Středa 29. března. Svátek má Taťána.

Zvyšování důchodového věku aneb Bez vlastních úspor se neobejdeme

Penze Petr Gola 17.03.2011 | 16:45 1 Komentář

Vlastní investice a úspory na penzi budou nutností, i když občané přistoupí na dobrovolné spoření do fondů, které chystá důchodová reforma. Důchodové změny totiž mimo jiné zvyšují důchodový věk. Mnoho dnešních čtyřicátníků však do důchodového věku nebude moci pracovat.

Poměr státní penze k průměrné mzdě i po provedení důchodové reformy bude neustále klesat. Zvýšit vlastní zabezpečení na penzi (např. investicemi do byznysu, nemovitostí, do akcií…) je nutností i pouze kvůli tomuto trendu. Možná však ještě více je důležité zvýšit svoji vlastní finanční aktivitu k zabezpečení na stáří z jiného, méně nápadného, důvodu. Kvůli zvyšování důchodového věku a vyššímu znevýhodnění předčasných důchodů.

Důchod v 65 letech nemusí být konečný

Již nyní se v novele zákona o důchodovém pojištění, který již schválila vláda, zrychlilo zvyšování důchodového věku pro ženy. Důchodový věk pro ženy narozené v roce 1954 a později se zrychluje o 6 měsíců, místo 4 měsíců, jak je to v současnosti.

Novelu zákona o důchodovém pojištění již schválila vláda a očekává se, že projde úspěšně celým legislativním procesem. Od října 2011 se tedy bude odcházet do penze dle nových pravidel. Ženy narozené v roce 1970 a později budou mít navíc důchodový věk 65 let jako muži, bez ohledu na to, kolik vychovaly dětí. A to nemusí být konečná hranice. Vždyť Evropská komise doporučila členským zemím Evropské unie, aby zvýšily důchodový věk na 70 let. V několika evropských zemích se již nyní postupně zvyšuje důchodový věk na 67 let (např. Německo nebo Dánsko) nebo dokonce na 68 let (např. Velká Británie).

Dočkají se Dánové důchodu až v 70 letech?

Dánsko je první zemí, která chce důchodový věk 70 let zavést. V současné době probíhá postupné zvyšování důchodového věku v Dánsku z 65 let na 67 let. A plánuje se další zvyšování důchodového věku v závislosti s nárůstem střední délky života. Dnešní třicátníci tak mohou v Dánsku odejít do důchodu až 71 let. Toto opatření má doprovodit zrušení možnosti čerpat předčasný důchod.

Předčasný důchod = drahé řešení

I když je ve většině členských zemí Evropské unie důchodový věk nyní 65 let pro muže i ženy, odcházejí Evropané do penze v průměru dříve. V EU je průměrný odchod do penze 61,4 let (např. v Německu 61,7 let).

Obliba předčasných důchodů i v západní Evropě stoupá. Mnoho starších občanů má prostě problém vykonávat nadále svoji práce nebo nemohou již žádnou práci najít. Předčasný důchod je tedy pro mnohé Evropany řešením, jak odejít do penze dříve.

Možnost odejít do předčasné penze však není zadarmo. Státní penze je výrazně krácena. V posledních letech se navíc zvyšuje krácení penze za předčasný odchod do penze. Předčasné důchody budou ještě více kráceny i v Česku od října 2011. Jestliže nyní odejde občan do penze 1 170 dní dříve (necelé tři roky), tak je jeho penze krácena o 14,7 %, od října 2011 bude jeho předčasná penze krácena o 15,9 %.

Závěrem

I když penzijní reforma dopadne velmi dobře a dobrovolné spoření občanů do fondů přinese zajímavé zhodnocení a druhý pilíř se stane pro některé občany důležitým zdrojem v penzi, tak význam vlastního spoření a investování na penzi pro všechny občany nadále poroste. Státní penzi i penzi z fondu bude totiž možné čerpat až v důchodovém věku. Mnoho občanů však bude potřebovat peníze o pár let dříve, protože nebudou moci pracovat až do důchodového věku, který se navíc neustále zvyšuje.

Vlastní úspory budou tedy důvodem, proč budou moci občané odejít do předčasné penze i při vysokém krácení penze. Nebo dokonce odejít do penze ještě o nějaký rok dříve před možností odchodu do předčasného důchodu.

Jste ochotni podstoupit reformy i za cenu dočasného snížení životní úrovně?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Zvyšování důchodového věku aneb Bez vlastních úspor se neobejdeme”

  1. Jaroslav Orlík z Jezdkovic napsal:

    Anketa je postavena úplně zcestně. Co si mám vybrat za odpověď? Měli byste trochu uvažovat, než anketu vypustíte do světa. Chybí tam třetí odpověď: „Opakovaně už ne.“ Myslím, že většina lidí, kteří prošli, jako ekonomicky činní, lety 1990 až doteď, by zaškrtla právě tuto. Mi je 52 let a těchto veletočů jsem zažil už několik. Za komunistů byly úspory devalvovány někdy počátkem osmdesátých let, kdy, kupříkladu maso, zdražilo na dvojnásobek ceny. Můj nejlepší přítel měl zajištěnu svou svatbu pro 150 lidí (dement) a musel ji zredukovat na 80, protože by to nezaplatil. Ze dne na den. Veškeré úspory občanů byly zničeny jen prostým narovnáním cen po revoluci. A co se týče úspor dnešních, vypadá to, že je lepší všechno prožrat a prochlasta, že to říkám takhle vulgárně, protože co jsem naspořil, jde do háje, neboť energie rostou neuvěřitelně, ať elektřina, plyn nebo PHM, DPH se zvedá systematicky. Dlouhé peníze nejsou k ničemu, protože každý rok ztrácejí na kupní síle. Banky dají usmolených max.2% a to je hodně, z toho srazí 15% srážkové daně, takže mi z milionové úložky přibude usmolených 17 tisíc, při 3% infalci je to ztráta 13 tisíc ročně. Všechno je způsobeno nenažranosti vlády, lhostejno, zda je v čele Standa, co to myslel upřímně, alfasamec Paroubek nebo pan Nečas. Pokud nebudeme schopni zavřít do kriminálu všechny ty vyžírky, co kradou jak straky a pokud nepropadne celý rodinný majetek takových lidí, můžeme se na všechno vykašlat, protože s tím nic nenaděláme. Nebo pak cepy, sudlice a do Strakovky nebo do parlamentu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *