Třetina Čechů se v případě invalidity bojí o finance, důchod by většině náklady na život nepokryl

V České republice je podle ČSSZ na 420 tisíc invalidních důchodců, z toho téměř 200 tisíc s 3. stupněm invalidity, tedy s poklesem pracovní schopnosti minimálně o 70 %. To s sebou nese významné finanční důsledky. Průměrný invalidní důchod pro 3. stupeň totiž za rok 2014 činil 10 262 korun, v případě přiznání 1. stupně dokonce jen 5 911 korun. „Pokles průměrných příjmů je i v případě nejvyšší státní podpory více než 50 %, a to s sebou nese propad životní úrovně,“ vysvětluje Renata Mrázová, generální ředitelka ING Životní pojišťovny. Češi si jsou tohoto rizika vědomi, a přestože je podle průzkumu agentury NMS pro ING Životní pojišťovnu nejvíce trápí možné fyzické omezení (54 % odpovědí), 35 % se obává právě finanční nesoběstačnosti. „Kromě toho každý desátý Čech vnímá i zatížení psychiky a hrozbu negativního přijetí ze strany společnosti,“ doplňuje Renata Mrázová.

Důchod by pokryl veškeré měsíční náklady jen 15 % Čechů

Finanční důsledky přitom nejsou abstraktní, Češi je podle průzkumu vnímají velmi konkrétně. Plné pokrytí měsíčních nákladů na osobu z invalidního důchodu 3. stupně předpokládá 15 % respondentů, 20 % by nestačil ani na polovinu pravidelných výdajů. Navíc je třeba si uvědomit, že v případě invalidity některé výdaje naopak stoupají. Týká se to třeba léků, dopravy k lékaři nebo případných stavebních úprav bytu.

O invaliditě informace máme, ale neřešíme ji

O problematice invalidity jsme přitom informovaní dobře. Přesně polovina z nás zná všechny 3 stupně invalidity, 38 % respondentů má správnou představu o počtu invalidních důchodců a 77 % ví, kdo rozhoduje o přiznání sociálních dávek v případě invalidity. „Dvě třetiny respondentů si umějí představit ochranu proti finančním následkům invalidity, nejčastěji v podobě připojištění k životnímu pojištění. Tuto variantu registruje 68 % populace,“ uvádí Mrázová. Přesto se Češi příliš nepojišťují. Pro případ invalidity je u ING Životní pojišťovny pojištěno 11 % klientů v průměru na 400 000 korun, popř. na měsíční rentu 7 200 korun. Dalších 50 % odpovědí poukázalo na úrazové pojištění, 43 % respondentů jako účinný prostředek prevence ekonomických následků spojených s poklesem příjmů vidí spoření.

^REKLAMA

O průzkumu

Průzkum realizovala agentura NMS formou on-line dotazování ve dnech 10.–13. března 2015. Průzkumu se zúčastnilo 510 respondentů v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, kraje, velikosti místa bydliště, vzdělání a příjmu.