Cena ropy (ale vlastně nejen ropy, protože v posledních dnech jsme svědky propadů na téměř všech komoditách) se po relativně dlouhém a v poslední době také nesmyslně prudkém nárůstu konečně propadá na přijatelnější hranice. I když podle mnoha analýz své maximum ani zdaleka nedosáhla, podobný propad ceny černého zlata nebyl na trzích vidět velmi dlouho. Pětitýdenní pokles, jehož jsme momentálně svědkem a v jehož průběhu klesla cena o téměř 35 dolarů (což je více než 23 %!), byl naposledy na pořadu dne před dvěma lety.
To, že momentální negativní sentiment opět jen tak něco nenaruší, svědčí i vojenský konflikt v Gruzii, který sice hned zrána možná pomohl ropě k mírnému růstu, pak se ale vývoj opět otočil směrem dolů. A nevím, proč by v tomto propadu nemohla ropa pokračovat i nadále. Za poklesem navíc nemusí stát pouze tolik často zmiňované faktory jako je zpomalení hospodářského růstu, omezení dopravy v Číně kvůli Olympijským hrám apod. (a že by tak najednou přestali mít investoři strach z toho, že je ropy stále méně?). Po takových prudkých nárůstech je nemalá korekce nevyhnutná, a například u akciových trhů celkem běžná. I když je pravda, že trh s ropou se v lecčems od akciových trhů liší, možná paralela zde přeci jen existuje.
Na akciových trzích se euforie projevuje také tím, že stále více investorů se začne chovat poněkud nestandardně a začíná v určitou dobu s vidinou rychlých zisků nakupovat cenné papíry na marži. Půjčují si peníze od brokerů, aby znásobili své zisky na rychle rostoucích trzích. Nikdo jim neřekne, že donekonečna to trvat nebude, že rychlý růst, na který sázejí, je často nelogický a ničím nepodložený. Zaslepenost vysokými zisky je v takových časech skutečně zarážející.
Dosažení určité hranice, která je pro rozumné investory dostatečná k realizování zisků, pak znamená pro pákové specialisty pohromu. Množství nákupů na páku pak při obratu trendu, resp. korekci a výrazném poklesu, spouští lavinu nucených prodejů při dosažení stop lossů a „nevyslyšených“ margin callů, což představuje další a další ztráty, při nichž se zdá, že nikdo neví, co se děje, a akcie se prodávají jakoby samy. Jelikož existuje množství těch, kteří si stále myslí, že „ono se to určitě otočí“, případně mají své stop lossy nastaveny příliš nízko, cena se propadá stále níž a postupně začínají prodávat i ti, kteří pákové produkty nevyužívají.
Komodity pro každého
U ropy se většina kontraktů obchoduje na komoditních burzách prostřednictvím futures a jiných pákových nástrojů, čímž většina investorů (a to jak retailových, tak institucionálních) tyto trhy donedávna považovala za mnohem rizikovější a raději se jim vyhnula. Alespoň donedávna tak tomu určitě bylo. Jak ve své zprávě publikované také před americkým senátem uvedl Michael W. Masters, portfolio manažer společnosti Masters Capital Management, právě indexoví spekulanti, jak nazval institucionální investory (penzijní fondy, suverénní fondy apod.) investující do komoditních indexů, byli hlavním důvodem pro výrazný růst cen ropy. A oni jsou také nejpravděpodobnější příčinou rychlého sešupu směrem dolů.
REKLAMA
Komodity, které historicky nejsou korelovány s tradičními nástroji, jako jsou akcie nebo dluhopisy, se jeví velkým investorům jako vhodná alternativa v dobách propadů na tradičních trzích. To samozřejmě znamenalo příliv obrovského objemu prostředků z trhů, v nichž se točí desítky bilionů dolarů, na trhy, jejichž celkový objem se běžně pohyboval v miliardách dolarů. Od konce roku 2003 do května 2008 tak vzrostl objem obchodů na komoditních trzích z 13 miliard na 260 miliard dolarů, což se samozřejmě muselo projevit také na cenách ropy i jiných komodit. Jen za prvních 52 obchodních dnů letošního roku asi 55 miliard dolarů, což je více než miliardy denně.
Porovnání objemu prostředků investovaných do známých komoditních indexů (Standard & Poors – Goldman Sachs Commodity Index a Dow Jones – AIG Commodity Index) a spotové ceny indexu S&P GSCI
Zdroj: Testimony of Michael W. Masters before the Permanent Subcommittee on Investigations Committee on Homeland Security and Governmental Affairs United States Senate
Problémem je rovněž skutečnost, že na rozdíl od tradičních spekulantů, kteří na futures burzách kontrakty nakupují i prodávají, indexoví spekulanti se řídí strategií, na kterou jsou zvyklí při investování do akcií – tedy „kup a drž“. Stálý přiliv prostředků na straně poptávky se kromě tradičních faktorů, jako je zvyšující se poptávka ze strany Číny nebo politická nestabilita (ta ale většinou jen krátkodobě) apod., zkrátka musel projevit na růstu cen.
REKLAMA
Co se ale stane, když tradiční spekulanti začnou realizovat své profit targety a cena stoupne až k hladině, která je pro mnohé akceptovatelným maximem? Ty samé peníze, které byly dosud pumpovány do trhů na straně poptávky, se ve velkém ocitají na straně nabídky. Nevyrovnanost, která znamenala prudký růst cen, se tak podepisuje na momentálním propadu. I zde pak začnou působit pokyny typu stop-loss, které spouští lavinový efekt výprodejů.
Že by ale došlo k nějakému výslovnému zhroucení komoditních trhů, o tom asi nemůže být řeči. Na komoditních burzách se nikdy netočilo enormní množství prostředků a stažení miliard, které do nich nalili indexoví spekulanti, tak povede pouze k ozdravení prostředí a korekci cen, což možná ani nebude nikoho mrzet. Tradiční spekulanti na trhu zůstanou za jakékoli situace. Na pákových nástrojích se totiž vydělává „za každého počasí“ a zjednodušeně by se dalo říci, že se mění pouze směr trendů. Navíc mnozí z nich v rámci hedgingu svých pozic otevírají pozice na obou stranách, což u indexových spekulantů není možné očekávat. Ti si své kroky do budoucna možná lépe rozmyslí a až do nejbližší bubliny bychom pak mohli být v klidu.
I profíci se občas seknou
V prospěch této teorie by mohla hrát i jedna z událostí, která tak trochu otřásla s investory, kteří svůj byznys postavili na obchodování s ropou. V polovině července totiž ohlásila krach společnost SemGroup, která byla podle magazínu Forbes dvanáctou největší soukromou společností v USA. Společnost sice podle všeho nepatří mezi klasické spekulanty a obchoduje s reálnými kontrakty a své kontrakty ve výši 500 000 barelů denně kryla nákupem short pozic. Společnost tak bohužel přišla celkově o 3,2 miliardy dolarů a musela vyhlásit bankrot.
Investování do ropy není pro nezkušené investory a i ti zkušenější si na ní často vylámou zuby. Pokoušet se o předpověď ceny na delší dobu je loterií a každá analýza, tvářící se jakkoli objektivně a sofistikovaně, je pouhopouhým hádáním bez jakékoli vypovídací hodnoty. Samotní analytici však za tuto skutečnost vlastně ani nemohou. Ropa je dnes ovládaná obchody spekulantů (a zejména těmi, kteří se za spekulanty nepovažují) a mluvit o tom, jestli je předražená nebo ještě stále levná, prakticky ani nemá smysl.
Nejlepší na celé situaci je pak to, že prakticky všichni mají stále pravdu (alespoň tak své predikce podávají). Cena 150 dolarů byla prakticky dosažena, takže jedna velká skupina analytiků si může udělat zářez v kolonce zdařilých předpovědí. Korekce po jejím dosažení rovněž započala a je dostatečně výrazná (i když ke stovce je stále ještě daleko), takže další skupina může být se svými predikcemi spokojena. Teď už zbývají pouze ti, kteří predikovali propad pod sto dolarů za barel (od 70 do 90 USD, a ti to podle mě mají s vyplněním asi nejtěžší) a ti, kteří se odvážili jít v předpovědích až ke dvou stovkám (ti nemusí mít strach, jednou tam určitě dospějeme).
Problémem je, že když jsou všichni tak chytří a dokáží předpovědět další vývoj, ale přitom se jejich předpovědi tak výrazně liší, koho vlastně poslouchat? Rada zní: nikoho. Pokud na to nemáte peníze a nervy, do ropy raději neinvestujte.
