Pondělí 27. března. Svátek má Dita.

Češi a finanční gramotnost? Horší je jen Mexiko a Slovensko…

Finanční gramotnost v Česku je na mizerné úrovni. To prokázaly již mnohé studie. Nejnovější průzkum odhaluje naši nevědomost v mezinárodním světle: Ze 12 zemí jsou méně finančně vzdělaní jen lidé v Mexiku a na Slovensku. A věříme si víc, než umíme.

Finanční vzdělávání se pomalu dostává na základní a střední školy. Základní „úlohy“ finančních znalostí se stávají součástí matematiky, občanské nauky i specializovaných předmětů. Finanční gramotnost se v Česku nepochybně zvyšuje – ale pomalu. Z průzkumu ING Pojišťovny plyne, jak hluboce se Česká republika nachází ve srovnání s dvěma americkými, sedmi evropskými a třemi asijskými státy.

Sami účastníci průzkumu byli nejprve dotázáni, jak sami sebe hodnotí. Více než třetina respondentů byla přesvědčena, že „s financemi to umí“ nebo že „jsou velmi dobří ve financích“. Pravda se ukázala ale mnohem tristnější. Do uvedených kategorií s dobrou finanční gramotností spadlo pouze 21 % respondentů. A pozoruhodné je, že 81 % respondentů s výsledným hodnocením souhlasilo, jakožto s odpovídajícím popisem jejich finanční gramotnosti.

Graf 1: Češi své znalosti přeceňují

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

Ve světě si podle průzkumu věří dokonce více než Češi. Na druhou stranu nutno podotknout, že i v ostatních státech se lidé přeceňují.

Finančně nejvzdělanější jsou lidé v Asii.  Tři testované asijské země obsadily všechny medailové pozice. Až na pátém místě se za Holandskem umístili Američané. Zcela nejhůře v průzkumu vyšlo Slovensko s naprosto tristními výsledky. Češi na tom ale nejsou o moc lépe.

Graf 2: Znalosti Čechů jsou podprůměrné

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

V rámci České republiky mezi lidmi se špatnou finanční gramotností převažují ženy, naopak mezi lidmi s dobrou finanční gramotností je více mužů. Z věkových kategorií jsou podle průzkumu s finanční gramotností na štíru nejvíce lidé ve věku od 35 do 49 let, naopak nejlépe hodnoceni jsou lidé mladší – mezi 20 a 34 lety.

Smutné je, že ani ekonomické vzdělání k vyšší finanční gramotnosti nepřispívá. Mezi lidmi s výborným a se špatným finančním vzděláním je v obou případech přibližně pětina lidí, kteří prošli střední nebo vysokou školou ekonomického zaměření.

Graf 3: Ekonomické vzdělání = finanční vzdělání?

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

Čemu lidé v Česku rozumí nejméně? Podle průzkumu spoření a úvěrům. Pravděpodobně proto, že v obou případech je nezbytné počítat s procenty, což velké části populace činí potíže. A není se ani co divit: I když vám dvě banky nabídnou stejný úrok, každá vám připíše jinou částku – a obě ji připisují správně.

Finanční budoucnost je jednou z nejuspokojivějších oblastí finanční gramotnosti podle průzkumu. Důvodem může být i skutečnost, že si 74 % českých respondentů vede domácí rozpočet, který je schopno dodržet naprostá většina – 67 %.

Graf 4: Nejméně rozumíme spoření a úvěrům

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

Každá domácnost by si měla tvořit finanční rezervy. Ty lze rozlišit na rezervy dvojího typu: likvidní rezervu, která slouží ke krytí nenadálých výdajů („odešla nám lednička, nebudeme čekat, až se vrátí“) a výpadků příjmů („přišel jsem o práci a hledám novou, omezovat výdaje zatím příliš nemusím“), a další finanční rezervy.

Zatímco likvidní rezerva by měla krýt výdaje rodinného rozpočtu po dobu 3 až 6 měsíců a měla by být pohotově dostupná (např. na spořicím účtu), výše a uložení ostatních rezerv by mělo odpovídat účelu, k jakému slouží (např. úspory na penzi), a času, za jaký je chce domácnost využít („půjdu do penze za rok, nebo za 20 let?“).

„Na doraz“ bez finančních rezerv žije rovná čtvrtina respondentů. Naopak rezervy na více než rok má 13 % účastníků šetření – a zde je otázka, zda mají tak vysokou likvidní rezervu, nebo zda do rezervy započítali i např. úspory na penzi.

Graf 5: Máme finanční rezervy

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

Jak byste se zachovali, kdyby vám příjem klesl o 20 %? Respondenti průzkumu by se vzdali dovolené a úspory by hledali i v oblasti spotřeby energií. Kupodivu omezení nákupu luxusního zboží se nachází až na třetí příčce. V tomto směru se nabízí pouze otázka, zda má oněch 56 % respondentů, kteří by koupi luxusního zboží neomezili, vůbec co omezovat. Jinými slovy: Zda v současnosti nějaké luxusní zboží kupují.

Graf 6: Při nenadálých událostech omezujeme výdaje

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

Možnosti zlepšení finanční gramotnosti vidí i sami respondenti. 90 % z nich by se podle svého vyjádření chtělo ve financích zlepšit. Jak to tak ale bývá, vždy se snáze hledají výmluvy, proč to nelze, než způsoby, jak to udělat.

Graf 7: Češi se chtějí zlepšit aneb Výmluvy, proč to nelze

Zdroj: Průzkum ING Pojišťovny

O průzkumu
On-line výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 500 respondentů v každé zemi. Průzkum stál na 13 otázkách ze čtyř oblastí – finanční budoucnost, úvěry, spoření a investice. V České republice a na Slovensku proběhlo dotazování 24. – 29. 5. 2011, v ostatních zemích 5. – 23. 11. 2010.

 

44 total views, 5 zobrazení dnes

Jakou známkou hodnotíte svou finanční gramotnost? (známkování jako ve škole)

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Češi a finanční gramotnost? Horší je jen Mexiko a Slovensko…”

  1. Maxikovic napsal:

    že lidi mají tolik peněz v bankách na běžných účtech a kupují dluhopisy jako extra výhodnou investici. Kdyby o investicích věděli více, jejich peníze by nezahálely ale vydělávaly na akciích, fondech, termínovaných vkladech nebo investovali do nemovitostí.

  2. Karol napsal:

    Pán Zámečník, viete ako vás hodnotia odborníci na kapitálových trhoch?Ja by som sa za takéto hodnotenie schoval mamke pod sukňu.Cudzie výroky z vaších úst mi režú uši,ale čo už,iný nebudete.

    • zamecnik napsal:

      Dobrý den, Karol, nevím, jak mě hodnotí odborníci na kapitálových trzích. Můžete mě s hodnocením seznámit? Děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *