Česká koruna v druhé polovině února prorazila psychologickou hranici 25 korun za euro a na začátku března posunula svoje maximum až na 24,84 CZK/EUR. Z tohoto pohledu se zdá neuvěřitelné, že ještě vloni v červnu kurz koruny oslabil na 28,80 CZK/EUR a začínaly zaznívat hlasy, že dočasné končí doba posilování české koruny.
Tyto úvahy o konci posilování koruny ale vzaly brzo za své a koruna za 9 měsíců posílila téměř o 14 %. Na otázku, co stojí za tímto prudkým posilování, ovšem není jednoznačná.
Jasný vývoj v polovině roku 2007
Úplně na začátku tohoto vývoje stály nízké úroky a malá averze k riziku ze strany investorů v první polovině roku 2007. Česka koruna díky nízkým úrokovým sazbám a relativně stabilitě byla oblíbená pro tzv. carry trades. Zjednodušeně principem této operace je, že si investor půjčím prostředky v nízkoúročené měně a investuje do aktiva v cizí měně s vyšším úrokem.
Carry trades samozřejmě vyvolávají tlak na devizovém trhu, což v případě české koruny znamenalo oslabování v první polovině roku. Carry tradové pozice vždy uzavírá změna alespoň jednoho z následujících tří faktorů – averze k riziku, úrokové sazby, směnný kurz.
Polovina loňského roku přinesla obrat u všech tří.
REKLAMA
ČNB třikrát zvýšila sazby v krátkém sledu (květen, července, srpen) a zostřila svoji rétoriku. Současně se globální finanční trhy rozechvěly kvůli první vlně problémů, které přinesla americká hypotéční krize. Carry trady se tak přesunuly do fáze rychlého uzavírání.
Během prázdnin regionální měny oslabily o 3 – 5 %. Naopak česká koruna posílila o 4,5 %. Tyto pohyby vysvětlily i statistiky platební bilance. Do ČR jen v srpnu přiteklo 63 miliard korun v důsledku uzavřeni krátkodobých pozic domácích bank vůči zahraničí, tj. uzavření regionálních carry trades.
Nejasné důvody posilování posledních 5 měsíců
Tady ovšem relativně jasný vývoj končí. Pro další posílení koruny o necelých 10 % během pěti měsíců se jednoznačné faktory hledají už velmi těžko. Za nejpravděpodobnější se jeví kombinace tří následujících faktorů.
Poslední tři čtvrtletí je ve znamení nervozity na finančních trzích. Pokud by investoři hledaly „bezpečný přístav“ ve střední a východní Evropě, je česká koruna jednoznačný kandidát díky dlouhodobě stabilnímu vývoji a důvěryhodné měnové politice. To by mohlo vysvětlovat reverzní pohyb koruny vůči oslabujícímu rumunského leu či maďarského forintu.
REKLAMA
Druhým vlivem je růst úrokových sazeb. ČNB zvýšila za devět měsíců pětkrát sazby na nejvyšší úroveň za posledních 6 let. Oproti tomu sazby prudce padají v USA, v Británii a také jestřábí tón ECB se změnil v holubičí píseň. Navíc zrychlení domácí inflace mohlo vést u některých investorů k očekávání, že ČNB šrouby měnové politiky ještě pořádně utáhne. Stejný vliv pravděpodobně pomáhal i polskému zloty, který stejně jako česká koruna posiluje meziročním tempem 9 – 10 %.
V neposlední řadě poslední výsledky z české ekonomiky (HDP, obchodní bilance) zůstávají vynikající, což ve světle obav z recese americké ekonomiky dále zvyšuje atraktivitu korunových aktiv.
V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že v poslední době dochází k přestřelování devizových trhů nejen u české koruny, ale i u řady hlavních měn, jako je americký dolar, švýcarský frank či třeba britská libra. A jelikož česká koruna není izolována od okolního světa, projevují se v současné úrovni kurzu i tyto faktory.
Co bude dál?
Krátkodobý (dny) a střednědobý (týdny až měsíce) vývoj je vzhledem k nejistotám a k volatilitě silně rozostřen. Na druhou stranu koruna dlouhodobě, posledních 8 let, posiluje k euru průměrným tempem 3,5 % za rok. Proto současné posilování o 10 % meziročně ukazuje na nadhodnocenou úroveň kurzu a korekce se ukazuje jako vysoce pravděpodobná.
Ovšem kdy a díky jakým faktorům se koruna vrátí k dlouhodobému trendu, se dá velmi těžko odhadnout. Bývalý šef FEDu Allan Greenspen jednou vtipně, ale pravdivě poznamenal, že úspěšnost odhadů devizového kurzu je menší než při házení mince, tedy méně než 50 %.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Atlantik FT.
