Po největší a nejdynamičtejší burze v Evropě bude další burzou cenných papírů v našem nepravidelném seriálu burza cenných papírů v Budapešti. Budapešťská burza, neboli Budapest Értéktőzsde (Budapest Stock Exchange, BSE) byla první burzou cenných papírů v zemích za železnou oponou, která byla po svržení komunistického režimu opětovně uvedena v činnost. Dnes patří mezi významné hráče na trhu s cennými papíry v regionu střední a východní Evropy.
Maďarská burza cenných papírů, předchůdce dnešní BSE, byla založena 18.ledna 1864 v Pešti císařem Františkem Josefem I. Od roku 1868 se zde začalo obchodovat i s obilím a burza se tak přejmenovala na Budapest Stock and Commodity Exchange a pod tímto názvem existovala celých osmdesát let. Do konce století se burza stala významným trhem, nejen co se týče obchodování s akciemi, ale také vedoucím trhem v obchodování s obilím. Od roku 1899 byly kurzy akcií budapešťské burzy uveřejňovány ve Vídni, Frankfurtu, Londýně i Paříži.
Poprvé byla burza uzavřena v průběhu první světové války, po které následoval další boom v obchodování. Podruhé se burza uzavřela od léta 1931 do podzimu 1932 kvůli hospodářské krizi a následným krachům na burzách. Od roku 1934 do 1936 burza zaznamenala další velký rozmach a obchody fungovaly také v průběhu druhé světové války. Naposledy, a na dlouhou dobu definitivně, byla BSCE uzavřena po znárodnění v roce 1948.
Snahy o obnovení organizovaného trhu se začaly rýsovat koncem 80. let, když už v roce 1987 byla podepsána dohoda o souhlasu s regulovaným obchodem s cennými papíry. V březnu 1990 byl přijat Zákon o cenných papírech a v červnu toho samého roku byla Budapešťská burza cenných papírů otevřena, jako první v postkomunistických zemích. Zakládajícími členy bylo 41 bank a obchodníků s cennými papíry a obchodován byl jediný titul, společnost IBUSZ. Měsíc nato byla otevřena také Budapešťská komoditní burza.
V roce 1993 pak byla burzou a maďarskou centrální bankou založena společnost KELER. Společnost dnes působí jako centrální depozitář, clearingové centrum k vypořádání obchodů s akciemi i deriváty. Na začátku letošního roku se společnost rozdělila a její dceřinná společnost KELER CCP (KELER Central Counterparty) působí jako tzv. centrální protistrana u obchodů s akciemi i deriváty. Jejím posláním je garance vypořádání všech transakcí a v případě nezaplacení, či nedodání CP se stává prodejcem, nebo kupujícím.
REKLAMA
Zpočátku burza fungovala na tradičním způsobu parketového obchodování, od roku 1995 se pak obchodovalo kombinovaným způsobem. Po zavedení nového obchodního systému MMTS (Multi Market Trading System – na rozdíl například od Prahy a Varšavy nevyužívá tvůrce trhu) na obchodování s akciemi a dluhopisy v roce 1998 byl parket uzavřen a v roce 1999 přešla burza na plně elektronickou platformu.
Bylo to dáno také změnami, kterými burza od roku 1995 procházela. V tomto roce totiž začalo obchodování s deriváty: nejprve to byly futures na index BUX, v roce 1998 jako první burza na světě představila BSE futures kontrakty na jednotlivé akciové tituly. Kromě toho jsou dnes dostupné také futures na měnové páry a úrokové míry. V roce 2000 se začalo obchodovat s opcemi. V roce 2005 pak došlo ke spojení BSE a BCE a na budapešťské burze je tak dnes možné obchodovat i komoditní futures a opce.
V roce 2000 byl zaveden obchodní systém MMTS II, který je určen právě k obchodování s deriváty a také komoditami. V roce 2003 pak BSE získala po dohodě s Deutsche Börse přístup k obchodní platformě Xetra, čímž bylo investorům umožněno obchodování s cennými papíry na Frankfurtské burze.
Od roku 1999 se začaly objevovat snahy o transormaci BSE a změnu vlastnické struktury, která vyvrcholila v roce 2002 vznikem společnosti s kapitálovou účastí. V roce 2004 pak došlo k získání většinového podílu BSE skupinou kolem Vídeňské burzy, která společně s Österreichische Kontrollbank AG vlastní 68,8 % akcií BSE.
REKLAMA
Dělení trhu
Struktura trhu BSE se dělí na čtyři sekce, které se liší typem cenných papírů. Jde o majetkové cenné papíry (akcie, fondy, certifikáty, ETF), dluhové cenné papíry (pokladniční poukázky a státní dluhopisy, korporátní dluhopisy a HZL), deriváty (futures a opce na akcie, indexy, měny a úrokové míry) a komodity (futures kontrakty na komodity).
Struktura trhu BSE se dělí na čtyři sekce, které se liší typem cenných papírů. Jde o majetkové cenné papíry (akcie, fondy, certifikáty, ETF), dluhové cenné papíry (pokladniční poukázky a státní dluhopisy, korporátní dluhopisy a HZL), deriváty (futures a opce na akcie, indexy, měny a úrokové míry) a komodity (futures kontrakty na komodity). Samostatným trhem je pak neregulovaný volný trh, na němž jsou obchodované cenné papíry, které nejsou oficilálně listovány na BSE a jde tedy o formu OTC trhu.
Dalším dělením je pak dělení do kategorie A a B. Cenné papíry kategorie A musí splňovat určité požadavky z hlediska velikosti, likvidity a také transparentnosti. V kategorii B jsou zařazeny společnosti, které splňují základní požadavky pro uvedení na burzu a jsou zde většinou menší a střední společnosti. Obchodování probíhá od devíti hodin do půl páté odpoledne.
Hlavním indexem BSE je index BUX, který byl zaveden v roce 1991. Je to kapitálově vážený index a byl to jeden z prvních indexů, které neberou do úvahy celou tržní kapitalizaci společnosti, ale pouze akcie obchodované na trhu (zaměstnanecké akcie, a akcie držené společností a managementem se nepočítají). Jde o total return index, který zahrnuje i vyplacené dividendy. V indexu jsou zahrnuty akcie (12 až 25 titulů), které splňují několik podmínek o likviditě, velikosti společnosti apod.
REKLAMA
Dalšími indexy na z jsou ještě BUMIX (od roku 2004 – malé a střední společnosti), RAX (13 akcií s přesně stanovenými váhami, měsíčně upravovanými, vhodný jako benchmark u fondů), CETOP 20 (20 blue chipů z regionu střední Evropy – CZ, SK, HU, SLO, POL, HR).
Podpora IPO
Podobně jako Pražská burza, i BSE má v posledních letech poněkud problém se vstupem nových společností na burzu. Také v Maďarsku proběhla privatizace formou přímého prodeje zahraničním investorům, částečně kvůli velkým rozpočtovým deficitům a částečně také kvůli nepříliš dobrým zkušenostem například s kuponovou privatizací v ČR. V devadesátých letech pak vláda rozběhla několik programů na podporu investování drobných investorů na burze, v každém případě je ale situace s IPO podobná, jako je tomu v ČR.
Kvůli tomu přišlo maďarské ministerstvo hospodářství a dopravy se „systémem dotací pro podniky plánující IPO na BSE“. Ministerstvo tak v tendru vybírá společnosti, kterým „přispěje“ polovinou na náklady spojené se vstupem na BSE. Pro jednu společnost je určeno maximálně 25 milionů forintů a celkově je možné uvolnit ročně až 100 milionů forintů. BSE se tak skutečně podařilo zastavit pokles počtu nových titulů na burze a od roku 2006 vstoupily na burzu každý rok minimálně tři společnosti.
