaurování (hoarding), tedy zadržování peněz v likvidní podobě. Tezaurování pak nemusí být „špatným“ návykem, ale rozumným investorským rozhodnutím. Pro ilustrování této skutečnosti použijme příklad.

Pokud někdo v rámci svého portfolia uloží 150 tisíc korun na tříletý termínovaný vklad, může každoročně získat úrokový výnos ve výši kupříkladu 3,5 % p.a. Dotyčný pak svou investicí získává čistý roční příjem (výnos) nějakých 4,5 tisíce korun ročně. Pokud ovšem úrokové sazby v průběhu času vzrostou, řekněme na 7 % p.a., pak ten, kdo své peníze termínovaně neuložil (neinvestoval), je může začít zhodnocovat vyšší úrokovou sazbou.

Jinými slovy ten, kdo má ve chvíli vzrůstu úrokových sazeb k dispozici volně likvidních 150 tisíc, může uložením (investováním) těchto peněz získat téměř 9 tis. Kč ročně. Naopak ten, kdo své peníze vázal za původní úrokovou sazbu, utrpěl (kapitálovou) ztrátu.

Podobně kapitálovou ztrát utrpí investice do dluhopisů. Držitelé „původních“ dluhopisů, nesoucích „původní“ nízké úrokové sazby, tyto dluhopisy prodají pouze s kapitálovou ztrátou (případně je budou držet do splatnosti, ale budou dostávat jen nižší úrokový výnos). Potenciální kupující těchto dluhopisů je bude ochoten koupit jen za takovou cenu, kdy předpokládaný výnos bude odpovídat nové hladině úrokových měr a očekávání budoucího vývoje.

Protože růst úrokových sazeb je spjatý s kapitálovými ztrátami, které nesou držitelé starších emisí cenných papírů, může se tezaurování peněz stát ochranou proti rizikům kapitálových ztrát. A tak se v určitých časech v rámci investičních portfolií vyplatí držet peníze (tezaurovat), a čekat na lepší investiční příležitosti.

Když bude převládat očekávání, že úrokové míry v budoucnu zamíří nahoru, budou i likvidní peníze aktuálně nepřinášející skvělé výnosy představovat v aktuálních podmínkách uchovatel hodnoty. Budou pohotově připraveny k použití, třeba budou čekat na okamžik výhodných nákupů různých druhů aktiv ve výprodejích. Tezaurování v takové situací není neracionální a nerozumnou aktivitou, je to ochrana kapitálu před znehodnocením (možná i spekulace na jeho zhodnocení).

Keynes problém popsal ve svém díle z roku 1936 nějak takto: „Návyk přehlížet souvislost mezi úrokovou mírou a tezaurováním, může být součástí vysvětlení, proč úroky byly obvykle posuzovány jako odměna za neutrácení, zatímco ve skutečnosti je to odměna za netezaurování.“

Keynesův recept na výše nastíněné problémy

Keynes volal po tom, aby se ve světle výše probíraného začaly používat nové instrumenty hospodářské politiky. Vlády měly převzít hlavní odpovědnost za ovlivňování ekonomického klimatu, aby bylo umožněno tržnímu systému dosáhnout plného potenciálu.

Keynes byl kromě jiného pro to, aby se ekonomika podpořila třeba i nově „tištěnými“ penězi. Ve své Obecné teorii to vyjádřil kupříkladu takto (volný překlad): „Pokud měnová autorita naplní staré láhve bankovkami, pohřbí je ve vhodných hloubkách v opuštěných uhelných dolech, které se pak až po povrch naplní městskými odpadky, a nechají se soukromé podniky, aby se pokusily podle zásad laissez-faire bankovky znovu vykopat (právo k tomu by se získalo tendrem na pronájem teritoria těžiště bankovek), nemusí existovat více nezaměstnanosti (…). S pomocí tohoto se reálný příjem společenství, a jeho kapitálové bohatství také, pravděpodobně stane vetší, než doopravdy je. Bylo by, namísto toho, skutečně rozumnější stavět domy a podobně, ale pokud tam jsou politické a praktické problémy, výše uvedené bude lepší než nic.“ 

Po druhé světové válce vlády západních zemí Keynesovy myšlenky skutečně adoptovaly. Podle některých pohledů právě toto umožnilo těmto ekonomikám po dlouhou dobu ekonomikám dosáhnout vysokého stupně stability. Podle jiných pohledů právě toto bylo příčinou hospodářské stagnace a vysoké inflace sedmdesátých let (stagflace).

Anketa

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Ano. (918)
 
Ne. (1387)
 Celkem hlasovalo 2305 čtenářů

Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku! >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Odkazující články

Frederic Scherer: Bojím se o generaci svých vnoučat Autor: Lukáš Kovanda | 22.06.2010 00:00

Keynes: Snižte úroky! Autor: Radovan Novotný | 22.03.2016 00:00

Inflace a deflace: Jak to bylo před sto lety Autor: Radovan Novotný | 24.11.2015 00:00

Jaromír Rašín - úspěšný pojišťovák, který zmizel v propadlišti dějin Autor: Helena Chalupová | 31.07.2015 00:00

Jak vydělat v novém světě peněz Autor: Radovan Novotný | 02.05.2014 00:00

Raději splatit dluhy, než cílit na nejistý výnos Autor: Radovan Novotný | 11.03.2013 00:00

Kde se bere bohatství Autor: Luboš Smrčka | 12.10.2011 00:00

Odboráři se chrání před odbory Autor: Petr Zámečník | 27.12.2010 00:00

Proč zkrachovalo socialistické hospodaření Autor: Radovan Novotný | 17.11.2010 00:00

Proč měnová válka problémy nevyřeší? Autor: Radovan Novotný | 10.11.2010 00:00

Karel Marx: Bohatí akumulují kapitál a chudí chudnou Autor: Radovan Novotný | 02.11.2010 00:10

Když dal Hitler práci českým lidem Autor: Radovan Novotný | 05.10.2010 00:00

Kdy se dostaví hospodářský růst? Autor: Radovan Novotný | 05.08.2010 00:00

Padělání bankovek jako nástroj války Autor: Radovan Novotný | 29.07.2010 00:31

Prodělají dluhopisové investice? Autor: Radovan Novotný | 13.07.2010 00:00

Do dluhopisů dnes neinvestujte Autor: Jan Traxler | 21.07.2010 00:00

Kolik eur bude mít EU? Autor: Daniel Kuchta | 23.06.2010 00:10

Keynes: Finanční instrumenty vybírejte jako v soutěži krásy! Autor: Radovan Novotný | 01.04.2016 00:00

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

hypostroj

Články z Investice

Jana Zámečníková | 01.07.2016 00:00 Kapesné pomáhá s finanční výchovou dětí

Odměnu za vysvědčení dostane většina českých dětí. Často však odměny k lepším výsledkům nemotivují a děti navíc utratí vše, co dostanou za jediný den. Kdy je nejlepší začít s finanční výchovou dětí? Kdo může za špatné finanční návyky v dospělosti? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 29.06.2016 00:00 Akciové fondy: Nervozita Brexitu přinesla mírné ztráty

Brexit se na finančních trzích ukázal v podobě hlubokých propadů. Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů tento pád ještě nepromítl, ale předešlá nervozita ho srazila o dalších 1,77 % na 960,8 bodu. Nejhůře se dařilo fondům zaměřeným na Japonsko a Evropu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 28.06.2016 00:00 Zvítězí stříbro a zlato i tentokrát?

Je-li nekrytých peněz příliš mnoho, ztrácejí hodnotu, a to může být prý důvodem k návratu k drahým kovům. Napříč historií se uplatňuje model, ve kterém vlády znehodnocují a ředí peněžní zásobu, dochází ke ztrátě kupní síly peněz. Jak se stát rozvíjí, bere na sebe postupně větší zátěž. Obyvatelstvo je skrytě zdaňováno zvyšováním množství peněz. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 30.06.2016 12:29

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 27.06.2016 11:57

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.06.2016 23:03Další články »

Krátké zprávy z Investice

01.07.2016 17:03 BIG EXPERT: Letem, světem, Brexitem…

V týdnu konajícího se referenda ve Velké Británii trhy již od pondělka startovaly vzhůru a to razantně. Nepolevovaly ani v dalších dnech, jakoby si snad myslely, že Británie zůstane v EU a investoři uplatňovali „buy the rumor, sell the fact“ a těšili se na „jisté“ profity. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

01.07.2016 15:38 Rozcestí na cestě k Evropě: Investování po Brexitu

Několik dní po referendu, jehož výsledek většinu lidí včetně nás překvapil, by investory podle našeho mínění měly zajímat především odpovědi na dvě hlavní otázky: 1) podaří se politikům v krátké době stabilizovat prudkou negativní reakci trhu? A 2) jaká budoucnost čeká ve střednědobém až dlouhodobém horizontu proces evropské integrace a Evropskou unii, jak je známe dnes? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

01.07.2016 14:10 „Dividendoví aristokrati“ zvládnou i brexit

Akciím společností, které dokáží v dlouhodobém horizontu navyšovat každý rok dividendu i v turbulentních dobách, se říká „dividendoví aristokrati“. Coca-Cola, Mc Donald`S nebo Procter & Gamble patří bezpochyby k firmám, které zvládnou i brexit. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

01.07.2016 13:12 Tento rok zlacnie Slovákom dovolenka najmä v Británii a v Bulharsku

Píšeme na Investujeme.sk: Cesty Slovákov sa už opäť rozbehli do sveta, čo znamená vyšší nápor na naše peňaženky. Pozreli sme sa preto na to, v ktorých krajinách sa môžu slovenskí dovolenkári cítiť ako boháči, a v ktorých naopak ako chudobní príbuzní. Dobrou správou je, že v desiatich obľúbených destináciách sa dá za sto eur kúpiť podobný rozsah tovarov ako za rovnakú sumu doma.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

01.07.2016 10:18 S&P kvůli brexitu srazila rating EU

Po Velké Británii se výsledek referenda o brexitu podepsal na ratingu Evropské unie (EU). Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila EU rating dlouhodobých závazků z AA+ na AA.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (157)
 
Aktivní. (155)
 
Žádnou. (781)
 Celkem hlasovalo 1093 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 21.06.2016 00:00 Chystá se červená karta pro WSM?

Společnost World Systems Market (WSM) prodává automatizované obchodní systémy (roboty) k obchodování na forexu a s komoditami. To vše bez řádné licence. ČNB před nimi několikrát varovala. A nyní nejspíš WSM dostane červenou kartu. Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »