Penzijní reformu zaplatí i důchodci

Poradní expertní sbor (PES) vedený Vladimírem Bezděkem dokončil svou práci. Včera představil návrh penzijní reformy. Jak by se měl penzijní systém změnit? A proč ji zaplatí lidé v důchodovém věku?

"Důchodová reforma nesmí ohrozit nároky současných důchodců ani osob ve věku blízkém důchodovému věku; může však změnit v zájmu vyrovnanější finanční bilance PAYG pravidla pro valorizaci vyplácených důchodů tak, aby byla vždy zachována alespoň reálná hodnota vyplácených důchodů," píše se v závěrečné zprávě Poradního expertního sboru. Současní penzisté a lidé v předdůchodovém věku se tak o své penze nemusejí obávat.

Návrh penzijní reformy vzešlý z Poradního expertního sboru se zabývá jak reformou stávajícího průběžného systému penzí (PAYG), tak zavedením druhého - fondového - pilíře.

Navrhované změny v průběžném systému penzí

Zvyšování věku odchodu do důchodu by mělo pokračovat stávajícím tempem, jen u žen by se mělo dočasně urychlit. Mělo by být ale podmíněno zvyšováním naděje dožití - tedy, budeme-li déle žít, budeme odcházet do důchodu později. Ne všechna povolání lze ale vykonávat do vysokého věku - i s tímto počítá návrh skupiny (pro vybraná povolání by mohl vzniknout doplňkový systém pojištění pro možnost dřívějšího odchodu do penze).

Stávajících penzistů se nepochybně dotkne zrušení možnosti vlády vyšší než minimální valorizace penzí. Aktuálně jsou penze zvyšovány o inflaci a přibližně 1/2 růstu mezd. V cílovém stavu by měly být valorizovány pouze o cenový růst.

Reforma se dotkne i vdovských a vdoveckých důchodů. Pro stávající příjemce těchto dávek se nic nezmění, ale po zavedení reformy by se vdovské a vdovecké důchody neměly přiznávat doživotně.

Zásadní změna se dotkne i další oblasti rodinného života: Vyměřovací základy důchodového pojištění budou pro manžele společné. Pokud jeden z manželů vydělává více, bude ze svého důchodového pojištění přispívat na penzi druhého. To je velmi významné zejména v souvislosti s rostoucí rozvodovostí, kdy po rozvodu bude mít i (ex)manžel s nižším příjmem vyšší důchod (a de fakto spravedlivější v rámci majetkového vyrovnání).

Dopad na snížení porodnosti ve vyšších příjmových skupinách může mít navrhované opatření, kterým by se měl zavést fiktivní příjem ve výši 40 - 80 % průměrné mzdy pro náhradní doby pojištění. Těmi jsou např. rodičovská dovolená či studium. V současnosti jsou tyto náhradní doby "oceněny" průměrným příjmem pojištěného. Opatření vyplývá z logiky, kdy za stejnou práci (např. výchova dítěte) náleží stejná odměna v podobě příspěvku k důchodu. To ovšem sníží (finanční) motivaci matek s vyššími příjmy zakládat rodiny či starat se o děti.

Zásadní změnou bude snížení sazby pojistného o 5 procentních bodů z 28 % na 23 %. Finanční výpadek příjmů ve výši 50 mld. Kč by měl být kompenzován sjednocením sazeb daní z přidané hodnoty na úrovni 19 %. Co z toho plyne? Penzijní reformu do značné míry zaplatí též samotní penzisté: Ze snížení pojistného nebudou mít žádný přínos (již nepracují a neplatí pojistné), zato zvýšení DPH z 10 % na 19 % u potravin a léků pocítí naplno. Dalo by se též říci, že tímto způsobem dojde ke skrytému snížení aktuálně vyplácených penzí...

Zároveň se snížením sazby pojistného se sníží též strop příjmu pro placení důchodového pojištění na trojnásobek průměrné mzdy. V současnosti je strop stanoven na šestinásobku průměrné mzdy (a od příštího roku by měl klesnout na čtyřnásobek).

Postupně by se důchod měl vypočítávat z celoživotních příjmů pojištěnce, nikoli z posledních let produktivního života. To též povede ke snížení přiznaných důchodů, neboť v úvodu pracovní kariéry, kdy daňový poplatník vstupuje do produktivního života, jsou jeho příjmy vlivem chybějících zkušeností nižší.

Změny by se mělo dočkat též hodnocení invalidity. V pravidelných intervalech by mělo docházet k přehodnocení zdravotní způsobilosti v souvislosti s rozvojem lékařské vědy a neměly by se přiznávat invalidní penze lidem, kteří mají nárok na předčasný starobní důchod.

Pracující penzisté se zřejmě dočkají vyššího zdanění. V současnosti jsou penze zdaněné až od určité výše (na niž je v českých podmínkách egalitářského důchodu navíc obtížné dosáhnout). Upravený daňový systém by měl počítat i se souběhem penze s výdělečnou činností.

Fondový pilíř penzí

Na podobě fondového pilíře se PES jednoznačně neshodl a navrhuje dvě možné varianty. Většinová varianta by po určitém transformačním deficitu měla být životaschopná bez dalších dodatečných zdrojů, menšinová varianta počítá po překlenutí úvodního schodku s každoročním deficitem průběžného systému penzí kolem 0,5 % HDP. Obě varianty jsou ale mnohem perspektivnější než současný průběžný systém, který by generoval každoroční schodek mezi 4 a 4,5 % HDP (pro představu: veškeré současné penze činí cca 12 % HDP).

Graf 1: Saldo PAYG (základní varianta, Varianta 1, Varianta 2) v % HDP

Zdroj: Závěrečná zpráva PES

Většinová varianta (I) předpokládá, že do průběžného systému upraveného podle výše uvedených pravidel poplyne 20 procentních bodů z 23% sazby důchodového pojištění a do fondového systému poplynou zbývající 3 procentní body. Fondový systém by byl povinný pro osoby mladší 40 let v okamžiku startu reformy, pro starší by byl zapovězený.

Peníze i do fondového systému by měla vybírat Česká správa sociálního zabezpečení, ovšem jejich investiční správa by byla svěřena reformovaným penzijním fondům, investičním společnostem apod. podle volby poplatníka. "V případě explicitně formulovaného přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů, čímž - z ekonomického hlediska - dojde k ručení za investiční bezpečnost prostředků úvěrovou kredibilitou českého státu," uvádí zpráva PES.

Nashromážděné prostředky by byly vypláceny pouze formou doživotní renty - anuity. Pokud by účastník zemřel před jejím přiznáním, prostředky by byly převedeny na penzijní účet dědiců.

Menšinová varianta (II) podporovaná jediným členem PES chce převádět na průběžný systém celé pojistné 23 %. Druhý (fondový) pilíř by byl dobrovolný a stát by ho podporoval příspěvkem ve výši 3 % v případě, že si účastník platí sám 3 %. Nejvýše by stát přispíval do trojnásobku průměrné mzdy, tedy do stejného stropu, jaký je plánován pro pojistné na důchodové pojištění.

Prostředky by obhospodařovaly reformované penzijní fondy. Ty by měly vést i zaměstnanecké penzijní plány pro zaměstnance pracující v rizikových oborech.

Závěrem

Penzijní reforma je nutná. A nevyplývá to pouze z rozhodnutí Ústavního soudu, ale i z demografického vývoje. Stárnutí populace nepomůže zamezit a průběžný systém nezachrání ani zvýšený příliv pracovníků z jiných zemí.

Nový penzijní systém podle závěrů expertní skupiny musí splňovat několik základních bodů: Musí být více diverzifikovaný (v současnosti 94 % příjmů penzistů plyne od státu), musí být fiskálně udržitelný (ten současný rozhodně není), musí mít spravedlivější rozložení mezigeneračního břemene v čase a musí být více ekvivalentní (čili zásluhový; o tom ostatně rozhodl Ústavní soud).

Žádnou reformu ovšem nelze vnímat odděleně. Ostatně to zdůrazňuje i návrh expertní skupiny. Např. zvyšování věku odchodu do důchodu je podmíněno zvyšováním střední doby dožití v dobrém zdravotním stavu. Stejně tak příliš nízký důchod sice uleví penzijnímu systému, ale zatíží sociální systém. A kvalitní školství zvýší uplatnitelnost absolventů, přičemž vzdělanější lidé jsou častěji déle ekonomicky aktivní - a tím opět ulevují penzijnímu systému.