Fondy si za červnovou procházku medvědím údolím připsaly 200 milionů korun, což vypadá zdánlivě jako pěkné číslo, ale i desetinásobek by bylo málo. Leč není se moc co divit, protože trhy dostaly sérii tvrdých ran a akciové indexy se dostávají podezřele blízko svých několikaletých minim, některé je už i atakují.
Celé naše fondové pololetí tak skončilo bídně – kolem 25 miliard místo do nejistých fondů zamířilo za jistotou prodělávat na běžné účty. Nová bankovní statistika ještě není, ale za první kvartál to bylo o 12 miliard korun na netermínované vklady víc než loni a trend pokračuje…
Tristní situaci a náladu potvrdilo ve čtvrtek i vedení retailového segmentu naší největší banky: klienti mají zájem nejvýš o barevná konta…
Začátkem roku jsme zažili ovšem ještě horší časy, takže buďme rádi za každé kladné číslo. Trendově nenajdeme nic nového: půlmiliarda do fondů peněžního trhu nahradila 400 milionů uprchlých z dluhopisových. Ale vidíte toho betla v mixech a zajištěných? Přitom by člověk soudil, že právě pro zajištěné jsou nejisté časy „zlatý důl“…
Na druhou stranu si ale naše klienty můžeme pochválit – žádná panika se nekoná, dokonce dlouhodobě vidíme zejména v akciových fondech, že jasně převažuje správná strategie, tedy neprodávat, naopak „ředit“ (= dokupovat). Opticky jde dokonce nárůst vlastně jen za akciovými fondy.
REKLAMA
Tak či onak pololetí dopadlo bídně nejen u nás – akciové trhy si prý odnášejí nejhorší vysvědčení za posledních 16 let. Proti nim jsou fondy vlastně premianti, i když 1,5 miliardy od začátku roku bude tak akorát na poplatky, oblíbené management fee, takzvané fíčko. Nikdo se jím sice moc nechlubí, ale ani klient ho většinou nehledá ve snížené výkonnosti svého miláčka… Snad ta lepší zpráva je v tom, že i za celé pololetí do akciových fondů přišlo téměř 1,2 miliardy korun.
No, žerty stranou, medvědi svoji sílu čerpají z rizika rostoucí americké inflace, nízkého tempa růstu ekonomiky a rostoucí ceny ropy. Po děsivém předminulém pátku, kdy americké akcie v závěru týdne spadly na tříměsíční minima, sice přišlo několik povzbudivějších makročísel, ale na medvědy to jaksi nezabralo. Ti naopak radostně panáčkují, unisono si broukají strašidelné slovo stagflace a ve čtvrtek opět předvedli 3% salto. Ani v pátek nedali Americe rozhřešení a za měsíc tak indexy ztratily 7 až 9 % a mnohé slavné tituly (General Motors, Citigroup nebo CBS) padly pod 9letá minima.
Evropu si méďové dali k obědu a na moučník přišli i do naší Rybné ulice – bohužel nikoli na lososa. Praha tak vystřihla 8 poklesů v řadě za sebou, což nepředvedla ani v při lednovém volném pádu. Index PX zatím přistál na hodnotě, na níž byl už 4. října 2005, tedy před více než 2,5 rokem. Za týden ztratil 5,2 % a za měsíc 12,3 %.
Letošní ztráta se tak zase blíží 19 %, od říjnového maxima 24 %. Ale plačící ať se podívají na čínský zázrak, ze kterého od ledna už vyprchalo přes 50 %.
REKLAMA
K tomu ať si milovníci ciziny připočtou (tedy pardon, odečtou) posílení koruny: k dolaru o 28 %, k euru o víc než 16 %…
Nezbývá, než si zopakovat: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“
