11. 11. 2021
Vyřeší Nord Stream 2 krizi s plynem?
Společnost Gazprom nedávno oznámila dokončení plynovodu Nord Stream 2. Názory na ruský projekt se rozcházejí. Mnozí se obávají energetické závislosti na Rusku a i geopolitické vztahy se s dokončením plynovodu začaly vyhrocovat. Jedno je však jisté, Evropa aktuálně potřebuje plyn jako sůl a nadcházející zima může být kvůli nedostatku této komodity zatěžujícím obdobím pro mnohé.
Nord Stream 2 má délku 1200 kilometrů, začíná nedaleko zálivu Narva v okrese Kingisepp v ruském petrohradském regionu. Táhne se přes Baltské moře až do německého Lubminu, přičemž nejde přes Ukrajinu a ani Polsko. Jediné, co brání spuštění, je schválení regulačním orgánem, následně může začít dodávka odhadovaných 55 miliard kubických metrů zemního plynu ročně do Evropy. Region trpí momentálně nedostatkem plynu a z ruské strany přišel návrh, který by mohl vyřešit stoupající ceny plynu okamžitě.
Ruský vicepremiér Alexander Novak vyzval německé orgány k urychlenému schválení Nord Stream 2, které jinak bude trvat měsíce a předpokládaný termín může přijít až na jaře. Putin a „jeho země“ není zrovna nejoblíbenější partner pro obchodování, co se EU týká. V daném stavu je východ však ve velmi výhodné vyjednávací pozici, která se jen tak brzy nezmění.
Faktem zůstává, že EU zoufale potřebuje spolehlivý, cenově dostupný a udržitelný zdroj plynu. Plynovod Nord Stream 2 by měl být spolehlivým přepravcem komodity z největších světových zásob v Rusku přímo do Evropy. Přestože se vlády obávají ruské závislosti a určité geopolitické strategie, Rusko se projevuje stále jako spolehlivý partner. Prohlášení a také dodržování smlouvy podporují jejich cíl zvýšení bezpečnosti dodávek, podpory klimatických cílů a posílení vnitřního trhu s energií. Toto je však realita dnešních dnů a nikdo neumí s přesností odhadnout, co by se mohlo stát v budoucnosti, protože monopolní postavení společností na trhu vždy vyvolává zvýšenou kritiku a obavy.
Pro Evropu představují možnost i obnovitelné energie a směřování k větrným nebo solárním dodávkám. Pokud by odklon od zemního plynu nastal příliš rychle, tak region může být velmi zranitelný. Dalším řešením, které prosazují i jednotliví lídři a státy, je v diverzifikaci dodávek plynu. Na jedné straně bychom neměli zatracovat ruské plynovody a na druhé straně je třeba, aby si EU zachovalo určitou nezávislost na Kremlu. Momentálně EU čerpá plyn i od zemí Norska, Alžírska a z Kataru. Energetický trh by se mohl rozšířit o země jako jsou USA a Saúdská Arábie. Nákup zemního plynu z jiných zemí by pomohl ke stabilizaci a diverzifikoval by evropský trh s energií a Rusko by ztratilo možnost posílit energetický monopol.
REKLAMA
Autorem je hlavní analytik společnosti ProfitLevel Lucía Žárská
