Neděle 29. listopadu. Svátek má Zina.

Výkon ekonomiky vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 %

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,4 %. Hlavními faktory růstu české ekonomiky byly tvorba hrubého fixního kapitálu a výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí.

Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,6 % a meziročně se HDP zvýšil o 2,4 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 0,6 % a meziročně vzrostla o 2,4 %. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěla skupina odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování (0,6 p. b.), kde HPH zůstala na stejné úrovni jako v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšila o 3,3 %. Průmyslová odvětví přispěla k růstu HPH 0,5 p. b., samotný zpracovatelský průmysl 0,3 p. b. Růst HPH v tomto odvětví byl 0,3 % mezičtvrtletně a 1,0 % meziročně, přičemž rostla hlavně produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a výroba kovů a kovodělných výrobků. Pokles HPH zaznamenalo odvětví výroby dopravních prostředků. Dále se dařilo odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu a vysoký růst HPH zaznamenalo rovněž odvětví stavebnictví (0,8 % mezičtvrtletně a 6,3 % meziročně).

Na straně poptávky byl meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí podpořen zejména domácí poptávkou. Na jejím růstu se nejvíce podílely rostoucí investiční výdaje. K meziročnímu růstu HDP přispěly především investiční výdaje (1,7 p. b.[2]), spotřeba domácností (1,0 p. b.) a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (1,0 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 3,1 %. Nejvyšší dynamika růstu byla zaznamenána v kategorii spotřeby předmětů s dlouhodobou trvanlivostí. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 2,3 % a meziročně o 5,3 %.

Ve 3. čtvrtletí pokračoval vysoký růst investiční aktivity, a to především díky zvýšeným investicím vládních institucí i nadále rostoucím investicím podniků. Tento růst byl podpořen především investicemi do staveb a budov, do strojního vybavení včetně dopravních prostředků a do produktů duševního vlastnictví. Tvorba hrubého  fixního kapitálu byla mezičtvrtletně vyšší o 1,8 %, meziročně vzrostla o 9,3 %.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně snížilo o 22,5 mld. korun. Vývozvzrostl meziročně reálně o 4,5 %, dovoz o 6,2 %. Na růstu vývozu se nejvíce podílely elektronické a optické přístroje, elektrická zařízení a základní kovy. Naopak se vyvezlo méně dopravních prostředků a nekovových minerálních výrobků. Růst dovozu byl tažen zejména elektronickými a optickými přístroji a stroji.

Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 2,2 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 9,4 %.

V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 432 tisíc osob. Ve 3. čtvrtletí se zaměstnanostv porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně se zvýšila o 1,2 %.

[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.

[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.

[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.

[4] V pojetí národních účtů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.