Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Církevní restituce: Příležitost pro finanční poradce

Církevní restituce: Příležitost pro finanční poradce

Církve dostanou navrácený dříve zabavený majetek. Značnou část náhrady ovšem obdrží v rámci finančního vyrovnání. Peníze pak budou muset investovat, aby z výnosů dlouhodobě financovaly svůj provoz. Otvírá se tak příležitost pro finanční poradce?

Každý ze států Visegrádské čtyřky si s otázkou vyrovnání s majetkovými křivdami, které byly spáchány na církvích a náboženských společnostech, poradil jinak. I Česká republika se postavila k problematice církevních restitucí po svém, když bývalý majetek zatížila blokačním paragrafem a samotné řešení tím odložila na neurčito.

Prvotní ochota vyřešit problematiku církevního majetku se postupně změnila v nezájem, který pramenil nejen z přetrvávajícího negativního vnímání církví a náboženských společností, ale i ze strachu z jejich rostoucího společenského vlivu. Církevní restituce se staly vleklou politickou otázkou, která byla vyřešena až po více než dvaceti letech schválením zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

V současné době je v České republice 32 registrovaných církví a náboženských společností, které jsou evidovány podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Stát se zavázal zákonem z roku 1949 poskytovat úhradu osobních požitků duchovním těm registrovaným církvím, kterým bylo přiznáno oprávnění. Do loňského roku byly duchovním 17 církví a náboženských společností poskytovány platy v rozmezí minimální a průměrné mzdy. Z tohoto důvodu mnoho lidí věřilo, že stát financoval chod církve. Do určité míry to tak samozřejmě bylo, ale nesmíme zapomínat, že stát každý rok získával výnosy kolem 4 miliard Kč za majetek, který byl církvi zabaven v roce 1948.

Přestože finanční situace církví a náboženských společností před přijetím zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nebyla ideální, financování státem pro ně představovalo určitou záruku. Církve mohly počítat s ročními příjmy od státu a mohly jim přizpůsobit své výdaje. Majetkové vyrovnání tuto situaci změní, od roku 2043 budou církve plně závislé na vlastních zdrojích příjmů a budou muset hledat nové investiční možnosti, které by byly schopny generovat dostatečný zisk na provoz církví a náboženských společností.

O možnostech financování provozu církví v budoucnosti se dodnes nevedla žádná diskuze. Nikdo zatím nevyčíslil, zda jim současná finanční náhrada může zajistit dostatečné trvalé zdroje příjmů.  V přechodném období se bude příspěvek státu na platy duchovních snižovat každý rok a za pár let církvím tyto finance nebudou stačit. Církve si budou muset zajistit jiný zdroj financování platů duchovních, který jim umožní vyrovnávat rozdíl mezi dotacemi od státu a náklady na provoz.

První možností je vyrovnávání nedostatečných příjmů z plateb finanční náhrady. Tento model není z dlouhodobého hlediska udržitelný, neboť církve by negenerovaly zisk a finanční prostředky od státu by jim jednoho dne došly. V roce 2042, kdy by církve dostaly poslední splátku finanční náhrady, by jim zbývala již méně než polovina z původní finanční náhrady a kolem roku 2060 by jim prostředky došly úplně.

Další variantou může být investice do kapitálových statků, které by generovaly zisk pro financování provozu církví. Církve před rokem 1948 podnikaly a vlastnily velké množství produktivních statků (bytové domy, zemědělskou půdu, lesy atd.), jejichž výnosy společně s dary věřících plně pokryly náklady na provoz. Římskokatolické církvi bude navrácena velká část tohoto bývalého majetku, ale malé církve dostanou spíše finanční prostředky, které budou muset dále investovat, aby si zajistily dostatečné příjmy.

Jednou z posledních možností je investice příjmů z náhrady na finančním trhu. Církve by každý rok investovaly celou výši splátky finanční náhrady a svůj provoz hradily z výnosů těchto investic. Otázkou zůstává, jestli by výnosy byly dostatečné a zdali by církve chtěly zhodnocovat své příjmy touto formou.

Dalším problematickým faktem, na který se jen málokdy poukazuje, je rozdílnost jednotlivých církví a náboženských společností. Většinou je vnímáme jako jeden celek a přemýšlíme o nich jako o největší Římskokatolické církvi. Majetkové narovnání ale změní financování dalších 16 církví, které jsou v mnohem horší situaci, neboť se jich téměř netýká naturální restituce. Skoro celá naturální restituce v hodnotě 75 mld. Kč připadne Římskokatolické církvi, ostatní malé církve a náboženské společnosti dostanou pouze finanční hotovost, kterou budou muset produktivně investovat. Pro tyto menší církve není současný zákon příliš výhodný, neboť výše finanční náhrady byla proti návrhu z roku 2008 snížena z 83 mld. Kč na 59 mld. Kč.

Historicky patřilo 98 % bývalého církevního majetku Římskokatolické církvi a pouze 2 % ostatním církvím. Nejvlivnější česká církev tedy udělala vstřícný krok směrem k nalezení všeobecného konsensu, když se zřekla části svých nároků ve prospěch ostatních 16 církví, kterých se narovnání týká. Podle současného zákona církev Římskokatolická získá 80 % finanční náhrady a většinu naturální restituce. Mezi ostatních 16 církví bude rozděleno zbylých 20 % finanční náhrady. Těmto církvím se zákon přesto může zdát nevýhodný, neboť v posledních letech dostávaly 34,14 % ze státního příspěvku na platy duchovních.

Následující tabulka ukazuje, kolik procent z příspěvku na platy duchovních měly jednotlivé církve v roce 2012 a jaké procento z finanční náhrady ve výši 59 mld. Kč jednotlivé církve dostanou.

Tabulka 1: Rozdělení finanční náhrady mezi CNS

Církev

Finance od státu

v roce 2012

(v mil. Kč)

Procento z celkových státních výdajů na církve v roce 2012

Finanční náhrada

(v mld. Kč)

Procento z finanční náhrady

Apoštolská církev

48,53

3,36%

1,056

1,79%

Bratrská jednota baptistů

14,08

0,97%

0,228

0,39%

Církev adventistů sedmého dne

31,00

2,15%

0,521

0,88%

Církev bratrská

32,34

2,24%

0,761

1,29%

Církev československá husitská

114,47

7,92%

3,085

5,23%

Církev řeckokatolická

12,64

0,87%

0,299

0,51%

Církev římskokatolická

951,47

65,86%

47,2

80%

Českobratrská církev evangelická

82,96

5,74%

2,267

3,84%

Evangelická církev augsburského vyznání v České republice

5,57

0,39%

0,119

0,20%

Evangelická církev metodistická

15,76

1,09%

0,368

0,62%

Federace židovských obcí v České republice

12,09

0,84%

0,272

0,46%

Jednota bratrská

31,32

2,17%

0,602

1,02%

Luterská evangelická církev a. v. v České republice

3,73

0,26%

0,114

0,19%

Náboženská společnost českých unitářů

1,39

0,10%

0,036

0,06%

Pravoslavná církev v českých zemích

45,00

3,11%

1,147

1,94%

Slezská církev evangelická augsburského vyznání

29,68

2,05%

0,654

1,11%

Starokatolická církev v České republice

12,74

0,88%

0,273

0,46%

Celkem

1 444,75

100%

59,0

100%

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR, návrh zákona o majetkovém narovnání s církvemi z roku 2012

V přechodném období, které bylo vyměřeno na 17 let, bude stát dále přispívat na platy duchovních a zároveň vyplácet splátky finanční náhrady. První tři roky bude příspěvek na současné úrovni a pak se bude každoročně snižovat o pět procent. Finanční náhrada se oproti tomu bude vyplácet 30 let a její výše se vypočte jako podíl nesplacené částky finanční náhrady a počtu dosud neuhrazených ročních splátek.

Pro církve a náboženské společnosti budou nadcházející roky zlomové. Po více než 60 letech státního financování se budou muset postavit na vlastní nohy a zajistit si dostatečné zdroje financování do budoucna. Situace bude složitá především pro menší církve a náboženské společnosti, pro které spolupráce s finančními experty může být příliš nákladná a výše podílu finanční náhrady nedostatečná.

Anketa

Souhlasíte s navrženými církevními restitucemi?

Ano. (25)
 
Ne. (39)
 
Neznám návrh církevních restitucí. (2)
 Celkem hlasovalo 66 čtenářů

Církevní restituce: Příležitost pro finanční poradce >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Odkazující články

Fotovoltaika? Kdyby jen ta! Autor: Luboš Smrčka | 06.03.2013 00:00

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

nejde o restituce Hurvínek | 20.02.2013 09:53

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

br2016-300-300-vysledky

Články z Investice

Jana Zámečníková | 07.12.2016 00:00 David Marášek: Odchod Itálie z eurozóny je jen otázkou času

Drtivá většina Italů odmítla v referendu změnu ústavy. Hrozí Itálii odchod s eurozóny? Co čeká trhy v důsledku referenda? „V případě Itálie není otázkou, zda půjde z kola ven, ale kdy půjde z kola ven,“ říká hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek, který má 25 let praxe na finančních trzích. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 06.12.2016 00:00 Finanční krize: Co je hnacím motorem?

Finanční krize je prudký pokles ceny finančních instrumentů, který následně může vyústit v kolaps ekonomiky. Alespoň takto je slovní spojení „finanční krize“ definováno výkladovým slovníkem. Jak vznikají a jak ohrožují investory? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 06.12.2016 09:48

Jana Zámečníková | 05.12.2016 00:00 Ondřej Vičar: Private equity investice je trochu něco jako manželství (na pět let)

Genesis Private Equity Fund III (GPEF III) je již čtvrtým fondem rozvojového kapitálu, jehož poradcem je společnost Genesis Capital, přední tuzemský poradce fondů rozvojového kapitálu. Jaké jsou jeho parametry? Jakým způsobem a zda-li mohou do fondu investovat fyzické osoby? Na jak dlouho a s jakým výnosem? Na otázky odpovídal partner společnosti Ondřej Vičar. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Luboš Smrčka | 02.12.2016 00:00 Ropa bude dražší a svět lepší

Těžaři doufají v růst ceny ropy na 55 USD za barel. I když to zní nepochopitelně, měli bychom jim fandit. Sice to znamená poněkud dražší surovinu, než je aktuálních cca 49 dolarů, ale byla by to cena „trvale udržitelná“. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.11.2016 00:00 Akciové fondy: Pohroma jménem Trump?

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se stejně jako brexit na trzích podepsalo spíše krátkodobou volatilitou. Trhy se po počátečních propadech zejména v Asii otřepaly a zamířily opět vzhůru. Největší úspěch slavily americké podílové fondy. Ztráty naopak prohlubuje zlato. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

07.12.2016 09:00 Češi se v úvěrech ztrácí. Pomůže nový zákon o úvěru?

Píšeme na Hypoindex.cz: Úvěry se postupně vkrádají téměř do každé domácnosti. Přesto se v úvěrové problematice orientuje pouze třetina lidí. Nový zákon o úvěru má spotřebitele v první řadě chránit. Klient obdrží více informací a půjčku dostane pouze ten, který je schopen splácet. Snaha o ochranu a osvětu se však může minout účinkem. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

06.12.2016 17:21 Ropa nadále sází na další úpravy pozic

Ropný trh i nadále stoupá v reakci na dohodu Opecu a zemí mimo Opec o snížení produkce z minulého týdne. Kombinace trhu, který se do rovnováhy vrátil dřív, než se čekalo, a lepších technických vyhlídek, způsobila, že poptávka roste i čtvrtý den. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

06.12.2016 15:50 Finep vydává dluhopisy za více než 200 milionů korun

Skupina Finep vstupuje na kapitálový trh. Bude vydávat zajištěné dluhopisy se splatností v červnu 2020 v celkovém předpokládaném objemu 201 milionů korun a pevným výnosem 3,75 % p.a. Hlavním manažerem emise je UniCredit Bank. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

06.12.2016 09:00 Spadnou ceny nemovitostí?

Píšeme na Hypoindex.cz: Dojde v souvislosti s novým zákonem o spotřebitelském úvěru ke zdražení hypoték a k propadu cen nemovitostí? V dohledné době těžko. Zákon o spotřebitelském úvěru hypotéky nezdraží. Ceny nemovitostí spadnou dolů, až ČNB změní úrokovou politiku, nebo až developeři začnou více stavět. Na oboje si ještě nějakou dobu počkáme.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

05.12.2016 17:35 Průměrná mzda vzrostla reálně o 4,0 %

Ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 4,5 %, reálně se zvýšila o 4,0 %. Medián mezd činil 23 527 Kč. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jste spokojeni s úroky vašeho spořicího účtu?

Ano. (25)
 
Ne. (131)
 
Nemám spořicí účet. (332)
 Celkem hlasovalo 488 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Luboš Smrčka | 02.12.2016 00:00 Ropa bude dražší a svět lepší

Těžaři doufají v růst ceny ropy na 55 USD za barel. I když to zní nepochopitelně, měli bychom jim fandit. Sice to znamená poněkud dražší surovinu, než je aktuálních cca 49 dolarů, ale byla by to cena „trvale udržitelná“. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.11.2016 00:00 Akciové fondy: Pohroma jménem Trump?

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem se stejně jako brexit na trzích podepsalo spíše krátkodobou volatilitou. Trhy se po počátečních propadech zejména v Asii otřepaly a zamířily opět vzhůru. Největší úspěch slavily americké podílové fondy. Ztráty naopak prohlubuje zlato. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 22.11.2016 00:00 Kasia Kiladis: Donald Trump trhy uklidnil

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bylo nečekané. A trhy začaly padat. Po jeho prvním projevu se ale uklidnily. A jak by se měl na novou politickou situaci připravit investor? „Americký akciový trh jako celek je velmi drahý,“ říká Kasia Kiladis, ředitelka investic ve Fidelity International s tím, že je přesto nejlepší volbou. Jen je třeba pečlivě vybírat akcie. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »