V porovnání s EU byl loňský růst české ekonomiky více než dvojnásobný

Ekonomika EU vloni vzrostla o 1,8 %, eurozóny jen o 1,5 %. Vyšší růst HDP než Česko měla dle dostupných údajů za 26 zemí EU pouze Malta (6,3 %). K růstu české ekonomiky přispěla především domácí poptávka. Hlavně investice, které se zvedly o 7,5 %. Svou roli ale sehrály i mimořádné faktory, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Pokles cen ropy na světovém trhu vedl k tomu, že se firmám snižovaly náklady a domácnostem výdaje na nákup pohonných hmot. V nemalém rozsahu se také dočerpávaly finanční prostředky z fondů EU na konci programového období 2007 až 2013.“

Na straně nabídky se na růstu ekonomiky podílely zejména služby a zpracovatelský průmysl. „Dominovala mu výroba dopravních prostředků. Dokonce se podařilo překonat dosavadní rekord v počtu vyrobených osobních automobilů. Dobře se ale vedlo i výrobcům autobusů,“ upozorňuje analytik ČSÚ Jiří Kamenický. Celkový ekonomický progres podpořila i vyšší dynamika úvěrů domácnostem a podnikům. Došlo také ke zlepšení vnějších ekonomických vztahů a hospodaření státu. Deficit státního rozpočtu byl nejnižší od roku 2008.

V návaznosti na dobrou ekonomickou kondici se dařilo také trhu práce. Zaměstnanost dosáhla podobně jako v roce 2008 nejvyšší úrovně v historii samostatné republiky. V průběhu léta překročil počet volných pracovních míst stotisícovou hranici. Míra nezaměstnanosti se systematicky snižovala až k prosincovému minimu 4,6 %. Poprvé od roku 2007 narostla komplexně spotřeba domácností ovlivněná vysokou spotřebitelskou důvěrou. Domácnosti zvýšily výdaje jak za předměty dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé spotřeby, tak za služby.

Navzdory loňskému silnému růstu HDP však v závěru roku došlo ke zpomalení ekonomiky. „Hrubá přidaná hodnota ve 4. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 %, nejméně od konce roku 2013. Mimořádné faktory, které pozitivně působily na růst národního hospodářství, začaly slábnout,“ doplňuje analytik Lukáš Kučera.

Tisková zpráva: Český statistický úřad

^REKLAMA