Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Diverzifikujete správně?

Investiční poradce skládá portfolio z podílových fondů. Lákají ho Emerging Markets. Říká si, že mají největší potenciál, ale uvědomuje si riziko takové investice. Tak se rozhodne portfolio proložit několika fondy z vyspělých ekonomik. Diverzifikoval správně? Dá se to dělat od oka?

Já jsem zastáncem počítání.

V následujících tabulkách vidíte korelační koeficienty fondů značky Parvest. Co nám z toho plyne? Pro ty, kteří nejsou zdatní ve statistice, osvětlím, že hodnota 1 znamená absolutní pozitivní závislost mezi veličinami, -1 absolutní negativní závislost a hodnota 0 absolutní nezávislost.

3M

USA

China

India

BRIC

UK

USA

1

0,615572

-0,04503

0,867822

0,822635

China

0,615572

1

0,541673

0,706888

0,835014

India

-0,04503

0,541673

1

0,205376

0,217247

BRIC

0,867822

0,706888

0,205376

1

0,930443

1Y

USA

China

India

UK

USA

1

0,731315

0,211898

0,890797

China

0,731315

1

0,605448

0,658713

India

0,211898

0,605448

1

0,1692

UK

0,890797

0,658713

0,1692

1

3Y

USA

China

India

UK

USA

1

0,826232

0,651225

0,911784

China

0,826232

1

0,920192

0,814602

India

0,651225

0,920192

1

0,643855

UK

0,911784

0,814602

0,643855

1

Z pohledu korelace kombinace fondů USA a Číny není zrovna nejšťastnější forma diverzifikace portfolia. S prodlužováním investičního horizontu dochází ke zpevnění vazby těchto regionů. Na tříletém horizontu jsme již na hodnotě 0,826, což je celkem dost.

Naopak jako solidní diverzifikační kombinace se v tomto světle ukazuje Indie a USA či Indie a UK a to i přes svůj těsný vztah k Číně.

Korelační koeficient není všelék. Ale pokud děláme nějaký investiční krok z důvodu diverzifikace, tak není od věci si ho namodelovat.

Jak na korelační koeficient?

Korelace není žádná věda. Jedná se o jednu ze základních statistických funkcí. Nejjednodušeji ji lze zvládnout v Excelu. Jinak na to je samozřejmě vzoreček, ale tím bych nikoho netrápil. Na dobrou korelaci je důležité nasbírat především velké množství dat. Já jsem ji počítal na denní bázi vývoje ceny podílových fondů.

Korelační koeficient nabývá hodnoty od -1 do 1, kde
 0 = absolutní nezávislost,
 1 = absolutní pozitivní závislost a
-1 = absolutní negativní závislost.

Cílem investora by mělo být při diverzifikaci vybrat takové příležitosti, které mají nejmenší míru jakékoli závislosti. Negativní závislost není tak zlá jako pozitivní, ovšem když je rovna -1, tak nemám šanci nic vydělat. Ideální je zkrátka nízká absolutní hodnota.

Využíváte korelační koeficient pro správnou diverzifikaci?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

29 komentářů: “Diverzifikujete správně?”

  1. Honza napsal:

    Cituji:
    „Korelace není žádná věda. Jedná se o jednu ze základních statistických funkcí. Nejjednodušeji ji lze zvládnout v Excelu. Jinak na to je samozřejmě vzoreček, ale tím bych nikoho netrápil.“

    „… hodnota 0 (znamená) absolutní nezávislost.“

    Hehe. Připomnělo mi to, co jsme si během studií na MFF říkali o ekonomech 🙂 Matně si vzpomínám na definici korelačního koeficientu a řekl bych, že 0 rozhodně neznamená absolutní nezávislost. Jen to znamená neexistenci LINEÁRNÍ závislosti mezi veličinami.

    • Honza napsal:

      …ale samozřejmě uznávám, že pro individuální investování intuitivní chápání korelace plně postačuje. Ta tabulka korelačních koeficientů v článku je rozhodně zajímavá.

    • Jan Mynář napsal:

      Máte pravdu. 0 znamená, že mezi aktivy A a B žádná závislost neexistuje. Učebnicové příklady pak ukazují na grafu dvě zametné čáry, které se na různých místech protínají a bez jakékoli závislosti se oddalují a přibližují.

      • Aleš Izák napsal:

        Nulová korelace-snižuje riziko tím, že zde působí zákon „velkých čísel“.Čím více je investic s nulovou závislostí, tím větší je možnost částečného vyrovnání.

  2. Marloos napsal:

    Obecně lze říci, že když padá větší index padá celý svět. Provázanost trhů nebyla nikdy jako doposud, což značí vlastnosti investorů.

    • Konference napsal:

      Vsak on to Ondrej myslel urcite jen jako priklad, jak pracovat s korelaci. Treba u akcii hraje vyznamnejsi roli diverzifikace sektorova. Jinak samozrejme mame k dispozici ruzne tridy aktiv, nejen akcie, ale take komodity, nemovitosti, meny, ci dluhopisy. Dale je mozne vyuzivat ruznych trzne neutralnich (tzv. alpha) strategii, hedge fondu, private equity…

      Oznacit portfolio slozene z fondu britskych a indickych akcii za diverzifikovane je trochu ulet. Ale to urcite nebylo zamerem autora. V clanku jde jen o nazorny priklad. 😉

  3. Jaroslav Mlsal napsal:

    \“S prodlužováním investičního horizontu dochází ke zpevnění vazby těchto regionů (USA a Čína). Na tříletém horizontu jsme již na hodnotě 0,826, což je celkem dost.\“

    Všiml jsem si zajímavé věci, a to, že vám korel. koeficienty výrazně rostou s časem. Také jsem zastánce počítání. Počítám pro svou potřebu korelace indexů z týdenních dat, ale vychází mi trochu jiné hodnoty. Např. SP500 a Čína: 52_týdnu=0,67; 104_týdnů=0,66; 156_týdnů=0,65,
    tzn. mé koeficienty se v čase tolik nemění, maximálně tak o desetinku.
    Na výpočtu korelací v Excelu není co zkazit, tak by mě zajímalo, kde se stala chyba a proč jsou takové rozdíly.

    Jinak dobrý článek.

  4. Radim K. napsal:

    Myslíte, že bude kurz klesat i zejtra, nebo se vrátí zpátky nad 20kč?

    • Mario napsal:

      Myslíte, že ve středu padnou ve sportce čísla 2,8,13,25,26,40? nebo že padnou jiná?

      • Radim K. napsal:

        Ježiš nedělejte z akcií vědu. Nebo dokonce sportku. Všichni víme, jak to zejtra bude. Že aačka porostou, tak o 5%.

        • Mario napsal:

          No, tak to budete mít alespoň, pokud to trochu přeženu, na pokrytí spreadu. A jak na tom vyděláte??

          • Radim K. napsal:

            U Fia jsou poplatky tak nízký, že je to skoro zadarmo.

          • chjo napsal:

            vite vubec co to je spread?

          • Radim K. napsal:

            Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, ale to u Fia není .-)

          • chjo napsal:

            u fia ne, ale na burze ano…
            nebo snad muzete u boha jmenem Fio koupit a prodat acka za tu samou cenu? vsadim se s vami o vas budouci duchod, ze nikoli!

          • Jaromír Adámek napsal:

            Máš pravdu, jsem se u FIO, trh RMS, na BAAAAA podíval a hloubka trhu je:


            19,90 6 849 Nákup
            19,80 3 949 Nákup
            19,70 1 949 Nákup

            Prodej 19,50 200
            Prodej 19,40 254
            Prodej 19,20 1 254
            Prodej 19,10 2 254
            Prodej 19,00 8 735

            Takže, aby člověk koupil a nebo prodal aspoň za 100k CZK, tedy 5000 akcií, musel by kupovat za 19,90 CZK jednu akcii a nebo prodávat za 19,00, takže rozdíl je 4,52%

            ve SPADu:

            21,00 24 000 Nákup
            20,80 21 000 Nákup
            20,70 18 000 Nákup
            20,55 15 000 Nákup
            20,50 12 000 Nákup
            19,60 3 000 Nákup

            Prodej 19,00 3 000
            Prodej 18,80 6 000
            Prodej 18,75 9 000
            Prodej 18,70 12 000
            Prodej 18,55 15 000
            Prodej 18,50 18 000

            Při nákupu za 1M

          • Jaromír Adámek napsal:

            Se mi to nechtěně odeslalo…

            Ve SPAdu pro objem 1M CZK by blo třeba nakoupit množství, které tady ani není v rozsahu, je tu nákup maximálně 24k a prodej 18k akcií, kdoví, jak by vylezlo rozpětí nákup/prodej nahoru, když už je teď 11,9%.

  5. Bankovnípoplatky.com napsal:

    se mi zdá nevhodná. Svého času jsem zkoušel různé báze pro výpočet korelačního koeficientu. Hodnoty při různých bázích byly značně rozdílné.

  6. rivsrx napsal:

    BinCrP gbcktheecobq, [url=http://lhwxrpfiwttx.com/]lhwxrpfiwttx[/url], [link=http://gmduooqrhmfa.com/]gmduooqrhmfa[/link], http://vgxsjbfqgfob.com/

  7. Petr Strejc napsal:

    Pane Zárubo,
    nebylo by špatné článek poopravit. Myslím že zdejší čtenáři mají rádi pravdivé informace, a proto se s Vámi rád podělim o znalosti triviálních vlastností korelace.

    1) Jak už psal Honza, nulová korelace neznamená nezávislost (pojem absolutní nezávislost statistika nezná). Pokud mi nevěříte, uvedu příklad: X,Y jsou náhodné veličiny, s pravděpodobností 1/4 nastanou jevy [x,y]=[1,0],[0,1],[-1,0] nebo [0,-1]. Korelace X a Y vychází 0, určitě se ale nejedná o nezávislé veličiny (pokud např. známe x=1, víme že y=0).

    „Negativní závislost není tak zlá jako pozitivní, ovšem když je rovna -1, tak nemám šanci nic vydělat. Ideální je zkrátka nízká absolutní hodnota.“
    Tomu snad nevěříte ani Vy sám… Co by každý investor dal za korelaci -1. Představa jistého výnosu bez rizika by byla realitou…
    Příklad: naše portfolio obsahuje 2 investice, každá má stejnou váhu a každá vydělá s pravděpodobností 50% 0 a nebo 10%. Pokud by se tyto investice vyvíjely nezávisle (korelace=0), získáme s pravděpodobností 25% desetiprocentní výnost, s pravděpodobností 50% 5% výnos a s pravděpodobností 25% nezískéme nic.
    V případě že je korelace -1 (tedy pokud jedna investice vydělá 10%, druhá nevydělá nic a naopak), dosáhneme na 100% výnosu 5%. To osobně nepovažuji za „nemám šanci nic vydělat“.

    • Ondřej Záruba napsal:

      Opracte mě jestli se pletu.

      Korelace -1,znamená -10% versus + 10%

      • Jan Dvořák napsal:

        Korelace -1 podle mne znamená, že když jeden „+“, tak druhý ve 100% případů „-„.
        Nic to nevypovídá o velikosti pohybů.

        Nebo se mýlím?

      • Petr Strejc napsal:

        Korelace -1 znamení lineární negativní závislost (takže například když +10% pro jedno aktivum znamená -25% pro druhé, +20% udělá -50% u druhého atd.).

        Co je ale důležité je fakt, že jde o změnu vůči střední hodnotě. Proto i dvě aktiva s korelací -1 mohou obě vydělávat. Doporučuji se podívat na vzorec vápočtu korelace nebo kovariance.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *