Čtvrtek 30. března. Svátek má Arnošt.

Kryjete životní rizika dobře?

Ne vždycky platí, že drahé pojištění musí být kvalitní a naopak. Jde o to najít správný poměr ceny a kvality, samozřejmě s přihlédnutím na možnosti a plány, které daný jedinec má. Jaká rizika dokáží krýt životní pojištění? A na co při jejich volbě dbát?

Při sjednávání životního pojištění záleží mj. na věku, pohlaví, ale kromě ostatních faktorů ještě na zdravotním stavu. Pokud se vyskytnou zdravotní komplikace, měli jsme úraz nebo někoho s vážným onemocněním v nejbližší rodině, pojišťovna nás do pojištění vůbec nemusí přijmout. Případně nám nabídne snížení pojistných částek, výluku nebo navýší platbu.

Zdravotní stav uvádíme do dotazníku, který je součástí pojistné smlouvy. Stejně tak si může pojišťovna vyžádat výpis ze zdravotní dokumentace nebo nás poslat na speciální vyšetření.

Právě riziku zhoršování zdravotního stavu a komplikací v budoucnu je dobré předcházet sjednáním dlouhodobého pojištění. Nejenom, že máme jistotu zajištění do budoucna, ale také můžeme využít například daňových úlev apod. Pryč jsou časy, kdy se smlouvy nemohly vybírat nebo jakkoliv měnit. Dnes je možno částečně vybírat naspořené peníze a v průběhu přidávat a měnit připojištění dle aktuálních potřeb.

Většina životních pojistek, investičních i kapitálových, je nastavena v určitém poměru Kapitál-Riziko, kdy musím mít obsaženo nějaké spoření přímo závislé na pojistných částkách. Jinými slovy, pojištění na milion mě sice stojí 300 Kč na rizicích, ale abych mohl tuto částku mít, musím celkově platit 1 000 Kč, čili „spořit“. Určité opodstatnění to snad může mít, nikoli však pro uvědomělého klienta, který přesně ví, co od dané smlouvy očekává. Pro tyto případy jsou v nabídce čistě rizikové typy smluv, které jsou často využívány ke krytí nejrůznějších úvěrů a jiných závazků. Cena rizik u těchto smluv však bývá zpravidla vyšší než u balíčků investičních pojištění.

Ani poměr Kapitál-Riziko však nemusí platit všude a na všechna rizika, proto opět doporučuji intenzivní zájem při zjišťování informací, případně kvalitního finančního, či pojišťovacího poradce.

Jaká rizika vůbec mohu pojistit, resp. jaké pojištění bych měl mít?

Pojištění pro případ smrti

V případě úmrtí pojištěného dostanou obmyšlené osoby (i např. děti) sjednanou pojistnou částku, případně i naspořené peníze. Toto pojištění je základním pilířem pro sestavování rodinného finančního plánu, jelikož úmrtí v rodině, navíc živitele rodiny, může být i likvidační.

Pojištění pro případ úrazu

Nejběžnějším připojištěním je právě úrazové pojištění. Jakýkoliv úraz, ať už pády, úrazy při sportu, autonehoda, popálení při vaření, zlomeniny, cokoliv se nám stane vlivem vnějších sil, vlastní nešikovností nebo cizím zaviněním, vždy můžeme požadovat plnění z úrazového pojištění. Velkou výhodu proti ostatním typům připojištění má úrazovka v tom, že nezáleží na věku, pohlaví ani době pojištění. Proto ho mohou využít důchodci, pokud tedy nemají přílišné zdravotní komplikace a přijmou je do pojištění, stejně jako děti.

Rizik pojišťujeme několik:

Smrt úrazem, aneb pokud pojištěný zemře následkem úrazu, autonehody, při sportu, atd., dostanou obmyšlené osoby sjednanou pojistnou částku. Samozřejmě v případě využití i normálního pojištění pro případ smrti, viz výše, dostanou pozůstalí obě částky.

Trvalé následky úrazu s progresivním plněním pojištěné až do výše 4 či 5násobku sjednané pojistné částky. Čím vyšší je procento poškození těla, tím vyšší je pojistné plnění, resp. částka, kterou pojistník dostane. Progresivní plnění je velkou výhodou, chrání nás při závažnějších úrazech. Dříve se progrese do pojištění nezahrnovala, moderní programy ji musí mít vždy. Jako příklad uvedu slepotu následkem úrazu, která je klasifikována na 100% poškození těla. Pokud klient využívá pojištění s progresí a má základní pojistnou částku 500 000 Kč, dostane za tento úraz až 2,5 mil. Kč. U pojistky bez progrese je plnění „jen“ ve výši 500 000 Kč.

Běžné úrazy, které nezanechají trvalé následky – např. zlomená ruka atd., jsou také předmětem pojištění. Lze se pojistit pro případ tělesného poškození, kdy celé tělo je ohodnoceno na pojistnou částku, např. 100 000 Kč. Dle jednotlivých úrazů lze čerpat plnění podle procent poškození – např. zlomená ruka je tabulkově 6 %.

Také můžeme využít denní odškodné, kdy každý úraz je tabulkově ohodnocen a je pojistníkovi přisouzeno tzv. „bolestné“. Za každý den léčení například 200 Kč. Minimální doba léčení bývá 7 – 15 dní, první dny se zpravidla doplácejí až zpětně. Upozorním na zajímavou myšlenku, pokud je úraz například vážnější a je poškozeno více částí těla. U denního odškodného dostanu logicky plnění pouze za nejdelší léčený úraz (omezený tabulkově), zatímco tělesné poškození v procentech dostávám za poškozené části těla.

Pojištění závažných onemocnění

Jedná se o pojištění vážných chorob, jako jsou například infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, rakovina, transplantace životně důležitých orgánů, resp. zařazení na čekací listinu, operace věnčitých tepen, slepota, hluchota, atd. Pojištěná rizika jsou přesně vyjmenována v pojistné smlouvě, jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky. V pojistných podmínkách jsou popsána stádia nemoci, způsoby a pravidla výplaty pojistné částky a mnoho dalších důležitých informací.

Jelikož se jedná o pojištění velmi specifické, doporučuji se vždy podrobně seznámit s pojistnými podmínkami. O důležitosti pojištění tohoto typu vypovídají i statistiky, které říkají, že v ČR zemřelo loni 20krát více lidí následkem těchto chorob než následkem vnějších příčin (úrazů, autonehod, násilím apod.).

Pojištění hospitalizace

Pobyt v nemocnici lze pojistit již od 1., ale také od 5. dne. Dokonce si lze vybrat pojištění hospitalizace pouze následkem úrazu nebo úrazu i nemoci. Plnění si můžeme vybrat od 100 Kč, které nestačí pomalu ani k zaplacení regulačních poplatků, až po 3 000 Kč i více, které naopak zajistí komfortní služby a doplní případný ztracený příjem. Dvojnásobné plnění můžeme očekávat v případě umístění na JIP, omezení např. při porodu.

Pojištění hospitalizace má opět svá specifika, ať už jsou to různé výjimky a podmínky plnění. Principielně si myslím je toto pojištění správné, a také by mělo najít své místo mezi způsoby pokrytí rodinného zajištění. Cena pojištění se samozřejmě různí od zvolené varianty a typu pojištění přes jednotlivé produkty daných pojišťoven.

Pojištění pracovní neschopnosti

Pojištění pracovní neschopnosti bývá klienty nejčastěji dotazovaným, a přitom nejméně využívaným typem zajištění rodinného příjmu. Jeho podmínky jsou totiž velmi specifické, a proto, troufám si říct, nakonec odradí většinu spekulantů. Opět závisí na jednotlivých produktech daných pojišťoven a jejich pojistných podmínkách, nicméně kostra produktu je stejná.

Většinou se dá pojištění sjednat až od 29. dne, což znamená být práce neschopný minimálně celý měsíc, aby pojistník začal dostávat plnění. Některé, především sezónní řemeslné profese, jsou z pojištění vyloučeny úplně, případně mají omezeno plnění a platí rizikové přirážky.

Výše pojistného plnění bývá také omezena dosahovaným příjmem, což se dokládá přiloženým finančním dotazníkem. Obvyklá pojistná částka plnění bývá kolem 300 Kč na den, což není na velké zbohatnutí. Pojišťovny jsou profitující subjekty, čili „vydělat“ na pojistném plnění až tak dobře nejde. Osobně bych doporučil pečlivě přečíst pojistné podmínky a zvážil bych přínos využití tohoto typu zajištění.

Pojištění plné invalidity

Je několik způsobů a variant tohoto pojištění, které se liší výší a způsobem plnění. Základním a nejlevnějším pojištěním tohoto typu je tzv. zproštění od placení pojištění. V případě pojistné události, tj. že je pojištěnému přiznán plný invalidní důchod, převezme pojišťovna placení pojistky a klient nemusí platit. Znamená to, že jsme „pojištěni zdarma“, přičemž část peněz se samozřejmě i spoří.

Druhou možností je pojištění ročního invalidního důchodu, což znamená dostávat k invalidnímu důchodu, který máme přiznaný od státu, ještě důchod z pojištění.

Třetí možností je pojištění invalidity, kdy po přiznání plného invalidního důchodu a dokončení přezkoumání pojišťovnou dostaneme jednorázové plnění.

Můžeme si zvolit levnější variantu pojištění invalidity jen následkem úrazu, nebo variantu plnou, kdy jsme kryti i pro případ nemocí. Tento typ připojištění je velmi vyhledáván zejména podnikateli, kteří se nemohou spolehnout na slušný státní důchod.

Ostatní připojištění

Existuje ještě řada dalších typů připojištění, se kterými se však v rodinném plánování nebudeme potkávat pravidelně ani často.

Pojistek může mít každý kolik chce. Záleží pouze na zdravotním stavu, našich financích a pojišťovnách, jestli nás přijmou do pojištění. Každopádně v případě pojistné události dostáváme plnění ze všech svých pojistných smluv. (Na rozdíl od pojištění majetků, kde dostáváme pouze nejvyšší částku.) Není proto potřeba rušit nebo přepracovávat žádné smlouvy. Pokud nám vyhovují, ale chceme něco dalšího, můžeme si zřídit pojištění nové.

Výše uvedené pokrytí rizik, pokud je tedy navolíme správně, je dostatečným základem pro klidný spánek celé rodiny. Úkolem pro nás je uvědomit si možná rizika a úskalí a sestavit svá pojištění tak, aby pokryla události, kterých se musíme obávat. Pojistné částky doporučuji volit s rozvahou a samozřejmě s přihlédnutím k rodinným příjmům a výdajům. Na pojištění bychom ale svým způsobem neměli šetřit.

Autor je
finančním poradcem
.

Jste dobře pojištění?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

18 komentářů: “Kryjete životní rizika dobře?”

  1. Jan Nový napsal:

    Zda kryji dobře rizika, jsem měl (vycházím z názvu článku) zjistit jak, prosím? Článek je jen shrnutí základních možností, nic víc. Takže příště prosím raději název: Jaké možností zajištění máte? … nebo obdobně. Ušetříte mi tím čas.

  2. Dnes napsal:

    Pěkně a srozimitelně napsáno. Jen to prosím přepošlete všem „finančním poradcům“ z AXY a Eurofinacialu, kteří uzavřením IŽP s osmnáctiletými puberťáky podmiňují spolupráci ( nahánění dalších hlupaků do letadla)a vyškolení dalších finančních chytráků , kterých je na trhu velký nedostatek

  3. Ondřej Němec napsal:

    Dobrý den,
    nemohu souhlasit s některými tvrzeními v tomto článku. Ovšem co mě především přimělo k napsání komentáře je oddíl týkající se „plné“ invalidity. Z více směrů se na nás valí informace o změně pojmů v oblasti invalidity, což se odrazilo i v možnosti jejího pojištění. Již neexistuje pojem „plná“ či „částečná“ invalidita, ale invalidita 3. 2. a 1. stupně. Není to nepodstatné, takže pokud se člověk rozhodně napsat článek o pojištění, řekněme, jako návod, měl by se se změnami seznámit předem. Užitečné by bylo se o těchto změnách i zmínit.
    Dále mi v tomto článku chybí jedna důležitá a základní filozofie pojištění (alespoň z 90%, když pominu daňové odpočty) – pojištění by mělo řešit zásadnější nebo ZÁSADNÍ změny v možnosti příjmu rodiny či jednotlivce (a nejde jen o hlavního živitele)! I když to může vypadat jako samozřejmost, je třeba si uvědomit, že si pojišťujeme svoji ekonomickou hodnotu. A proto je důležité zvážit kdy a čím je ohrožena a z toho teprve vycházet při volbě nastavení pojistky. Včetně výše krytí na některá rizika (trojnásobek ročních příjmů – např.). Přetrvává totiž ještě pocit „jsem pojištěn“ a přitom pojistná částka na úmrtí je např. 100.000 Kč.
    Nesouhlasím ani s tvrzením, že pojištění úmrtí je v IŽP dražší než v rizikovém pojištění. Ano, v některých. Ne však ve všech a v některých IŽP je dokonce toto pojištění pro určité kategorie (věk, pohlaví) levnější.
    Tolik to hlavní.

    • Radek napsal:

      K Vašemu „Nesouhlasím ani s tvrzením, že pojištění úmrtí je v IŽP dražší než v rizikovém pojištění.“ – autor píše v podstatě to samé, co vy, viz:

      „Pro tyto případy jsou v nabídce čistě rizikové typy smluv, které jsou často využívány ke krytí nejrůznějších úvěrů a jiných závazků. Cena rizik u těchto smluv však bývá zpravidla vyšší než u balíčků investičních pojištění.“

      S čím tedy v tomto bodě nesouhlasíte? Chápu něco špatně?

      • Ondřej Němec napsal:

        Autor píše, že cena za riziko je sice u některých IŽP nižší než u rizikové pojistky, ovšem je třeba zaplatit víc, neboť je vždy součástí i tzv rezervotovorná složka. Existují ovšem pojistky IŽP, kdy celková platba (tedy za oběsložky – riziko+rezerva) jsou nižší než rizikové pojistky, Tudíž jsou vhodnější pro krytí úvěrů ap.

        • Radek napsal:

          Takovou jsem hledal, ale nenašel… o které se jedná? Děkuji.

          • Ondřej Němec napsal:

            Např. Uniqa Vision (nevím, zda pro všechny, ale pro muže kolem 30 – 35 let většinou ano, ženy jsem nezkoušela) nebo pro mladší ženy Amcico Invest.

    • qwertz napsal:

      Pojišťovna si může stanovit kritéria pro invaliditu jaká chce. A klidně může i dále používat termíny plná a částečná invalidita, pokud v pojistných podmínkách specifikuje, o co se jedná.

      • Ondřej Němec napsal:

        Ano, pokud si sama pojišťovna zavede pojem „trvalá invalidita“ a definuje ho (s odkazem na inv. 1.-3. stupně a případně indiviuální uplatnění) – nic proti. Pak je to ovšem KONKRÉTNÍ pojem pro KONKRÉTNÍ pojišťovnu, ve kterém se zorientujeme jen s pojistnými pomínkami této pojišťovny. Nelze však tento pojem uvádět jako obecný (což v článku je), protože už prostě – neexistuje.

        • Oskar Michl napsal:

          Např. Allianz pojišťovna používá i po 1.1.2010 u pojištění invalidity pojem plná invalidita a má ho definovaný úplně stejně jako před 1.1.2010, tj. jako snížení schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost nejméně o 66%, stav musí být potvrzen pojistitelem.
          Souhlasím však, že přesnější popis této záležitosti by neškodil. Navíc už si dnes klienti mohou invaliditu 2. a 1. stupně pojistit, dříve částečný ID nikdo nepojišťoval (pokud vím).

          • Ondřej Němec napsal:

            Ano, máte pravdu, že invaliditu 1. a 2. stupně lze pojistit. Ovšem pojem „trvalá invalidita“ již nění pojmem všeobecným. A to, co pod tímto termínem uplatňuje Allianz je jen pro ni. Jiná pojišťovna může tento pojem použít pro jinou definici (např. Aviva). Pojem invalidita 3., 2. a 1. strupně je jednoznačný. A s tímto se ve všeobecných materiálech máme setkávat.

  4. Ivo B. napsal:

    Je zcela zjevné, že autor článku problematice zajištění příjmů rozumí ne na celých 100 %(nevím, jak to napsat „kulantněji“).Pokud za toto redakce ICZ zaplatila honorář, pak jsou to tak trochu vyhozené peníze. Ale pozitivní na tom je , že u klientů, které „finanční poradce“ podobného „formátu“ jako autor obslouží se stejným přístupem a informacemi je velký prostor pro opravdu kvalitního poradce, který to uvede na pravou míru.
    Asi tady taky něco někdy napíšu. 🙂

    • Takychytrák napsal:

      Tak se neprs a něco napiš,pokud jenom zbytečně nežvaníš!! Takových chytráků je tu plno. Neříkám,že článek je 100% OK ,ale úplně zas tak mimo mísu neni.
      Všechny by nás fakt zajímalo,co by tak vyjímečný poradce publikoval :-)))
      Ty Ivo B.

    • Svěrkoš Zbyněk napsal:

      S čím máte až takový problém ?

    • Marcela napsal:

      Máte pravdu. Aspoň je orná půda pro kvalitní poradce ne večerníčky.

  5. xxkam napsal:

    Dobrý den, v článku píšete, že nijak není omezeno množství životních pojistek uzavřených na jednu osobu – lze to najít v některém zákoně? Díky za odpověď.

    • Ajven napsal:

      Špatně položený dotaz – v žádném zákoně není omezeno, kolik pojistek lze uzavřít. Tedy tolik, kolik je potřeba na zajištění a kolik je schopen a ochoten klient hradit. Jediné omezení je na daňové odpočty – ze strany klienta max. 12000,-za rok (jedno v kolika pojistkách). Ale odpočty jsou jedna věc, skutečně hrazené pojistné druhá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *