Zpracovatelé zpátky v sedle a hladoví po nových pracovnících

Zpracovatelé v červnu narazili na nezpevněný úsek trati, ale v červenci se jim pod nohama objevila silnice první třídy. Příznivější výhled pro budoucí poptávku se odrazil v silném zájmu o produkční vstupy. Ten dokonce vyrostl na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 7 let. Očekávání budoucího objemu zakázek šlo ruku v ruce s poptávkou po pracovní síle, která byla v letošním červenci nejsilnější za více než tři roky. V podstatě se zlepšily čtyři z pěti složek, které celkovou hodnotu indexu tvoří, a nejméně z nich akcelerovala aktuální produkce. To znamená, že především výhled do dalších měsíců je příznivý. Přesto se ale neodráží v razantnějším růstu cen koncové produkce.

Plnění státního rozpočtu pokračuje v krasojízdě, když za letošních sedm měsíců stát hospodařil s přebytkem. Lepší výsledek státní rozpočet zaznamenal ve stejném období naposledy v roce 2008. Závěr roku sice bývá historicky deficitní, i tak se již nyní zdá, že naplánovaného manka  112 mld. Kč pro letošní rok nebude dosaženo.

Od začátku roku stát vybral 670 mld. Kč, což je o 4,5 mld. Kč více než vrátil ve formě výdajů zpět do ekonomiky. Loni hospodařil s mankem 27,6 mld. Kč. Za zlepšením stojí stále stejné složky. Do budoucna velmi obtížně odhadnutelný vývoj příjmů z rozpočtu EU, lepší inkaso DPH (meziročně + 10 mld. Kč, byť stát počítá za letošek s poklesem) a spotřební daně. K tomu se přidávají i meziročně vyšší příjmy z přímých daní. Na výdajové straně stále pokulhává čerpání peněz na infrastrukturu a zlepšující se trh práce, který se odráží v mírném meziročním poklesu výdajů na podporu v nezaměstnanosti.

Ministerstvo financí v nejnovější makroekonomické prognóze zásadně vylepšilo růst ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos by hrubý domácí produkt měl vzrůst díky překvapivě dobrému vývoji v prvním čtvrtletí o 2,7 %, čili o 1 procentní bod rychleji než předpokládal minulý výhled, v roce 2015 pak ekonomika přidá dalších 2,5 %. Také díky tomu by letošní deficit neměl překročit 1,5 % hrubého domácího produktu, což je o tři desetiny lepší výhled než v minulé prognóze. Spotřeba vlády by měla akcelerovat (v prvním čtvrtletí narostla o 1,4 %) letos o 1,9 % a o 1,6 % v roce 2015. To jsou podstatně vyšší útraty, než se dříve předpokládalo.

Změna sazeb DPH, zrušení poplatků u lékaře a valorizace důchodů od nového roku v souhrnu přijde na více než 10 mld. Kč, což by mohl zhruba pokrýt vyšší ekonomický růst (ministerstvo dříve předpokládalo růst v roce 2015 o 2 %, nyní 2,5 %). Přesto by deficit veřejných financí mohl být v předpokládaných podmínkách plánován i na nižší úrovni. Česká národní banka předpokládá deficit (byť při vyšším růstu HDP) 1,2 % letos a 1,5 % v roce následujícím.

^REKLAMA

Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank