Středa 27. ledna. Svátek má Ingrid.

Svěřili jste daňové přiznání poradci? Pohlídejte si, jaké jsou vaše povinnosti a kdo nese zodpovědnost za případné chyby

Makro 08.06.2017 | 12:48 0 Komentářů

Většina daňových poplatníků má již podání daňového přiznání za rok 2016 za sebou. Na ty, kteří se rozhodli využít služeb daňového poradce však splnění povinnosti teprve čeká. Čas mají do 3. července. „Pokud přiznání zpracovává poradce, ušetří klientům celou řadu starostí. Do značné míry také přijímá zodpovědnost za případné chyby. I proto musí mít každý poradce sjednáno pojištění odpovědnosti,“ uvádí Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath. Zároveň však upozorňuje, že v určení odpovědnosti za možné nedostatky hraje roli také důvod, proč k nim došlo a stanovený rozsah práce poradce. Na následujících řádcích proto uvádí, jaké jsou povinnosti nejen poradců, ale také klientů a přináší informace ke konkrétním situacím.

Povinnosti daňového poradce:

Volbě poradce by měli poplatníci věnovat dostatečnou pozornost. „V první řadě je důležité, aby byl poradce zapsán v seznamu Komory daňových poradců. Jen v takové případě je možné odložit podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 3. července 2017,“ uvádí Kleinová. Tuto skutečnost pak museli všichni daňoví poplatníci ohlásit finančnímu úřadu nejpozději do 3. dubna. Každý daňový poradce, který je zapsán v registru Komory daňových poradců, pak musí mít pro výkon své práce sjednáno profesní pojištění odpovědnosti za škodu, kterou by při poradenství mohl způsobit.

Povinnosti daňového poplatníka:

Povinností poplatníka je vždy uhradit vyměřenou daň z příjmu. Jeho další činnosti se mohou lišit v závislosti na sjednaném rozsahu práce daňového poradce. „Vždy ale klient musí svému poradci dodat kompletní podklady, které bude pro vyplnění daňového přiznání potřebovat,“ upozorňuje Kleinová. To znamená veškeré doklady o příjmech a výdajích, přehled plateb na sociální a zdravotní pojištění, výpis z bankovního účtu, daňové přiznání z předchozích let a také potvrzení z úřadu práce v případě, že v průběhu roku byl v evidenci nebo potvrzení ze živnostenského úřadu, pokud v průběhu roku přerušil činnost. „Pokud chce uplatnit daňové slevy a odpočty, musí pak dodat také doklady, které potvrzují jejich nárok. Například rodný list dítěte v případě uplatnění slevy na děti, potvrzení o darech v případě jejich odpočtu či potvrzení o zaplacení úroků v případě odpočtů úroků z úvěru na bydlení,“ doplňuje dále Kleinová. V případě, že poplatník nemá všechny potřebné podklady stále k dispozici, může zkusit požádat finanční úřad o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání.

Kdo nese zodpovědnost za chybně vyplněné přiznání

Pokud je již přiznání podáno a finanční úřad v něm objeví chybu, upozorní obvykle poplatníka, často však pouze prostřednictvím daňového poradce. V případě, že nedostatek navíc vede k vyměření sankcí, žádá po něm i úhradu. Poplatníci však mohou v některých situacích požadovat jejich náhradu po daňovém poradci. „Míra zodpovědnosti za chyby v daňovém přiznání se odvíjí od toho, jaký rozsah práce je sjednán mezi klientem a poradcem,“ upozorňuje Kleinová. Možné jsou dvě varianty. Činností poradce může být buď celková kontrola všech dodaných podkladů a následné vyplnění přiznání, nebo má na starost jen samotný formulář, přičemž kalkulaci daně si připraví poplatník ve vlastní režii. V prvním případě pak nese zodpovědnost za chyby v kalkulaci daně daňový poradce. I zde je však poplatník povinen dodat podklady v souladu se zákonnými požadavky a ručí za jejich správnost, pravdivost a autenticitu. V druhém případě pak záleží na druhu chyby. Pokud by vznikla na základě špatné kalkulace daně, kterou provádí klient, nese zodpovědnost on sám. Jestliže by ale vznikla na základě špatně vyplněného formuláře, nese odpovědnost poradce. Kleinová proto radí, aby byl před každým zahájením spolupráce její rozsah vždy řádně smluvně ošetřen.

Kdo nese zodpovědnost za pozdě odevzdané přiznání

V případě odpovědnosti za pozdě odevzdané přiznání záleží, zda dojde k pochybení na straně poradce nebo na straně klienta. „Pokud by k prodlení došlo kvůli zpoždění práce poradce, nese vinu on a daňový poplatník po něm tak může požadovat náhradu sankcí,“ uvádí Kleinová. Dále doplňuje, že ke zpoždění může dojít i vinou klienta, a sice tehdy, pokud poradci včas nedodá potřebné podklady. V takovém případě pak nemůže požadovat náhradu sankcí. Pokuta za opožděné tvrzení daně se začíná počítat po skončení dodatečné lhůty, která činí pět pracovních dní po nejzazším termínu pro podání přiznání. Její výše je 0,05 % stanovené daňové povinnosti či 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý den prodlení. Nikdy však nesmí přesáhnout 5 % daňového základu a v případě, že je nižší než 200 Kč nebude poplatníkovi vyměřena.

Kdo nese zodpovědnost za platbu daně

Do 3. července musí poplatníci nejen odevzdat daňové přiznání, ale také zaplatit daň z příjmu. V tento den již musí být připsána na účet finančnímu úřadu. „Jak již bylo řečeno, platba daně je vždy v kompetenci klienta a zodpovědnost za její zaplacení nese jen on sám,“ upozorňuje Kleinová. V případě, že daň nestihne zaplatit v uvedeném termínu ani v průběhu dodatečné lhůty, která činí pět pracovních dní, začíná mu finanční úřad počítat úroky z prodlení. Ty se počítají jako násobek daňové povinnosti a roční úrokové sazby daně 14,05 %. Úrok nebude poplatníkovi vyměřen, pokud nepřesáhne částku 200 Kč.

Tisková zpráva: Crowe Horwath

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.