Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku!

Autor: Radovan Novotný | 07.06.2010 00:00 | Kategorie: Investice | 0 komentářů
Tagy: John Maynard Keynes
Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku!

Jsou-li úrokové sazby nízké, může být jako ochrana před kapitálovými ztrátami upřednostňováno tezaurování, tedy zadržování peněz v likvidní podobě. Tezaurování pak nemusí být „špatným“ návykem, ale rozumným investorským rozhodnutím. V určitých časech v rámci investičních portfolií vyplatí držet likvidní peníze a čekat na lepší investiční příležitosti. Kdy takové časy nastávají?

Některé indicie poukazují na opakování podobných problémů, se kterými se potýkaly vyspělé ekonomiky mezi světovými válkami. Způsoby řešení, které jsou politickými a měnovými autoritami přijímány, nápadně připomínají tehdejší tápání.

Vlády otevřeně i skrytě dotují růst ekonomiky a dostávají se do dluhové pasti. Úřady centrálních bank nakupují i problematické státní dluhopisy, což je obdobou léčení v podobě zakopávání starých láhví s nově vytištěnými bankovkami v dolech. Opakuje se historie a čeká nás období stagflace – stagnace a zvýšené inflace?

Hospodářské problémy mezi dvěma světovými válkami

Mezi dvěma světovými válkami čelilo prostředí mnoha industrializovaných zemí krizi nepředvídaných rozměrů. Byly to roky, které do dějin vešly pod názvem Velká hospodářská krize či Velká deprese. Přitom existovaly zahálející výrobní kapacity i lidské zdroje, které mohly vyrábět produkci, kterou by mnozí konzumenti uvítali. Jenže tito konzumenti neměli práci a tedy ani peníze, aby si ji mohli koupit. Přetrvávající nezaměstnanost dosahovala rekordních úrovní, na ulicích byly fronty na polévku a chléb.

Všeobecně byla prosazována tradiční ekonomická politika spočívající ve vyrovnaných rozpočtech a dodržování zásad zdravé měny. Některé státy přicházely s programy veřejných prací, ale ani tyto ekonomické oživení nepřinášely. Mnoho představitelů Západních zemí začalo prosazovat omezování mezinárodního obchodu, protože věřili, že to bude lék na problémy nezaměstnanosti. Jenže lék to nebyl, čím více zemí toto uplatňovalo, tím více byl efekt neutralizován. Objem mezinárodního obchodu poklesl, vytvořený produkt se ještě více propadl, ještě více zdrojů zahálelo a krize se prohloubila.

Ekonomické myšlení nebylo připraveno na to, aby se s takovou situací vypořádalo. Rostly diskuse o tom, zda se nenaplnily Marxovy prognózy o konci kapitalismu. Vypadalo to, že neregulovaný kapitalismus není schopen udržet zaměstnanost a ekonomickou stabilitu.

Pohled ekonomů tehdejšího hlavního proudu

Ekonomové hlavního proudu nebyli schopní tyto abnormality vysvětlit, což vzniklo ke vzniku nových teorií, koncepcí a modelů. Přetrvávající nezaměstnanost byla vysvětlována zkostnatělosti uvnitř ekonomického systému, tedy mechanismům, které neumožňovaly dosáhnout rovnovážného stavu. Údajně existovala nepružnost mezd, za kterou mohla organizovanost v odborech. Na vyjednané minimální mzdy bylo nahlíženo jako na něco, co je sociálně nezodpovědné a co může za ztrátu pracovních míst. Také bylo poukazováno na skutečnost, že velké průmyslové podniky dosáhly takové pozice, že mohly ovlivňovat tržní ceny, za které produkci prodávaly.

Všeobecně bylo uznáváno, že úroková míra je mechanismem vytvářejícím rovnováhu mezi úsporami a investicemi. Pokud někdo část svého příjmu neutratil, něco uspořil a jeho úspory mohly být vynaloženy na investiční zboží. Z tohoto pohledu množství peněz držených veřejností bylo určováno hlavně výší příjmů (důchodů) a úrokovou mírou. Větší úroková míra měla být z tohoto pohledu motivací k větším úsporám, ale nově formulované pohledy s touto skutečností nesouhlasily.

Keynesův nový pohled na problémy vleklé deprese

S úplně jinými přístupy přišel Angličan John Maynard Keynes (1883–1946) ve svém díle Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (General Theory of Employment, Interest and Money, 1936). Keynes v této knize přišel s novými pohledy na hospodářství, a položil základy nové ekonomické doktríny, později nazvané jako keynesiánství.

Pokud v široké veřejnosti převládne očekávání a nálada, že přicházejí těžké časy a všichni skutečně začnou šetřit, klesne celkové množství výdajů, klesá celková poptávka a ekonomika je ochromena. Dochází tu k něčemu, co Keynes nazval paradox šetrnosti (paradox of thrift či paradox of saving).

Když všichni chtějí šetřit, klesá poptávka a výhledy pro odbyt a návratnost různých investičních projektů začíná pokulhávat. Klesají-li investice, klesají pracovní příležitosti, více zdrojů zůstává nevyužito, klesají příjmy a útlum prostupuje ekonomikou. Hospodářství je utlumeno a hrozí, že vše sklouzává do vleklé deprese a útlumu.

Tržní rovnováha dosažená snížením nabídky

Keynes ve své Obecné teorii také poskytnul jiné vysvětlení vleklé hospodářské krize, než jaké poskytovala klasická ekonomie. Ceny kvůli vlivu dominantních výrobců a prodávajících či odborovému organizování nemusejí klesnout, jak klasická ekonomie předpokládá. K rovnováze při poklesu poptávky nedochází snížením cen, ale snížením nabídky a produkce. Výrobci a prodávající prostě nabízejí méně, raději utlumí výrobu a nechají zdroje zahálet.

Jenže tímto roste nezaměstnanost, a všichni ti, kteří jsou závislí na příjmech ze mzdy, se dostávají do problémů. Důvěra ve schopnost ekonomiky udržet úroveň zaměstnanosti zdrojů a dosažení rovnováhy pak nemůže být udržena. Protože spotřebitelé nemohou zajistit dostatečnou poptávku, může podle Keynesova pohledu nastoupit stát, který ji díky vládním výdajům zajistí.

Nabídka a poptávka po penězích

Nabídka peněz, ať už oběživo v podobě bankovek a mincí či úvěry poskytované komerčními bankami (žirové peníze) může být regulována úřady centrálních bank, respektive státem. Poptávka po penězích je ovšem utvářena preferencemi společnosti.

Společnost potřebuje jistou zásobu peněz pro účely transakcí, tedy třeba pro platbu složenek a úhradu životních nákladů, nějaká část může být držena jako rezerva pro deštivé časy. Existují ale i jiné motivy, k zadržování peněz může docházet i ze spekulativních důvodů.

Jsou-li úrokové sazby nízké, může být jako ochrana před kapitálovými ztrátami upřednostňováno tezaurování (hoarding), tedy zadržování peněz v likvidní podobě. Tezaurování pak nemusí být „špatným“ návykem, ale rozumným investorským rozhodnutím. Pro ilustrování této skutečnosti použijme příklad.

Pokud někdo v rámci svého portfolia uloží 150 tisíc korun na tříletý termínovaný vklad, může každoročně získat úrokový výnos ve výši kupříkladu 3,5 % p.a. Dotyčný pak svou investicí získává čistý roční příjem (výnos) nějakých 4,5 tisíce korun ročně. Pokud ovšem úrokové sazby v průběhu času vzrostou, řekněme na 7 % p.a., pak ten, kdo své peníze termínovaně neuložil (neinvestoval), je může začít zhodnocovat vyšší úrokovou sazbou.

Jinými slovy ten, kdo má ve chvíli vzrůstu úrokových sazeb k dispozici volně likvidních 150 tisíc, může uložením (investováním) těchto peněz získat téměř 9 tis. Kč ročně. Naopak ten, kdo své peníze vázal za původní úrokovou sazbu, utrpěl (kapitálovou) ztrátu.

Podobně kapitálovou ztrát utrpí investice do dluhopisů. Držitelé „původních“ dluhopisů, nesoucích „původní“ nízké úrokové sazby, tyto dluhopisy prodají pouze s kapitálovou ztrátou (případně je budou držet do splatnosti, ale budou dostávat jen nižší úrokový výnos). Potenciální kupující těchto dluhopisů je bude ochoten koupit jen za takovou cenu, kdy předpokládaný výnos bude odpovídat nové hladině úrokových měr a očekávání budoucího vývoje.

Protože růst úrokových sazeb je spjatý s kapitálovými ztrátami, které nesou držitelé starších emisí cenných papírů, může se tezaurování peněz stát ochranou proti rizikům kapitálových ztrát. A tak se v určitých časech v rámci investičních portfolií vyplatí držet peníze (tezaurovat), a čekat na lepší investiční příležitosti.

Když bude převládat očekávání, že úrokové míry v budoucnu zamíří nahoru, budou i likvidní peníze aktuálně nepřinášející skvělé výnosy představovat v aktuálních podmínkách uchovatel hodnoty. Budou pohotově připraveny k použití, třeba budou čekat na okamžik výhodných nákupů různých druhů aktiv ve výprodejích. Tezaurování v takové situací není neracionální a nerozumnou aktivitou, je to ochrana kapitálu před znehodnocením (možná i spekulace na jeho zhodnocení).

Keynes problém popsal ve svém díle z roku 1936 nějak takto: „Návyk přehlížet souvislost mezi úrokovou mírou a tezaurováním, může být součástí vysvětlení, proč úroky byly obvykle posuzovány jako odměna za neutrácení, zatímco ve skutečnosti je to odměna za netezaurování.“

Keynesův recept na výše nastíněné problémy

Keynes volal po tom, aby se ve světle výše probíraného začaly používat nové instrumenty hospodářské politiky. Vlády měly převzít hlavní odpovědnost za ovlivňování ekonomického klimatu, aby bylo umožněno tržnímu systému dosáhnout plného potenciálu.

Keynes byl kromě jiného pro to, aby se ekonomika podpořila třeba i nově „tištěnými“ penězi. Ve své Obecné teorii to vyjádřil kupříkladu takto (volný překlad): „Pokud měnová autorita naplní staré láhve bankovkami, pohřbí je ve vhodných hloubkách v opuštěných uhelných dolech, které se pak až po povrch naplní městskými odpadky, a nechají se soukromé podniky, aby se pokusily podle zásad laissez-faire bankovky znovu vykopat (právo k tomu by se získalo tendrem na pronájem teritoria těžiště bankovek), nemusí existovat více nezaměstnanosti (…). S pomocí tohoto se reálný příjem společenství, a jeho kapitálové bohatství také, pravděpodobně stane vetší, než doopravdy je. Bylo by, namísto toho, skutečně rozumnější stavět domy a podobně, ale pokud tam jsou politické a praktické problémy, výše uvedené bude lepší než nic.“ 

Po druhé světové válce vlády západních zemí Keynesovy myšlenky skutečně adoptovaly. Podle některých pohledů právě toto umožnilo těmto ekonomikám po dlouhou dobu ekonomikám dosáhnout vysokého stupně stability. Podle jiných pohledů právě toto bylo příčinou hospodářské stagnace a vysoké inflace sedmdesátých let (stagflace).

Anketa

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Ano. (919)
 
Ne. (1395)
 Celkem hlasovalo 2314 čtenářů

Keynes: Zakopte do dolu bankovky, oživí to ekonomiku! >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Odkazující články

Frederic Scherer: Bojím se o generaci svých vnoučat Autor: Lukáš Kovanda | 22.06.2010 00:00

Keynes: Snižte úroky! Autor: Radovan Novotný | 22.03.2016 00:00

Inflace a deflace: Jak to bylo před sto lety Autor: Radovan Novotný | 24.11.2015 00:00

Jaromír Rašín - úspěšný pojišťovák, který zmizel v propadlišti dějin Autor: Helena Chalupová | 31.07.2015 00:00

Jak vydělat v novém světě peněz Autor: Radovan Novotný | 02.05.2014 00:00

Raději splatit dluhy, než cílit na nejistý výnos Autor: Radovan Novotný | 11.03.2013 00:00

Kde se bere bohatství Autor: Luboš Smrčka | 12.10.2011 00:00

Odboráři se chrání před odbory Autor: Petr Zámečník | 27.12.2010 00:00

Proč zkrachovalo socialistické hospodaření Autor: Radovan Novotný | 17.11.2010 00:00

Proč měnová válka problémy nevyřeší? Autor: Radovan Novotný | 10.11.2010 00:00

Karel Marx: Bohatí akumulují kapitál a chudí chudnou Autor: Radovan Novotný | 02.11.2010 00:10

Když dal Hitler práci českým lidem Autor: Radovan Novotný | 05.10.2010 00:00

Kdy se dostaví hospodářský růst? Autor: Radovan Novotný | 05.08.2010 00:00

Padělání bankovek jako nástroj války Autor: Radovan Novotný | 29.07.2010 00:31

Prodělají dluhopisové investice? Autor: Radovan Novotný | 13.07.2010 00:00

Do dluhopisů dnes neinvestujte Autor: Jan Traxler | 21.07.2010 00:00

Kolik eur bude mít EU? Autor: Daniel Kuchta | 23.06.2010 00:10

Keynes: Finanční instrumenty vybírejte jako v soutěži krásy! Autor: Radovan Novotný | 01.04.2016 00:00

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

ceskych-100-nej-300-300px

Články z Investice

Jana Zámečníková | 07.12.2016 00:00 David Marášek: Odchod Itálie z eurozóny je jen otázkou času

Drtivá většina Italů odmítla v referendu změnu ústavy. Hrozí Itálii odchod s eurozóny? Co čeká trhy v důsledku referenda? „V případě Itálie není otázkou, zda půjde z kola ven, ale kdy půjde z kola ven,“ říká hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek, který má 25 let praxe na finančních trzích. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 07.12.2016 15:48

David Krůta | 06.12.2016 00:00 Finanční krize: Co je hnacím motorem?

Finanční krize je prudký pokles ceny finančních instrumentů, který následně může vyústit v kolaps ekonomiky. Alespoň takto je slovní spojení „finanční krize“ definováno výkladovým slovníkem. Jak vznikají a jak ohrožují investory? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 06.12.2016 09:48

Jana Zámečníková | 05.12.2016 00:00 Ondřej Vičar: Private equity investice je trochu něco jako manželství (na pět let)

Genesis Private Equity Fund III (GPEF III) je již čtvrtým fondem rozvojového kapitálu, jehož poradcem je společnost Genesis Capital, přední tuzemský poradce fondů rozvojového kapitálu. Jaké jsou jeho parametry? Jakým způsobem a zda-li mohou do fondu investovat fyzické osoby? Na jak dlouho a s jakým výnosem? Na otázky odpovídal partner společnosti Ondřej Vičar. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Luboš Smrčka | 02.12.2016 00:00 Ropa bude dražší a svět lepší

Těžaři doufají v růst ceny ropy na 55 USD za barel. I když to zní nepochopitelně, měli bychom jim fandit. Sice to znamená poněkud dražší surovinu, než je aktuálních cca 49 dolarů, ale byla by to cena „trvale udržitelná“. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.11.2016 00:00 Akciové fondy: Pohroma jménem Trump?

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se stejně jako brexit na trzích podepsalo spíše krátkodobou volatilitou. Trhy se po počátečních propadech zejména v Asii otřepaly a zamířily opět vzhůru. Největší úspěch slavily americké podílové fondy. Ztráty naopak prohlubuje zlato. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

08.12.2016 18:04 BIG EXPERT: Santa-Trump Rally?

Zámořské akciové indexy posunuly během středeční obchodní seance svá historická intradenní i zavírací maxima. Za naprosté absence makrodat si vedly dobře všechny sektory kromě zdravotnictví. Farmacie byly pod tlakem vyjádření Donalda Trumpa, který se zmínil, že se postará o pokles cen léků. Farmacie zažily po prezidentských volbách výrazný vzestup díky porážce Hillary Clintonové, která slibovala zásah proti drahým lékům, Trumpova slova ale nyní vnesla do odvětví nejistotu.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.12.2016 11:55 10 šokujúcich predpovedí na rok 2017

Píšeme na Investujeme.sk: Prekoná Čína na budúci rok rastové očakávania? Zmení sa Brexit na Bremain? Stúpne mexické peso a akcie talianskych bánk sa zmenia na prvotriedne aktíva? Saxo Bank zverejňuje svoje každoročné Šokujúce predpovede na budúci rok.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

07.12.2016 16:28 Chcete vyhrát auto? Schovejte si účtenky z restaurací

V polovině příštího roku spustí ministerstvo financí svojí účtenkovou loterii. Ročně plánuje rozdělit výhry až za 65 milionů korun. Hodnota prvních pěti výher bude v rozmezí od 100.000 korun do jednoho milionu korun, včetně věcné výhry automobilu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

07.12.2016 13:23 Poslední čtvrtletí roku není pro českou ekonomiku příznivé

Slabým měsícem pro tuzemskou ekonomiku byl říjen. Výroba v našem nejsilnějším odvětví se meziročně snížila o 1,7 %. Zklamáním pro průmysl byl i export a import. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

07.12.2016 11:56 O switchingu bankového účtu väčšina Slovákov stále nevie

Píšeme na Investujeme.sk: Od marca pribudla bankám nová povinnosť – takzvaný switching, či prenos účtu. Predstavuje to bezplatný prenos bankového účtu aj so všetkými nastavenými platobnými príkazmi z jednej banky do druhej. Slováci to však príliš nevyužívajú. Až sedem z desiatich z nich o tejto možnosti vôbec nevie.   Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jste spokojeni s úroky vašeho spořicího účtu?

Ano. (26)
 
Ne. (136)
 
Nemám spořicí účet. (339)
 Celkem hlasovalo 501 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 02.12.2016 00:00 Ropa bude dražší a svět lepší

Těžaři doufají v růst ceny ropy na 55 USD za barel. I když to zní nepochopitelně, měli bychom jim fandit. Sice to znamená poněkud dražší surovinu, než je aktuálních cca 49 dolarů, ale byla by to cena „trvale udržitelná“. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 22.11.2016 00:00 Kasia Kiladis: Donald Trump trhy uklidnil

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bylo nečekané. A trhy začaly padat. Po jeho prvním projevu se ale uklidnily. A jak by se měl na novou politickou situaci připravit investor? „Americký akciový trh jako celek je velmi drahý,“ říká Kasia Kiladis, ředitelka investic ve Fidelity International s tím, že je přesto nejlepší volbou. Jen je třeba pečlivě vybírat akcie. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.11.2016 00:00 Akciové fondy: Pohroma jménem Trump?

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se stejně jako brexit na trzích podepsalo spíše krátkodobou volatilitou. Trhy se po počátečních propadech zejména v Asii otřepaly a zamířily opět vzhůru. Největší úspěch slavily americké podílové fondy. Ztráty naopak prohlubuje zlato. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »