Sobota 16. ledna. Svátek má Ctirad.

Veletoče kolem intervencí

Banky 22.03.2017 | 19:01 0 Komentářů

Už jenom dva týdny bude ČNB garantovat, že koruna nebude silnější než 27 korun za euro: 1. dubna končí pevný závazek ČNB („intervenční režim neskončí dříve než ve 2.čtrvletí 2017“) a ohlášení konce více než tři roky trvajícího režimu tak poté může přijít teoreticky kdykoliv. Není tak divu, že stoupá nervozita a že se objevují první veletoče. Tak např. soudě z vývoje na trhu českých dluhopisů a na delším konci forwardové křivky v posledních dvou týdnech část spekulantů svou sázku na to, že koruna po exitu nezřízené posílí, již vzdává – ještě pár týdnů zpátky přitom musela ČNB intervenovat jako nikdy předtím, aby poptávku spekulantů po koruně uspokojila.

Do rychlého ukončení intervenčního režimu se zase – navzdory inflaci na cíli -nechce viceguvernérovi Mojmírovi Hamplovi. Jako advokátovi intervencí lze takové nechuti rozumět, vzhledem k předchozím vyjádřením ČNB je to však zvláštní. V rozhovoru pro HN M.Hampl říká, že by byl pro konec intervencí „o chvilku později“ než v polovině roku, a to (i) proto, že „by tím došlo k dalšímu posunu cenové hladiny u nás oproti eurozóně, (což) hraje klíčovou roli z hlediska reálného kurzu; bylo by výhodnější mít v cenových hladinách trošku větší rozdíl.

Přeloženo do laické mluvy: pokud počkáme s ukončením intervencí, bude po něm nižší tlak na posílení koruny. To je však tvrzení odporující komunikaci ČNB v posledních čtvrtletích. ČNB totiž posledních pár čtvrtletí opakuje (a v takovém duchu se v únoru 2016 vyjádřil i samotný viceguvernér), že koruna po exitu skokově neposílí, a to „mimo jiné proto, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin“. Jinými slovy, na jedné straně je tvrzeno, že tlak na posílení koruny nebude kvůli onomu průsaku (k němuž už za 3 a čtvrt roku dojít nutně muselo) velký, na druhé straně je však touženo po větším rozdílu v cenových hladinách, což jinými slovy znamená, že tomu tak stále není.

Navíc pokud se domnívám, že reálný kurz je stále vzdálen od nominálního, je nelogické trvat jenom na několika dodatečných měsících intervencí. Za tři a čtvrt roku intervencí (listopad 2013 – leden 2017) se totiž cenová hladina jádrové HICP (tj., harmonizovaného indexu bez potravin a paliv, alkoholu a tabáku), na kterou má měnová politika ČNB největší dosah, v ČR zvýšila o 3,4 %, v EMU o 1,4 %. Rozdíl 2 p.b. za 39 měsíců je v měsíčním vyjádření však tak zanedbatelné tempo, že čekat i dalšího půlroku nezpůsobí v cenových hladinách (a tedy v reálném kurzu) nijak citelný rozdíl. A za šest měsíců se okénko příležitosti, které ČNB k ukončení intervencí otevřely rostoucí ceny potravin, energií a EET, může zavřít. ČNB tak udělá nejlépe, když viceguvernérův názor nepřijme za svůj a intervence co nejrychleji skončí.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.