Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Kolik čeho kupujeme na komoditní burze?

Autor: Daniel Kuchta | 14.01.2009 00:00 | Kategorie: Investice | 1 komentář
Kolik čeho kupujeme na komoditní burze?

Zná to asi každý, kdo i jen namátkou někdy sleduje ceny často zmiňovaných komodit, jako jsou zlato, nebo ropa. Žádná tuna, litr nebo gram. Namísto toho slyšíme o barelech ropy, uncích zlata a bušlech kukuřice. Co tyto jednotky znamenají a odkud se vzaly?

I když by bylo nejjednodušší měřit všechny komodity základními jednotkami soustavy SI a od nich odvozených a vedlejších jednotek, není to úplně možné. Soustava SI není jednotně používaná v celém světě a je poměrně mladá vzhledem k tradici obchodování na komoditních burzách. Většina komodit je tak obchodovaná v anglických a amerických jednotkách.

Americký měrný systém vychází z anglického, a i když mezi nimi není mnoho rozdílů, určité zde přeci jen existují. Například US tuna je 2 000 liber, ale britská tuna je 2 240 liber a rozdílné jsou také všechny objemové jednotky. Pro upřesnění se pak uvádí před jednotkami zkratka US, nebo Imp (jako imperial).

Systém SI (Le Système International d'Unités) byl založen v roce 1960 na základě původního metrického systému, který byl definován třemi základními jednotkami metr, kilogram, sekunda. Britský systém je mnohem starší a je definován třemi základními mírami yard, libra (pound) a galon. Právě díky tomu, že v Británii, a zejména v USA, kde jsou kořeny obchodování s komoditami velmi hluboké a mají dlouhou tradici (nehledě na to, že jsou zde největší komoditní burzy), zůstaly měrné jednotky, v nichž se kontrakty uzavírají, většinou původní. 

Kolik a čeho nakupujeme?

Abych byl upřímný, je to skutečně chaos a až teď jsem si naplno uvědomil opodstatněnost zavedení jednotného mezinárodního systému měrných jednotek SI. Pojďme ale na to. Snad nejčastěji se v poslední době objevují ve zprávách a článcích informace o vývoji ceny ropy a její předpovědi. Ropa je obchodovaná v barelech (od slova barrel, nebo petrol barrel – sud nafty). Dřevěné sudy o objemu 42 galonů se používaly k převozu ropy do rafinérií už v polovině devatenáctého století. Kromě nafty se v nich přepravovaly také nakládané ryby, nebo cukrová šťáva. V menších, 36galonových sudech se pak vozila whisky, nebo pivo.

Zajímavostí je, že i když je v Británii a USA potřeba na jeden barel rozdílné množství galonů (v GB je to 35 galonů, v  USA je to 42 galonů), v přepočtu na metrickou soustavu je objem téměř stejný, tedy 159,113 litru, resp. 158,987 litru. Zde ale komplikace s jednotkami zdaleka nekončí, právě naopak.

Jak již z výše uvedeného vyplývá, americký galon (3,785 l) a britksý galon (4,546 l) nepředstavují po přepočtu do jednotek SI stejný objem. V USA se ještě dnes rozlišuje tzv. tekutý, wet galon pro tekutiny a suchý, dry galon pro obilniny apod., který představuje 4,405 l. Američané přebrali, podobně jako ostatní míry, galony od Angličanů v době, kdy se ve Velké Británii na tekutiny používaly dva druhy galonů, wine gallon a ale gallon, a na obilí corn gallon. V USA se ujal vinný galon (dnes wet gallon - 231 kubických palců, tedy 3,785 l) na tekutiny a obilný galon (dnes dry gallon - 268,8 kubických palců, tedy 4,405 l) na suché látky. Ve Velké Británii pak došlo v roce 1824 ke sjednocení všech galonů na jeden imperiální galon, který představoval 10 liber čisté vody při teplotě 62 °F (277,42 kubických palců, tedy 4,546 l). V amerických wet gallonech se na komoditní burze v New Yorku obchoduje benzín a topná nafta.

Není bušel jako bušel

Cena zemědělských zrnin se většinou udává v bušlech. Bušl (bushel) je původně objemová (v USA jako suchá) jednotka, která představuje 35,239 litru (někde se udává také britská objemová jednotka představující 36,369 litru). U některých zemědělských plodin je dnes využíván jako jednotka hmotnosti. 

Aby to ale nebylo tak jednoduché, jsou v USA uváděny dva druhy bušlu s rozdílnou hmotností. Kukuřice se měří v kukuřičném bušlu (maize bushel), který má 25,401 kg (56 liber). Pšenice a sojové boby se pak obchodují v pšeničném bušlu (wheat bushel), který váží 27,216 kg (60 liber).

Libra = rovnováha

Další poměrně široce rozšířenou jednotkou je libra, neboli pound. Základem anglického názvu je latinské slovo pendere, což znamená vážit, slovo libra pak znamená v latině rovnováha. Libra je, naštěstí, stejná jak v USA, tak i ve Velké Británii, takže zde k žádným problémům nedochází. Jeden pound můžeme vyjádřit v jednotkách SI jako 453,592 g.

V minulosti však i zde byly určité rozdíly mezi americkou a anglickou librou. Systém, jehož základem je libra o hmotnosti 16 uncí, má základ ve Francii a nazývá se také Avoirdupois z francouzského aveir de peis, což znamená „zboží s váhou“. Ani zde se však američtí a angličtí pánové v minulosti jaksi nedohodli a váhové jednotky si přizpůsobili sobě. Původní Avoirdupois pound byl založen už na začátku čtrnáctého století, za krále Jindřicha VIII. pak bylo stanoveno, že jeden avoirdupois pound je 7 000 zrn (grain = 64,798 mg).

Pak ještě došlo k určitým změnám ve druhé polovině devatenáctého století, a to jak v USA, tak v Británii, čímž vznikly rozdíly, naštěstí však pouze v miligramech (GB pound = 0,453 592 338 kg, US pound = 0,453 592 427 7 kg). V roce 1960 se založením systému SI dochází ke sjednocení, kdy byla hodnota jednoho mezinárodního poundu stanovena jako 0,453 592 37 kg.

V libře se na komoditních burzách obchodují rýže, sojový olej, káva, bavlna, cukr, pomerančová šťáva, měď a všechny druhy masa (hovězí na výkrm, hovězí živé, vepřové boky a zmražené vepřové půlky).

Trojská unce není z Tróje

Hodně rozšířenou měrnou jednotkou je také trojská unce (troy ounce, oz = 31,103 g). Trojské hmotnostní jednotky se používají v obchodování s drahými kovy a mincemi, v Anglii byly rovněž používány lékárníky. Název jednotek pochází od francouzského města Troyes, kde se v těchto jednotkách obchodovalo již ve středověku. V trojských uncích se obchodují drahé kovy, jako je zlato , stříbro, platina a paladium.

Sojový šrot a kakao se obchodují v tunách. I zde však není všechno tak jednoduché, jak se zdá. Naše, metrická tuna váží rovných 1 000 kilogramů, kromě ní je však v USA a Velké Británii používaná tzv. „krátká tuna“ (short ton = 907,184 kg) a „dlouhá tuna“ (long ton = 1016,046 kg). Americká krátká tuna váží přesně 2 000 liber, britská dlouhá tuna pak 2 240 liber. Sojový šrot se obchoduje právě v americké, krátké tuně. Jedinou komoditou, která se obchoduje v metrické míře, je tak kakao, jehož jeden kontrakt představuje 10 metrických tun.

Na závěr zde máme dvě poměrně kuriózní jednotky. První je palubní stopa (board foot, FBM), v níž se obchoduje na komoditní burze CME dřevo. Palubní stopa je objemová jednotka používaná pro obchod se dřevem v USA a Kanadě. Je definovaná jako jedna čtvereční stopa hrubá jeden palec. Jako objem se dá vyjádřit jako 144 kubických palců, neboli 2,360 litru. V Austrálii nebo na Novém Zélandu se používá také název super foot.

Poslední jednotkou, na kterou se dnes podíváme, je Britská termální jednotka (British thermal unit, Btu), v níž se obchoduje zemní plyn na newyorské burze NYMEX. Btu je energetická jednotka, která je v poslední době nahrazována joulem, a ve větším měřítku je používána jako jednotka pro hodnocení výkonu vzduchotechniky. V severní Americe je stále používána pro určení energetického obsahu paliv a charakteristiky výkonu ohřívacích a chladících systémů. Btu je definována jako množství tepla potřebného k ohřátí jedné libry vody o jeden stupeň z 60° to 61°F za konstantního tlaku.  

Jeden milion Btu (MMBtu, kde M znamená tisíc a ne Mega, čiže milion a používá se i u jiných komoditních jednotek) zemního plynu je rovno 1,055 giga joulu. Jeden giga joule je roven 26,8 kubického metru zemního plynu při standardní teplotě a tlaku. Někdy se udává zemní plyn také v kubických stopách, přičemž jedna kubická stopa zemního plynu je přibližně 1 030 Btu.

Kolik čeho kupujeme na komoditní burze? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Poučné | 14.01.2009 23:10

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Investice

Petr Zámečník | 29.09.2016 00:00 Akciové fondy: Zlato padá, rizikem je Čína

Akciové podílové fondy v září příliš nezářily. Podle Indexu ICZ pravidelného investování stagnovaly při růstu o 0,06 % na hodnotě 1012,1 bodu. Podporu akciovým trhům přinesla Čína a biotechnologie, naopak dolů je táhli těžaři zlata a drahých kovů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0
Spolupracujeme

Jan Traxler | 27.09.2016 00:00 Jak vyzrát na emerging markets

Rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoké přírůstky HDP, ale akciím na tamních trzích se příliš nedaří. Proč tomu tak je? Jak lépe vytěžit potenciál emerging markets? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.09.2016 13:18

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 12 / 12 Poslední komentář: 29.09.2016 23:13

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 29.09.2016 22:39Další články »

Krátké zprávy z Investice

30.09.2016 17:38 Česká ekonomika rostla v druhém čtvrtletí rekordním tempem

Dnes zveřejněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí potvrzují, že HDP vzrostl o opravdu velmi solidních 0,9 % v mezičtvrtletním a 2,6 % v meziročním vyjádření. Jde skutečně o velmi solidní výsledek, zejména když si uvědomíme, že výkon české ekonomiky takto srovnáváme s rokem 2015, kdy byl růst HDP bez nadsázky superlativní. Nicméně: právě loňský výkon české ekonomiky představuje poměrně vysokou základnu pro meziroční srovnání a meziroční růst HDP tak v letošním třetím čtvrtletí dle všeho vykáže další meziroční zpomalení: za celý rok 2016 očekávám růst HDP na úrovni 2,3 %. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

30.09.2016 16:26 S blížícím se EET přicházejí i nápady jak systém obejít

Zavádění elektronické evidence tržeb (EET) nebude výnosné jen pro vývojáře oficiálních pokladních softwarů. Již nyní se však objevují i programy, které umějí část záznamů skrýt. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

30.09.2016 10:24 Trh s životními pojistkami čeká razantní změna

Omezení na trhu s životními pojistkami má za cíl především ochranu klientů před nepoctivými pojišťovacími poradci. Provize za životní pojištění dosahují leckdy i více než dvojnásobku ročního pojistného. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

30.09.2016 09:00 Sousedské boje: Kokrhajícího kohouta zákonem neumlčíte

Píšeme na Hypoindex.cz: Sousedy si většinou člověk nevybere. Navíc problémoví nájemníci se mohou v bytech kolem vás střídat jak na běžícím páse. Ať už vám vadí kouření, hluk nebo smrad z odpadků na chodbě, moc s tím nenaděláte. Ale jsou případy, kdy v sousedských sporech nejste úplně bezmocní. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.09.2016 16:50 Poslední velká čínská banka vstoupila na burzu

Čínská banka Postal Savings Bank of China (PSBC) vstoupila na burzu. Z primární nabídky akcií vytěžila 7,4 miliardy dolarů (178,4 miliardy korun). Jde tak o největší vstup na burzu od roku 2014. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (255)
 
Aktivní. (300)
 
Žádnou. (1291)
 Celkem hlasovalo 1846 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 13.09.2016 00:00 Kolik bude stát ropa?

Zřejmě se blíží dohoda mezi Ruskem a Saudskou Arábií o společném postupu v oblasti regulace těžby ropy. Byl by to vpravdě historický okamžik. Největší nepřátelé na trhu si již potřásli rukou a je otázka, co to s ropou vlastně udělá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Angel Ortiz | 20.09.2016 00:00 Rozvíjející se trhy: Přesvědčivá a stálá investiční příležitost

Spotřebitelské sektory mají významné zastoupení v portfoliích v rámci investic do rozvíjejících se trhů (EM). Jaké jsou strukturální hnací faktory tohoto vývoje? Proč očekáváme, že daný trend potrvá? A jaké vlastnosti mají mít společnosti, aby byl trend spotřeby v rozvojovém světě z investičního hlediska co nejlépe využit? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 21.09.2016 00:00 Nízké úrokové sazby: Radost, nebo problém investora?

Jaké jsou výhody a nevýhody nízkých úrokových sazeb? A jaký je jejich vliv na investice a proč z nich nemít úplně radost? Celá zpráva »

Komentářů: 12 / 12 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

David Martan | 14.09.2016 00:00 Zlato? Ano, ale… aneb Nejčastější mýty obchodníků se zlatem

Úrokové sazby jsou na minimech, kapitálové trhy na maximech a tržní nájemné v hlavním městě stále relativně nízko. To všechno jsou fakta nahrávající do karet obchodníkům alternativních investic. Třeba do zlata. Na co dát pozor a nenaletět? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »