Tlaky k růstu spotřebitelských cen zůstávají v eurozóně umírněné, dynamika inflace se stále nejeví jako udržitelná

Právě zmírnění jádrové inflace je poměrně důležitou zprávou, neboť zmíněná statistika podporuje názor ECB, že tlaky směrem k růstu spotřebitelských cen zůstávají v ekonomice eurozóny umírněné, a že dynamika inflace se stále nejeví jako udržitelná.
Všeobecně se předpokládá, že ECB na svém příštím měnově-politickém zasedání (26. října) oznámí postupné snižování svého programu nákupů aktiv, tedy postupný odchod z politiky takzvaného kvantitativního uvolňování, nicméně že tyto kroky budou spíše pozvolné.

Data z ekonomiky eurozóny sice ve svém souhrnu naznačují, že čas k postupnému utlumování nákupů aktiv ze strany ECB nazrál, zároveň jsou ale argumentem pro opatrnost a obecně pro pozvolnost ECB při utlumování stávajícího režimu měnové politiky s cílem nevyvolat zbytečně výrazné posílení kurzu eura a nedopustit zbytečně prudké zpřísnění měnových podmínek v eurozóně.

Z pohledu nastavení měnové politiky v české ekonomice lze konstatovat, že samotná data o zářijové inflaci v eurozóně naznačují, že i ČNB si může dovolit určitou opatrnost ve svých krocích. To také byl argument mírné většiny v bankovní radě při zasedání poslední zářijovou středu, kdy se ČNB rozhodla ponechat své úroky beze změny, i když zde je řada argumentů, jež samy o sobě hovořily pro zvýšení sazeb české centrální banky. Pro ČNB jsou nyní klíčovými faktory vývoj mezd a jádrové inflace v české ekonomice, z pohledu situace na finančních trzích je pak pro bankovní radu zásadním faktorem vývoj kurzu koruny. Situace v eurozóně, včetně nastavení měnové politiky ECB, je pak dominantním vnějším faktorem, nicméně zde se i nadále jeví jako velmi pravděpodobné, že ECB bude postupovat opatrnými kroky, a že v tomto ohledu tuzemské centrální bance (ČNB) „nic neuteče“.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

^REKLAMA