John Alberg a Michael Seckler z Euclidean Technologies udělali dlouhodobý test value strategie založené na nákupu akcií s nízkým poměrem enterprise value k EBIT (parametr je myšlenkově velmi podobný strategii, kterou jsme prezentovali v Zápisníku investora č. 1). Podrobné informace o jejich testu je možné nalézt na této stránce.
Jejich zpětně otestovaná strategie má od ledna 1973 do června 2014 včetně transakčních nákladů roční výnosnost přibližně 17,2 %. Pro srovnání index S&P 500 dosáhl roční výnosnosti 10,3 %. Výsledek testu rozhodně zní zajímavě. Avšak podrobnější prozkoumání historické křivky odhalilo velmi nepříjemný vývoj. Od roku 1988 do roku 2001, tedy dlouhých 14 let, zaostávala prezentovaná value strategie za trhem.
Od roku 1988 do roku 1991 byla kumulativní výkonnost strategie o 30 % nižší oproti indexu. Pak do roku 1995 byl rozdíl smazaný. Následně v období technologického boomu v letech 1996 až 2001 zaostala investice do podhodnocených akcií za trhem o zdrcujících 50 %.
Podvýnosnost value akcií dokonce způsobila, že několik hedgeových fondů skončilo. Mezi nimi byly i fondy nabízené Tiger Management, které řídil investiční guru Julian Robertson. Ve svém dopisu investorům tehdy napsal: „Jak jste mne slyšeli říkat mnohokrát, klíčem k úspěchu Tigeru v minulých letech byl stabilní přístup k nákupu nejlepších akcií a prodeji nejhorších akcií. V racionálním prostředí tato strategie funguje dobře. Ale v iracionálním, kde jsou zisky a valuace akcií upozaděné oproti kliknutím myši a momentu, takováto logika, jak jsme se přesvědčili, neobstojí.“ Paradoxně se v březnu 2000, kdy oznámil Robertson uzavření fondů, vytvořil na technologickém indexu NASDAQ vrchol. V následujících letech pak value akcie ukázaly svoji dlouhodobou nadvýnosnost.
Graf: Simulovaná výkonnost strategie porovnaná s indexem S&P 500 a podvýnosnost strategie relativně k indexu, zdroj: Euclidean Technologies
REKLAMA
Je vhodné inspirovat se uvedeným příkladem. Pokud investor sleduje dlouhodobě prověřenou strategii, tak ho nesmí i několikaletá horší výnosnost rozhodit. Psychologie a vnější tlaky bývají často největším nepřítelem při řízení portfolia. Senzitivnější investoři by raději měli prostředky svěřit profesionálnímu správci aktiv. Pokročilejší strategie sestavené s ohledem na minimalizaci psychologických chyb využíváme v portfoliích našeho oddělení Asset management.
Boris Tomčiak, vedoucí oddělení Asset management, Colosseum