Sobota 31. října. Svátek má Štěpánka.

V březnu 2014 nahlásilo hromadné propouštění 25 zaměstnavatelů

Makro 10.04.2014 | 08:53 0 Komentářů

V březnu 2014 nahlásilo hromadné propouštění celkem 25 zaměstnavatelů. Tento krok se dotkne 1 087 jejich zaměstnanců. Nejvíce podniků se chystá propouštět v Praze. A v hlavním městě je i nejvyšší počet lidí, kteří přijdou o práci. Vyplývá to z nejnovějších informací Úřadu práce ČR (ÚP ČR).

Firem, které se rozhodly snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, bylo  v březnu o 12 více než v únoru a o 18 méně než před rokem. Meziměsíčně stoupl počet lidí, kteří v nejbližších měsících ztratí zaměstnání o 494 pracovníků, naopak meziročně klesl o 852 zaměstnanců.

Nejvíce zaměstnavatelů – 12, kteří nahlásili v březnu hromadné propouštění, bylo v Praze.  A v hlavním městě je i nejvíce lidí, kterých se toto opatření dotkne – celkem  659. Z okresního hlediska je na tom nejhůře Brno – město, kde firmy počítají s propuštěním 76 pracovníků a Příbram. Tam dostane výpověď 72 zaměstnanců.

„Přestože počet zaměstnavatelů, kteří se chystají hromadně propouštět, stejně jako počet těch, kteří o zaměstnání přijdou, ve srovnání s únorem vzrostl, meziročně registrujeme u obou položek pokles. I to by mohla být známka toho, že se česká ekonomika začíná pomalu vzpamatovávat z nejhoršího. Ostatně jedním z důkazů by mohl být i nárůst volných pracovních míst. V březnu jich Úřad práce ČR evidoval 40 808,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková.

O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.

Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání.  Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností je hned několik.

Veřejně prospěšné práce (VPP)

K 31. 3. 2013 umístil ÚP ČR v rámci celé republiky    8 327 uchazečů na VPP, o rok později jich bylo 9 829. Nejčastěji se uplatnili jako uklízeči veřejných prostranství, pracovníci na úpravu zeleně, v administrativě nebo v rámci činností neziskových, charitativních, sportovních a příspěvkových organizací. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky veřejně prospěšným pracím v Ústeckém kraji (1 508).

Podstatou VPP je finanční a „lidské“ zajištění ze strany ÚP ČR, a to až na jeden rok. Například při odstraňování škod po živelných katastrofách, pomocných pracích při úpravách a opravách veřejného majetku, údržbě veřejných budov a komunikací nebo zajištění dalších činností, na které obce nemají vlastní personální kapacitu. Systém veřejně prospěšných prací je výhodný pro obě strany. Úřad práce ČR pomůže zájemcům získat na určitou dobu zaměstnání. Obce, kraje a firmy zase tolik potřebné pracovníky, které by nemohly zaměstnat na stálo.

Poradenství a rekvalifikace

Pracovníci Úřadu práce ČR poskytnou uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikace, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění.

Zájem o rekvalifikace je ze strany uchazečů značný. Jen loni jimi prošlo 41 438 lidí. Z toho jich  39 775 nějaký kurz v tomto období ukončilo. Úřad práce ČR poskytl zájemcům o prohloubení vzdělání či změnu profese celkem 301 385 000 . Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu. 

Ke konci března 2014 se kurzů účastnilo celkem 12 038 lidí. Klienti nejčastěji volí rekvalifikace zaměřené na základní a speciální počítačové dovednosti, zdravotní či sociální oblast, služby v prodeji, účetnictví, svářečské a masérské kurzy, cizí jazyky (převáženě angličtinu), kurzy pro strážné, trenéry fitness, maskérky, vizážistky, projektové manažery, točíře keramiky, sanitáře nebo chtějí získat řidičské průkazy (od sk. C) včetně těch profesních. Nejčastěji se rozhodují pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí lidé mezi 20 – 24 a 35 – 39 lety. Nejpočetněji jsou mezi účastníky kurzů zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním.

Podpora vytváření společensky účelných pracovních míst (SÚPM)

I v této oblasti zaznamenává Úřad práce ČR značný nárůst. K 31. 3 2013 získalo díky tomuto nástroji APZ práci   5 548 lidí. O rok později to bylo už 11 946 uchazečů. Většinou jako řidiči, pojišťovací zprostředkovatelé, prodavači, pokladní, pracovníci v sociálních službách a pečovatelé, dělníci ve výrobě, recepční, zubní technici, administrativní pracovníci, účetní, asistenti, pracovníci v gastronomii a službách, v reklamě a propagaci, učitelé, mechanici, konstruktéři, či řemeslníci.  Celkem 2 835 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oboru kadeřník, kosmetička, manikér/ka, pedikér/ka, instalatér, zedník nebo provozovatel pneuservisu. Našli se mezi nimi například i „hodinoví“ manželé.

Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance až do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu maximálně dvanácti měsíců. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let nebo pak uchazeče nad 55 roků, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč. Podmínkou je, že firma musí prokázat bezdlužnost a musí se jednat o obtížně umístitelného uchazeče na trhu práce. Pokud ale počet nezaměstnaných vlivem kritické situace v určitém kraji výrazně vzroste, může Úřad práce ČR zákonem nastavené podmínky po individuálním posouzení zmírnit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.