V důsledku krize klesá přitažlivost střední a východní Evropy pro zahraniční investice

Přímé investice do České republiky klesají, vede automobilový sektor

Pokles investic na rozvíjejících trzích výrazně pociťuje i Česká republika. Mezi lety 2009 – 2013 poklesl proti období předchozích pěti let počet projektů ve formě přímých zahraničních investic směřujících do České republiky o 37 %. Celkem jich tak Česká republika získala za posledních pět let 321, kdežto mezi roky 2004 – 2008 to bylo 512 projektů. Konkrétně v loňském roce pak na naše území směřovalo 60 projektů, tedy o 6 % méně než v roce 2012. Navzdory tomu patří Česká republika spolu s Polskem stále mezi nejatraktivnější investiční cíle střední Evropy.

„Až třetinu projektů přitom na našem území realizují německé firmy. Není překvapením, že nejčastěji zde zahraniční investoři směřují do oblasti automobilové výroby, zejména do různých součástí dodavatelského řetězce pro velké automobilky. Naopak pokles vidíme v ICT sektoru, týká se ale nejen nás, ale i dalších zemí regionu,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě.

Jak přímé zahraniční investice poznamenalo pět let hospodářské krize a recese?
Počet přímých zahraničních investic v jednotlivých zemích

– porovnání období celosvětové hospodářské krize a recese 2009–13 s předkrizovými lety 2004–08 

Zdroj: EY European Investment monitor 2014

Investice se z rozvojových zemí přesouvají zpátky do západní Evropy
V důsledku vysoké provázanosti s evropskými státy, nestabilního bankovního sektoru a silné závislosti na spotřebitelských úvěrech v období po ekonomické krizi, klesl počet investičních projektů v regionu střední a východní Evropy v letech 2009–2013 oproti předcházejícím čtyřem letům o 12 %, zatímco západoevropské země si ve stejném časovém úseku o 19 % polepšily. Ještě výraznější rozdíly panují, podíváme-li se na počty nově vytvořených pracovních míst, za nimiž investice stojí – zde se střední a východní Evropa potýkala s 30 % propadem, kdežto v západní dosáhl pokles pouhých 13 %.

 „Recese odhalila slabiny hospodářských základů zemí střední a východní Evropy, jež se do značné míry opíraly o spotřebu a bankovní systémy. Mimoto v letech 2004 až 2008 zhruba tři čtvrtiny investičních projektů v regionu střední a východní Evropy byly financovány z Evropy samotné. Tím pádem, když nastala krize, počet projektů se dramaticky snížil a v roce 2009 dosáhl rekordního minima,“ vysvětluje Magdalena Souček.

Střední a východní Evropa pod nejtěžším břemenem krize

Spolu s tím, jak se hospodářství dále propadalo a slabiny některých států regionu byly stále zřetelnější, přímé zahraniční investice ve vybraných zemích – například Polsku, České republice, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku či Bulharsku – začaly oslabovat.

Polsko, kde během ekonomické krize investiční projekty zaznamenaly 22% pokles, předalo svou vedoucí pozici na žebříčku formujících se cílů zahraničních investic Rusku a co do počtu pracovních míst, která díky těmto investicím v Evropě v letech 2009 až 2013 vznikla, se posunulo až na páté místo. Uvedený výsledek je o to překvapivější, že až do loňského roku bylo Polsko jediným státem Evropské unie, jehož ekonomika navzdory hospodářským potížím rostla. V České republice, dalším klíčovém trhu regionu, dosáhl od roku 2009 do 2013 úbytek zahraničních investic již zmíněných 37 %.

 „Vliv celosvětových událostí na ekonomiku neustává ani v letošním roce, přičemž hospodářské změny v zemích střední a východní Evropy jsou obzvláště patrné. Ukazuje se, že z hlediska zlepšování podnikatelských podmínek v tomto regionu jsou klíčová další regulatorní opatření a vládní iniciativy. Tyto kroky pomohou přilákat nové investory a přispět tak k dlouhodobému rozvoji oblasti,“ říká Magdalena Souček.

Výkonnost Turecka na vzestupu

Počet projektů realizovaných v Turecku se v letech 2009 až 2013 zvýšil o 129 %. V hodnocení tempa růstu zahraničních investic se země posunula na třetí příčku za Německo a Velkou Británii a stala se desátou nejatraktivnější destinací pro investice v Evropě vůbec.

„Vývoji recesí zasažených evropských zemí se Turecko jasně vymykalo. Uvážíme-li, že před ekonomickou krizí tato země vůbec nefigurovala mezi patnáctkou nejoblíbenějších investičních cílů, dojde nám, jak solidních výsledků v uplynulých letech dosáhla. Vzhledem ke značnému potenciálu trhu, kvalifikované pracovní síle a pokračujícímu zlepšování podnikatelského prostředí zde můžeme v nejbližší budoucnosti počítat s řadou nových projektů,“ upřesňuje Magdalena Souček.

Doprovodným jevem popisovaného rozmachu Turecka během daného čtyřletého období byl 162% nárůst nově vytvořených pracovních míst. Loňský rok, kdy bylo zahájeno 98 investičních projektů (oproti 95 v roce 2012), lze považovat za mimořádně úspěšný. Turecko se stalo novým centrem Evropy pro rozsáhlé výrobní projekty a získalo několik významných investic v automobilovém sektoru. Nejvíce prostředků do země i nadále proudí ze Spojených států a Německa, jejichž podíl na přímých zahraničních investicích směřujících do Turecka činil 24 %, resp. 16 %.

Rusko mezi velkými hráči

V Rusku bylo v loňském roce umístěno 114 zahraničních projektů, což mu vyneslo postavení investorsky nejatraktivnější země v období recese ze skupiny států mimo západní Evropu. Ačkoliv počet oznámených investic se oproti předchozímu roku o 11 % snížil, dokázalo Rusko mezi rozvíjejícími se trhy regionu střední a východní Evropy nabýt zpět vedení, o nějž jej v roce 2012 připravilo Polsko.

 „V několika uplynulých letech přilákalo Rusko klíčové investiční projekty do automobilové výroby, odvětví těžkého průmyslu, mimo jiné chemického průmyslu a produkce velkých dopravních prostředků a udrželo si svou vedoucí pozici v regionu střední a východní Evropy. Je nicméně velmi pravděpodobné, že geopolitické napětí pramenící ze situace na Ukrajině se na atraktivnosti Ruska podepíše,“ dodává Magdalena Souček.

Východoevropské metropole se propadají

Z provedeného výzkumu vyplývá, že podobně jako přitažlivost zemí, také lesk mnoha metropolí střední a východní Evropy slábne. Ve výčtu trojic investorsky nejatraktivnějších evropských měst pouze 17 % respondentů zmínilo metropoli ležící v tomto regionu. Metropoli nacházející se v západní Evropě přitom uvádí 82 %, v jižní Evropě 19 % dotázaných. V souladu s výsledky minulých let považují investoři za pětici nejvyhledávanějších evropských investičních destinací Londýn, Paříž, Berlín, Frankfurt a Mnichov. Moskva se posunula z 8. na 10. místo. Praha se umístila na 8. – 12. místě a Varšava zaujímá 13. – 14. příčku.

Žebříček investorsky nejatraktivnějších evropských měst 

Zdroj: EY European Investment monitor 2014

Zájem investorů ze zemí skupiny BRIC nadále sílí 

Investice zemí skupiny BRIC do Evropy – konkrétně 313 nových investičních projektů spolu s téměř 17 tisíci pracovními místy – přinesly loni nový historický rekord. Čína, vedoucí investor skupiny BRIC, uskutečnila celé spektrum akvizic s cílem získat přístup k evropským obchodním značkám a technologiím; na starém kontinentě realizovala na 153 FDI projektů, díky nimž vzniklo přes 7 tisíc pracovních míst. Druhá se umístila Indie se 103 projekty. Největší objem jejích investic putoval do technologií, automobilového průmyslu a ekonomických služeb.