Veřejný sektor skončil loni ve výrazném přebytku především díky ekonomickému růstu

Překvapil nás totiž velký přebytek centrální vlády, který dosáhl 30 miliard korun (první v historii). My jsme naopak očekávali mírný schodek 10 miliard korun. Metodika ČSÚ a Eurostatu totiž počítá hospodaření jinak, než jak ho vykazuje Ministerstvo financí v rámci plnění rozpočtu. V roce 2016 činil rozdíl těchto dvou metodik 73,5 miliardy a výrazný přebytek podle MF se tak podle ČSÚ a Eurostatu překlopil do schodku. Loni byl efekt opačný. Za tím mohou stát například investice: stát podle ČSÚ loni zvýšil výdaje na investice o více než 10 %. Související příjmy (z EU) ale nemusely přijít ve stejnou dobu, což mohlo zkreslit čísla vykazovaná MF.

Podle ČSÚ se výrazně zvýšily příjmy veřejného sektoru, a to především ze sociálního pojištění a daní z příjmů. To odráží velmi dobrý stav ekonomiky, konkrétně trhu práce.

Opětovně vysoký přebytek vykázaly kraje a obce: přes 40 miliard korun. Místním rozpočtům prospívá výrazný nárůst daňových příjmů a zároveň pomalý náběh investiční aktivity.

Letos by mělo hospodaření veřejného sektoru znovu skončit v přebytku, a to 0,5 % HDP. Důvodem bude podle nás opětovný přebytek rozpočtů krajů a obcí – těm výrazně rostou daňové příjmy i transfery. Zvyšují se sice i výdaje (například na školství), ty jsou ale často kryty zmíněnými transfery z centrálního rozpočtu. Letos by zároveň mohly vzrůst i investiční výdaje krajů a obcí s tím, jak se postupně schvalují další programy v rámci EU fondů. Jejich zvýšení zároveň podle našeho předpokladu podpoří i blížící se komunální volby. Rozpočet centrální vlády podle našich odhadů skončí v deficitu. Masivně se sice zvyšují daňové příjmy, rostou zároveň i výdaje na platy, transfery a sociální dávky. A i centrální vláda bude letos více investovat.

^REKLAMA

Veřejný dluh se loni snížil prakticky v souladu s naším očekáváním na 34,6 %. Letos by měl dál klesnout, očekáváme hodnotu 32,4 %, nejnižší číslo od roku 2008.