Věštění budoucnosti: Jakými chybami může být zatíženo?

Mnoho vyslovovaných prognóz, které se objevují, předpovídá jisté výsledky nebo vznik určitých skutečností, které nakonec nenastanou. Problémem předpovědi vývoje ekonomické reality je působení tolika faktorů, že jejich postižení je nemožné. I předpovědi, které se opírají o fakta, nemusí být vždy pravdivé.

Maltusova prognóza a populační teorie

Příkladem předpovědi je populační teorie anglického ekonoma a duchovního Thomase Roberta Malthuse (1766 - 1834).  Jeho pesimistická prognóza se opírá o v té době pozorovanou tendenci rostoucího přírůstku obyvatelstva a omezené možnosti zajištění prostředků obživy.

Malthus ve své Eseji o principech populace z roku 1798 (Essay on the Principle of Population) uvádí, že počet obyvatel roste explozivní rychlostí, tedy geometrickou řadou (přírůstek řady je dán násobením konstantou, např. 1, 2, 4, 8, 16, 32, atd.). Komplikací ovšem bylo, že prostředky obživy rostly omezeně, pouze řadou aritmetickou (přírůstek řady je dán připočítáváním konstanty, např. 1, 2, 3, 4, 5, 6, atd.).

Malthus svá tvrzení opíral o fakta, empirický materiál a příklady z různých zemí (Číny, Turecka, Afriky, Spojených států), včetně postřehů historiků a cestovatelů.

Vývoj situace podle prognózy spěl k přelidněnosti, nedostatku potravin, zvyšující se bídě, sociálním otřesům a k celkové krizi. Prognóza ve své podstatě říká, že z tendence k přelidnění vyplývá bída pracujících.

Malthusovy návrhy na řešení situace

Malthus předpokládal, že rozpor mezi přírůstkem obyvatelstva a existenčními prostředky přirozeně koriguje bída, epidemie a války. Navrhuje i opatření, vztahující se jak k omezení růstu obyvatel, tak zajištění podmínek produkce potravin.

Jádro Malthusova doporučení ke snížení porodnosti spočívalo ve zrušení chudinských zákonů, podle kterých pozemkoví vlastníci poskytovali chudákům narozených v jejich obci přístřeší a potravu. Zdůvodňoval to logikou toho, že pokud by chudí tuto podporu neměli, nemohli by bezstarostně rodit děti a byli nuceni ovládnout vášeň a dodržovat morální zdrženlivost. Podobně Malthus navrhoval odstranění všech forem státní pomoci chudým.

Pro dosažení zvýšení produkce potravin Malthus navrhoval restrikce na jejich dovoz a vývoz. Restrikce měly vyvolat růst cen potravin v Anglii, což mělo podpořit jejich produkci a nabízené množství.

Skutečný vývoj situace

Co se týká Malthusových prognóz, extrapolace tehdejších trendů do budoucna se ukázala jako nesprávná a zavádějící.

Demografický vývoj v rozvinutých i nově industrializovaných zemích ukázal, že zvyšující se životní úroveň je doprovázena poklesem porodnosti. Projevilo se, že množství obyvatel má tendenci růst vysokým tempem jen v počátečním období industrializace, tedy v situaci nízkého stupně rozvoje výrobních sil. S rostoucím bohatstvím společnosti se mění životní styl obyvatel a začínají působit sociální a kulturní faktory, které vyvolávají pokles přírůstku obyvatelstva.

Nabídka potravin rostla rychleji, než se předpokládalo, protože začala nečekaným způsobem růst produktivita. V zemědělství došlo k zemědělské revoluci, začaly se uplatňovat nové poznatky, nástroje a technologie (střídavé hospodářství, které umožnilo nenechávat některé plochy ladem, technický pokrok v podobě mlátiček, pluhů a žacích strojů, semenářství, atd.). Malthusova prognóza podcenila skutečnost, že zákon klesajících výnosů platí v podmínkách neměnné techniky a používaných technologií.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že jednoznačně poznatelná může být minulost, o budoucnosti lze vytvářet více či méně přesné odhady. Američan Warren Buffett, který byl v roce 2008 označen za nejbohatšího muže světa, vyjadřuje toto moudro zkušeností, že "v byznysu je bohužel zpětné zrcátko vždycky jasnější než čelní sklo".

Při vytváření předpovědí existuje snaha vyvozovat z minulého vývoje vývoj budoucí, minulé výsledky extrapolovat a prognózovat z nich výsledky budoucí. Jak potvrzuje Malthusova prognóza, extrapolace je vždy ošidná, výsledky je nutné považovat za hypotézu (domněnku) či možný scénář budoucího vývoje. Jelikož dnes se na situaci díváme pohledem do "zpětného zrcátka", můžeme konstatovat, že Malthus se mýlil a svou prognózu vystavěl na dedukci z premis, neodpovídajících skutečnosti. Asi každá prognóza je zatížena možnými zdroji chyb či nejistot, souvisejícími nejenom s vlivem opomenutých faktorů.

Ve vztahu k Malthusovým prognózám marxistická literatura vyslovuje domněnky, že prognózy obhajují a řešení chrání zájmy tehdejších anglických poměrů, zejména pozemkových vlastníků. Vyslovování možných domněnky o tom, v koho zájmu ta která prognóza nebo zpráva spatřila světlo světa, je v duchu zásady Warrena Buffeta: "Prognózy vám řeknou hodně o těch, kteří je dělají, ale nic o budoucnosti."