Kolik čeho kupujeme na komoditní burze?

Zná to asi každý, kdo i jen namátkou někdy sleduje ceny často zmiňovaných komodit, jako jsou zlato, nebo ropa. Žádná tuna, litr nebo gram. Namísto toho slyšíme o barelech ropy, uncích zlata a bušlech kukuřice. Co tyto jednotky znamenají a odkud se vzaly?

I když by bylo nejjednodušší měřit všechny komodity základními jednotkami soustavy SI a od nich odvozených a vedlejších jednotek, není to úplně možné. Soustava SI není jednotně používaná v celém světě a je poměrně mladá vzhledem k tradici obchodování na komoditních burzách. Většina komodit je tak obchodovaná v anglických a amerických jednotkách.

Americký měrný systém vychází z anglického, a i když mezi nimi není mnoho rozdílů, určité zde přeci jen existují. Například US tuna je 2 000 liber, ale britská tuna je 2 240 liber a rozdílné jsou také všechny objemové jednotky. Pro upřesnění se pak uvádí před jednotkami zkratka US, nebo Imp (jako imperial).

Systém SI (Le Système International d'Unités) byl založen v roce 1960 na základě původního metrického systému, který byl definován třemi základními jednotkami metr, kilogram, sekunda. Britský systém je mnohem starší a je definován třemi základními mírami yard, libra (pound) a galon. Právě díky tomu, že v Británii, a zejména v USA, kde jsou kořeny obchodování s komoditami velmi hluboké a mají dlouhou tradici (nehledě na to, že jsou zde největší komoditní burzy), zůstaly měrné jednotky, v nichž se kontrakty uzavírají, většinou původní. 

Kolik a čeho nakupujeme?

Abych byl upřímný, je to skutečně chaos a až teď jsem si naplno uvědomil opodstatněnost zavedení jednotného mezinárodního systému měrných jednotek SI. Pojďme ale na to. Snad nejčastěji se v poslední době objevují ve zprávách a článcích informace o vývoji ceny ropy a její předpovědi. Ropa je obchodovaná v barelech (od slova barrel, nebo petrol barrel – sud nafty). Dřevěné sudy o objemu 42 galonů se používaly k převozu ropy do rafinérií už v polovině devatenáctého století. Kromě nafty se v nich přepravovaly také nakládané ryby, nebo cukrová šťáva. V menších, 36galonových sudech se pak vozila whisky, nebo pivo.

Zajímavostí je, že i když je v Británii a USA potřeba na jeden barel rozdílné množství galonů (v GB je to 35 galonů, v  USA je to 42 galonů), v přepočtu na metrickou soustavu je objem téměř stejný, tedy 159,113 litru, resp. 158,987 litru. Zde ale komplikace s jednotkami zdaleka nekončí, právě naopak.

Jak již z výše uvedeného vyplývá, americký galon (3,785 l) a britksý galon (4,546 l) nepředstavují po přepočtu do jednotek SI stejný objem. V USA se ještě dnes rozlišuje tzv. tekutý, wet galon pro tekutiny a suchý, dry galon pro obilniny apod., který představuje 4,405 l. Američané přebrali, podobně jako ostatní míry, galony od Angličanů v době, kdy se ve Velké Británii na tekutiny používaly dva druhy galonů, wine gallon a ale gallon, a na obilí corn gallon. V USA se ujal vinný galon (dnes wet gallon - 231 kubických palců, tedy 3,785 l) na tekutiny a obilný galon (dnes dry gallon - 268,8 kubických palců, tedy 4,405 l) na suché látky. Ve Velké Británii pak došlo v roce 1824 ke sjednocení všech galonů na jeden imperiální galon, který představoval 10 liber čisté vody při teplotě 62 °F (277,42 kubických palců, tedy 4,546 l). V amerických wet gallonech se na komoditní burze v New Yorku obchoduje benzín a topná nafta.

Není bušel jako bušel

Cena zemědělských zrnin se většinou udává v bušlech. Bušl (bushel) je původně objemová (v USA jako suchá) jednotka, která představuje 35,239 litru (někde se udává také britská objemová jednotka představující 36,369 litru). U některých zemědělských plodin je dnes využíván jako jednotka hmotnosti. 

Aby to ale nebylo tak jednoduché, jsou v USA uváděny dva druhy bušlu s rozdílnou hmotností. Kukuřice se měří v kukuřičném bušlu (maize bushel), který má 25,401 kg (56 liber). Pšenice a sojové boby se pak obchodují v pšeničném bušlu (wheat bushel), který váží 27,216 kg (60 liber).

Libra = rovnováha

Další poměrně široce rozšířenou jednotkou je libra, neboli pound. Základem anglického názvu je latinské slovo pendere, což znamená vážit, slovo libra pak znamená v latině rovnováha. Libra je, naštěstí, stejná jak v USA, tak i ve Velké Británii, takže zde k žádným problémům nedochází. Jeden pound můžeme vyjádřit v jednotkách SI jako 453,592 g.

V minulosti však i zde byly určité rozdíly mezi americkou a anglickou librou. Systém, jehož základem je libra o hmotnosti 16 uncí, má základ ve Francii a nazývá se také Avoirdupois z francouzského aveir de peis, což znamená „zboží s váhou“. Ani zde se však američtí a angličtí pánové v minulosti jaksi nedohodli a váhové jednotky si přizpůsobili sobě. Původní Avoirdupois pound byl založen už na začátku čtrnáctého století, za krále Jindřicha VIII. pak bylo stanoveno, že jeden avoirdupois pound je 7 000 zrn (grain = 64,798 mg).

Pak ještě došlo k určitým změnám ve druhé polovině devatenáctého století, a to jak v USA, tak v Británii, čímž vznikly rozdíly, naštěstí však pouze v miligramech (GB pound = 0,453 592 338 kg, US pound = 0,453 592 427 7 kg). V roce 1960 se založením systému SI dochází ke sjednocení, kdy byla hodnota jednoho mezinárodního poundu stanovena jako 0,453 592 37 kg.

V libře se na komoditních burzách obchodují rýže, sojový olej, káva, bavlna, cukr, pomerančová šťáva, měď a všechny druhy masa (hovězí na výkrm, hovězí živé, vepřové boky a zmražené vepřové půlky).

Trojská unce není z Tróje

Hodně rozšířenou měrnou jednotkou je také trojská unce (troy ounce, oz = 31,103 g). Trojské hmotnostní jednotky se používají v obchodování s drahými kovy a mincemi, v Anglii byly rovněž používány lékárníky. Název jednotek pochází od francouzského města Troyes, kde se v těchto jednotkách obchodovalo již ve středověku. V trojských uncích se obchodují drahé kovy, jako je zlato , stříbro, platina a paladium.

Sojový šrot a kakao se obchodují v tunách. I zde však není všechno tak jednoduché, jak se zdá. Naše, metrická tuna váží rovných 1 000 kilogramů, kromě ní je však v USA a Velké Británii používaná tzv. „krátká tuna“ (short ton = 907,184 kg) a „dlouhá tuna“ (long ton = 1016,046 kg). Americká krátká tuna váží přesně 2 000 liber, britská dlouhá tuna pak 2 240 liber. Sojový šrot se obchoduje právě v americké, krátké tuně. Jedinou komoditou, která se obchoduje v metrické míře, je tak kakao, jehož jeden kontrakt představuje 10 metrických tun.

Na závěr zde máme dvě poměrně kuriózní jednotky. První je palubní stopa (board foot, FBM), v níž se obchoduje na komoditní burze CME dřevo. Palubní stopa je objemová jednotka používaná pro obchod se dřevem v USA a Kanadě. Je definovaná jako jedna čtvereční stopa hrubá jeden palec. Jako objem se dá vyjádřit jako 144 kubických palců, neboli 2,360 litru. V Austrálii nebo na Novém Zélandu se používá také název super foot.

Poslední jednotkou, na kterou se dnes podíváme, je Britská termální jednotka (British thermal unit, Btu), v níž se obchoduje zemní plyn na newyorské burze NYMEX. Btu je energetická jednotka, která je v poslední době nahrazována joulem, a ve větším měřítku je používána jako jednotka pro hodnocení výkonu vzduchotechniky. V severní Americe je stále používána pro určení energetického obsahu paliv a charakteristiky výkonu ohřívacích a chladících systémů. Btu je definována jako množství tepla potřebného k ohřátí jedné libry vody o jeden stupeň z 60° to 61°F za konstantního tlaku.  

Jeden milion Btu (MMBtu, kde M znamená tisíc a ne Mega, čiže milion a používá se i u jiných komoditních jednotek) zemního plynu je rovno 1,055 giga joulu. Jeden giga joule je roven 26,8 kubického metru zemního plynu při standardní teplotě a tlaku. Někdy se udává zemní plyn také v kubických stopách, přičemž jedna kubická stopa zemního plynu je přibližně 1 030 Btu.