Šrotovné: Česko bylo srovnáno do latě

Česká politická scéna se rozhodla. Zavede šrotovné. Navzdory doporučení nejuznávanějších českých ekonomů. Odstupující vláda podlehla opozici i evropskému lobby...

Obvyklým postupem je, že majitel starého vraku je povinen zajistit jeho ekologickou likvidaci. Důsledkem toho postávalo na mnohých venkovských dvorcích i několik nepojízdných autovraků - na náhradní díly, kdyby byly potřeba, hlavně aby se nemuselo platit za sešrotování.

Ekonomická recese a zejména populistický boj s ní pravidla mění. Za likvidaci starého vraku nebude jeho majitel platit, ale naopak dostane příspěvek na pořízení nového vozu - šrotovné. V Česku by se mělo pohybovat ve výši 30 tis. Kč, mělo by být vypláceno na vozy do ceny 500 tis. Kč a pokud projde úspěšně procesem schvalování, bude poskytováno od června letošního roku. Vyšleněno by na něj mělo být 2,5 mld. Kč, což by stačilo pro 83 333 zájemců... aut starších 10 let ale jezdí na českých silnicích 2,6 milionu.

Šrotovné má své zastánce i odpůrce. Jeho zastánci jsou především automobilky a jejich lobby ovlivnění politici, nicméně má i své ekonomické opodstatnění. Blahodárný efekt šrotovného je ovšem jen krátkodobý - kupříkladu na Slovensku trval dvakrát necelý týden.

Zastánci šrotovného hovoří o podpoře automobilek, kterým zvýší poptávku po nových vozech. Po zavedení šrotovného zejména v Německu se zvýšil zájem o automobily natolik, že z třídenního pracovního týdne se takřka přes noc stal šestidenní. Automobilky v Evropě nestíhají. To podporuje alespoň krátkodobě ekonomiku - lidé nacházejí zaměstnání, mají prostředky na utrácení, čímž přesně podle keynesiánské ekonomie zaměstnávají další lidi... efekt se šíří ekonomikou.

Šrotovné není ani pro stát příliš drahé. Jeho výše zpravidla nepokryje ani DPH, kterou stát obratem z automobilů vybere do státní kasy. Navíc lidé, kteří jsou zaměstnaní, nepobírají podporu v nezaměstnanosti a mají nárok na nižší sociální dávky. I v tomto stát šetří. Na automobilový průmysl jsou navázáni subdodavatelé, kteří nekrachují. Zatím.

Efekt šrotovného je ale jen krátkodobý. To nepopírají ani jeho zastánci, kteří argumentují získaným časem, během něhož může ekonomická recese pominout a být vystřídána konjunkturou.

Odpůrci šrotovného, mezi které se zařadila i Národní ekonomická rada vlády, uvažují v dlouhodobější perspektivě. Hlavní námitkou proti šrotovnému je, že dojde pouze k přesunutí nákupu automobilu do období, kdy je šrotovné poskytováno. Po jeho vyčerpání či konci bude poptávka po nových automobilech téměř nulová následující dva až tři roky. Kolaps automobilek se tak odloží, ale nezabrání se mu.

Argument, který není příliš relevantní, je, že dojde k vytlační jiných nákupů nákupem automobil - a že k získání dodatečných příjmů DPH nedojde. Lidé v období krize zpravidla šetří, vytváří si finanční rezervy pro případ nenadálých událostí, jako je ztráta zaměstnání. Šrotovné je motivuje k nákupu, který by bez něj neučinili. Jenže...

Pokud domácnosti obětují úspory, kterými se chtěly zajistit pro nepříznivý vývoj rodinného cash-flow, ve prospěch nákupu nového automobilu, nebo se dokonce zadluží, aby si nový vůz mohli pořídit, hrozí, že v případě ztráty příjmu budou v mnohem větších problémech. Co je (alespoň krátkodobě) dobré pro ekonomiku, není zdaleka tak dobré pro základní ekonomickou jednotku - rodinu.

Absurdní navíc je řešit nadvýrobu, nadměrnou spotřebu a předluženost, z nichž současná ekonomická recese pramení, podporou další neužitečné výroby, vyhazování starších funkčních vozů a motivací k zadlužování.

Argument ekologie přitom selhává pod ekonomickými fakty: Kdo cestuje často, má vysokou spotřebu pohonných hmot, již do vozu levnějšího na provoz (rozumějte ekologičtějšího) investoval. Vyplatí se mu to. Kdo cestuje málo, i s neekologickým vozem je jeho „přínos“ ke znečištění malý. A je otázkou, zda ekologické náklady na výrobu nového vozu a likvidaci starého, který by mohl ještě dobře sloužit, budou vyváženy ekologickou úsporou při (minimálním) provozu.

Proč budeme mít šrotovné?

Na zavedení šrotovného z české politické scény tlačí především Sociální demokracie. Šrotovné je pro středního voliče lákavé. Blíží se předčasné volby a je tedy nejvyšší čas středního voliče správně populistickým opatřením podplatit. Kupříkladu na Slovensku pomohlo vyhrát prezidentské volby.

Tlak na zavedení šrotovného jde ale i z evropských států, které ho již zavedly. V Česku je rozvinutá automobilová výroba se zaměřením na export - a tak zejména německé šrotovné končí z nemalé části v českých podnicích (přesněji v podnicích s výrobou v Česku).

To je nátlak, který odcházející vláda nucená ke kompromisům i na české politické scéně nemohla ustát...