Svěřenský fond může propadnout státu

Vyšší cena založení a správy svěřenského fondu, velmi omezená flexibilita fondu, jeho náročné řízení a stále ještě do jisté míry trvající daňová neukotvenost – to jsou hlavní důvody, proč svěřenský fond nezakládat. Přesto jejich obliba roste nejen u politiků, ale i u běžných podnikatelů. Mnozí z nich si ale neuvědomují všechna úskalí, která na ně čekají.

Svěřenský fond je lákavý díky možnosti vyčlenit majetek odděleně a nezávisle od osoby vlastníka. Moc se však již nemluví o tom, že v běžném životě může být komplikovaná třeba i zamýšlená výplata plnění z fondu obmyšlené osobě. Obmyšlený je ten, komu má plynout prospěch ze svěřenského fondu, ale vyplatit ho je možné jen za předem stanovených podmínek. Tyto podmínky určuje zakladatel v tzv. statutu svěřenského fondu.

Na některé změny nemusí notář přistoupit

Při založení svěřenského fondu by měl jeho zakladatel předvídat daleko do budoucna a se slušnou dávkou představivosti. Zejména je potřeba velmi citlivě a vhodně vymezit účel svěřenského fondu a podmínky pro výplatu plnění obmyšlené osobě ve statutu svěřenského fondu.

^REKLAMA

„V opačném případě čelí klient velkým problémům s výplatou peněz a s fungováním svěřenského fondu obecně, neboť dle většinového názoru nelze statut fondu měnit právním jednáním u notáře, pouze ve výjimečných případech rozhodnutím soudu. V extrémních případech pak může majetek propadnout státu. Tím se tak zcela absurdně může svěřenský fond stát prostředkem, jak o majetek přijít, namísto posílení jeho ochrany,“ vysvětluje Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

Pozor na „odklánění“

Začátkem roku 2018 došlo k jedné důležité změně – zavedení evidence svěřenských fondů fakticky narušilo obecný princip anonymity zakladatelů a obmyšlených osob. V praxi to znamená, že již nelze vyloučit, že se veřejnost může dostat k informacím o těchto osobách, případně o jejich majetku.

„Pokud by svěřenský správce záměrně nezapsal obmyšleného do rejstříku, nakonec by tím nic nevyřešil. Obmyšlenému nebude možné vydat vůbec žádné plnění, a to až do doby, dokud jej nezapíše,“ říká Pavel Strnad.

^REKLAMA

Věřitelé mohou rovněž napadnout tzv. „odkláněcí“ převody majetku do fondu a namítat u soudu relativní neúčinnost těchto převodů.

Jak danit svěřenský fond? Nikdo s jistotou neví

Mít svěřenský fond nemusí být ani s ohledem na daňové povinnosti žádná výhra. Byť se svěřenské fondy řídí obdobnými pravidly jako obchodní korporace, mohou osoby spojené s fondem čelit riziku kvůli chybějícímu výkladu nové právní úpravy. Jednou z otázek je, zda fyzická osoba má danit příjem nabytý za dobu existence svěřenského fondu, který by ale byl v případě dědictví od daně zcela osvobozen.

„Svěřenský fond je mladý právní institut v českém právním prostředí s velmi nízkou mírou předvídatelnosti. Týká se to zejména neurčité právní a daňové úpravy, která bude interpretována soudy teprve v průběhu budoucích let až desetiletí,“ tvrdí Pavel Strnad.

^REKLAMA

Svěřenský fond jako ochrana majetku?

Svěřenský fond může za určitých okolností sloužit i jako investiční nástroj, pokud jej jeho zakladatel bude chtít využít k aktivnímu investování.

„Pokud bude majetek ve svěřenském fondu od počátku oddělen od osobního vlastnictví klienta, odpadá v případě neúspěchu investice obava, že by věřitelé mohli získat zbývající majetek klienta,“ dodává Pavel Strnad.

Příklady z praxe – nezřízený život a smrt zakladatele

Velkým rizikem zůstává rigidní znění statutu svěřenského fondu. Zákon obecně nepřipouští provedení změn ve statutu, případně jen za velmi výjimečných okolností, a navíc rozhodnutím soudu.

„Proto když zakladatel zvolil jmenný výčet svých blízkých jako obmyšlených osob a posléze si své rozhodnutí rozmyslel, protože jeden z nich vedl trvale nezřízený život, nebylo již prakticky cesty zpět. Plnění ze svěřenského fondu muselo být tomuto obmyšlenému vypláceno navzdory nevůli zakladatele,“ informuje Pavel Strnad.

„Riziko hrozí i v případech, kdy nelze vydat majetek obmyšlenému, ať už z důvodu jeho fyzické neexistence nebo jako důsledek nevhodně sepsaného statutu, a zároveň již není ani zakladatel, kterému by se mohl při zániku svěřenského fondu majetek vrátit. V tomto případě, pokud nebude statut vhodně formulován, by veškerý majetek ze svěřenského fondu připadl do vlastnictví státu,“ uzavírá Pavel Strnad z advokátní kanceláře Polverini Strnad.

Svěřenské fondy byly z počátku vyhledávané především jako nástroj anonymního vlastnictví majetku. Prakticky nebylo možno dopátrat osobu zakladatele, neboť povinnost evidence údajů o těchto entitách chyběla. Po nedávné novele občanského zákoníku však svěřenské fondy tuto „konkurenční“ výhodu víceméně ztratily. Dnes jsou tyto údaje o osobách spojených se svěřenským fondem povinně zveřejňovány v evidenci svěřenských fondů. Přesto však je i nadále možné, za předpokladu chytré vhodné formulace ve statutu, dostatečnou míru anonymity po dostatečně dlouhou dobu zachovat.

Tisková zpráva Polverini Strnad