Pátek 24. března. Svátek má Gabriel.

Optimismus stále (ještě) žije

Investice Petr Fejtek 02.05.2011 | 11:43 0 Komentářů

Přestože ani v dubnu se naše fondy nevyhrabaly z odkupů, situace není nijak beznadějná. Tři čtvrtě miliardy korun z nich sice lidé vyzvedli, ale půlmiliarda odešla z fondů peněžního trhu a skoro 400 milionů ze zajištěných fondů, takže ze skutečně „investičního“ hlediska není situace nijak tragická.

Podobná je situace i za celou třetinu roku, protože když z kont fondů peněžního trhu odešly již 4 miliardy korun, nebylo v silách ani všech ostatních takovou dardu zvrátit. Jen snížení tohoto schodku o víc než miliardu je vlastně úspěch.

Při pohledu na celkové finanční statistiky prvního čtvrtletí však jímá spíš hrůza. Bankovní statistika ukazuje další odliv z termínovaných vkladů (–11,5 miliardy korun), na čemž se ovšem z více než poloviny projevuje ochlazení vůči stavebku. Celkovou sumu vkladů ovšem zvrátily běžné účty s nárůstem o 26 miliard korun, takže bankovní vklady skončily s téměř +15 miliardami. Trápí je ovšem druhá strana bilance, protože lidé si prakticky přestali půjčovat a objem spotřebáků a debetů o skoro miliardu klesl.

Trochu sice rostou hypotéky a úvěry na bydlení, ale v bankovní statistice se jejich stav změnil za první kvartál o pouhé 2 miliardy – jak je to možné, když za tyto tři měsíce poskytly jen hypoték za víc než 23 miliard? Současně s nově poskytnutými totiž ty starší úvěry statisíce klientů pilně splácejí.

Ještě ke všemu se ani firmy do úvěrů nehrnou – mnohé podniky si uvědomují, že prioritou je naopak jejich oddlužení, ale také hledí i do delší budoucnosti, kdy lze očekávat růst sazeb, což by splácení úvěrů zdražilo.

Banky jsou tak v nelehké situaci a penězi mohou tapetovat. O vklady tedy vlastně nestojí a ukazatelem toho jsou i směšné úroky z vkladů, které nabízejí. Zatím si žijí jako proslulá prasata v žitě, protože těží z lenosti a hlouposti českých klientů, kteří neumí své nadávání změnit v činy a nechají si účtovat výrazně vyšší poplatky, než by museli. Proč by tedy banky zlevňovaly třeba jen základní služby, když k bance bez poplatků přešlo za čtvrtletí jen 16 tisíc klientů?

Dokážete si představit návratnost kapitálu (ROE) přes 20 % – kdo toho kde dosáhne? Nikdo (s výjimkou stavebních spořitelen). Ještě lepší je poměr nákladů a výnosů (Cost/Income Ratio), který běžně přesahuje 40 %. Pěkně krmíme dojné krávy zahraničních akcionářů, jak že se to říká o těch hloupých a hloupějších?

A když už banky nemají co klientům nabídnout, přijmou vděčně (obě strany) i další loňský hit – jednorázovky. Není to sice nijak zázračný produkt, ale zajištěnému výnosu na pětiletku málokterý klient odolá (zejména když vidí úroky na vkladech).

Úspěch jednorázovek pokračuje a když pomineme běžné účty, opět jde o nejúspěšnější finanční produkt. Za první čtvrtletí jich pojišťovny lidem prodaly za dalších 8,7 miliardy korun (v meziročním porovnání o dalších 36 % víc než za 1. loňské čtvrtletí).

Zvítězila tentokrát nikoli Komerční pojišťovna, ale Pojišťovna ČSOB, která meziročně prodeje (zejména svého Maximal Investu) více než ztrojnásobila na 2,7 miliardy korun. To mimo jiné ukazuje na to, že i zajištěné fondy je vhodné ještě pěkně opentlit hezkou mašlí a podívejme, jak si klienti rádi připlatí za zázračné slůvko pojištění. Jo jistě, asi 3 % z nich ocení, že s takto zaparkovanými penězi utečou z dědického řízení, ale co ocení ti ostatní?

2 total views, 1 zobrazení dnes

Investujete do podílových fondů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *