CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

16. 01. 2019

0 komentářů

Subjekty:

Střední a východní Evropa si v roce 2019 udrží zdravé tempo růstu

 

Skupina UniCredit uspořádala během každoroční konference Euromoney seminář zaměřený na výhled regionu střední a východní Evropy (CEE). Je sestavený na základě strategického výzkumu a průběžného monitorování trhů regionu střední a východní Evropy. Níže jsou uvedeny podrobné informace o tématech semináře.

Loading



 

Hospodářský růst v regionu střední a východní Evropa si v roce 2019 pravděpodobně udrží zdravé tempo

Region střední a východní Evropa v posledních letech potvrdil, že dokáže i nadále vytvářet růst. Hospodářské prostředí v regionu střední a východní Evropa by mělo být příznivé také v roce 2019. Růst HDP by měl zůstat ve většině zemí podle prognózy solidní (na úrovni kolem 3 % a více), i když s mírným cyklickým zpomalením.  Po cyklickém vrchole v roce 2017 (4,6 % s výjimkou Ruska a Turecka) a průměrným růstem HDP na úrovni 3,7 % v roce 2018 by měl hospodářský růst i v roce 2019 zůstat nad úrovní potenciálu (v průměru kolem 3,2 %), avšak v roce 2020 by měl zpomalit v důsledku potenciálně slabšího světového obchodu[1].

Země v regionu střední a východní Evropa, které jsou členy EU, mají potenciál předběhnout jiné rozvíjející se tržní ekonomiky díky menší závislosti regionu střední a východní Evropy na přílivu zahraničního kapitálu, větší míře fiskálních stimulů, volnějším finančním podmínkám a přístupu k eurofondům, jakož i pozitivnímu dopadu na klesající ceny komodit. Slovensko, Bulharsko a Maďarsko vykážou v roce 2019 nejsilnější růst HDP v regionu.

Největší překážky hospodářského růstu v regionu střední a východní Evropa je slábnoucí trh práce, především v České republice a Maďarsku, a případný tvrdý brexit, který by měl negativní důsledky z důvodu nových obchodních překážek, které by utlumily vývozy i investice v regionu střední a východní Evropa. Z hlediska nepříznivého dopadu brexitu jsou nejzranitelnějšími trhy v regionu střední a východní Evropa Slovensko a Česká republika. Rusko a Turecko by se mohli opět vyvíjet nezávisle na jiných regionech, tak jako tomu bylo i v roce 2018.

Faktory růstu: spotřeba, přímé zahraniční investice, eurofondy a digitální transformace

REKLAMA

Hlavními zdroji růstu ekonomik regionu střední a východní Evropa budou domácí poptávka a zejména spotřeba, podpořené nízkou nezaměstnaností a vyššími mzdami, zatímco vývozy už v nejbližších letech pravděpodobně vykážou cyklické zpomalení.

Přímé zahraniční investice, které byly tradičně jedním z klíčových faktorů ekonomické transformace v tomto regionu, a to zejména z hlediska přenosu technologie a poznatků, budou i nadále důležité, i když v menší míře než v minulém desetiletí. Region střední a východní Evropa se v některých sektorech stal výrobním ramenem západní Evropy[2], přičemž přímé zahraniční investice postupně mění jeho zaměření na pokročilejší průmyslová odvětví, což stále častěji zahrnuje také sektor služeb[3]. V období od roku 2016 do roku 2018 podíl přímých zahraničních investic na HDP nadále dosahoval kolem 2,5 % a víc a během následujících let by měl zůstat na podobné úrovni. Úloha mezinárodních společností působících v tomto regionu je stále relevantní: přidaná hodnota generovaná zahraničními společnostmi překračuje 40 % celkové přidané hodnoty (ukazatel HDP) v zemích, jako je například Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Česká republika[4], které zároveň představují nejvíce integrované země v rámci evropského hodnotového řetězce.

Přímé zahraniční investice jsou dále doplněné příspěvky z eurofondů, a to v zemích regionu střední a východní Evropa, které jsou členy EU. V období let 2014–2020 představovaly eurofondy v průměru 2,9 % HDP (150 miliard euro pro země v regionu střední a východní Evropa, které jsou členy EU, s výjimkou Polska), přičemž období let 2019–2020 bude z hlediska čerpání těchto finančních prostředků nejdůležitější.

Digitální transformace jsou nadále další příležitosti růstu v regionu. Míra rozšíření internetu[5] v zemích střední a východní Evropy vzrostla od roku 2010 o 20 % a v současnosti se blíží k úrovni 75 % obyvatelstva, z hlediska individuálních uživatelů internetu. Míra rozšíření mobilního připojení[6] v zemích střední a východní Evropy je na úrovni 120 %, z hlediska mobilních předplacených služeb na 100 obyvatel. Tyto úrovně jsou porovnatelné s většinou západoevropských trhů, za poslední roky však krajiny regionů vykázaly vyšší rychlost konvergence.

Značný dlouhodobý potenciál bankovnictví v regionu střední a východní Evropa

Růst poskytování úvěrů by měl být v bankovním sektoru regionu střední a východní Evropa v roce 2019 poměrně silný, na úrovni přibližně 4 – 4,5 % (střední a východní Evropa s výjimkou Ruska a Turecka), přičemž retailové úvěry, podporované vyššími disponibilními příjmy, nízkou nezaměstnaností a vysokou spotřebou, by měly stále vykazovat vyšší růst než korporátní úvěry.

Zvýšený zájem o retailové bankovnictví za poslední roky je viditelný také při pohledu na strategie bank z hlediska synergií s jinými obchodními oblastmi, jako je například pojišťovnictví, správa majetku a leasing, či partnerstvími ve všeobecnější rovině. Banky v regionu střední a východní Evropa mají stále prostor k růstu v oblasti poskytování úvěrů prostřednictvím zjednodušení a zpřehlednění úvěrových procesů (tzn. konsolidací platforem na různých úvěrových kanálech, optimalizací analýzy úvěrového rizika) a prostřednictvím digitalizace (s cílem zlepšit celkovou zkušenost klienta a komunikační kanály), aby dokázaly nabízet na míru šité produkty a služby.

Současný cyklus poskytování úvěrů se liší od minulosti, jelikož likviditní pozice bank v regionu střední a východní Evropa se zlepšila a kvalita jejich úvěrů je nesrovnatelná s minulostí (podíl nesplácených úvěrů (NPL) klesl ze 14 % v roce 2014 na 5 % v roce 2018 v průměru v zemích střední a východní Evropy s výjimkou Turecka a Ruska).

Kromě zdravého hospodářského růstu je dlouhodobý potenciál bankovnictví v regionu střední a východní Evropa viditelný také na nízké míře rozšíření bankovních služeb z hlediska poměru úvěrů k HDP. Zatímco mnoho zemí eurozóny vykazuje poměr úvěrů k HDP ve výši více než 100 %, všechny trhy v regionu střední a východní Evropa vykazují v současnosti poměr nižší než 70 %, přičemž Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a Rusko vykazují dokonce poměr nižší než 50 %.

REKLAMA

Nízký poměr úvěrů ke vkladům, který je výrazně nižší než před několika lety (všechny trhy v regionu střední a východní Evropa s výjimkou Turecka vykazují poměr úvěrů ke vkladům nižší než 100 %, přičemž většina, jako je Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Chorvatsko a Rusko, vykazuje poměr přibližně 70–75 %), též zvyšuje tento potenciál, jakož i rozšíření digitálních bankovních služeb. V nich střední a východní Evropa v současnosti sice vykazuje jejich nižší míru rozšíření, avšak ta rychle roste. V období od roku 2010 do roku 2017 se používání internetového bankovnictví více než zdvojnásobilo v České republice, Maďarsku, Turecku, Srbsku, Rumunsku a Bulharsku, přičemž bylo neustále značně vyšší než používání internetu za účelem online nakupování v tomto regionu.

Bankovnictví v regionu střední a východní Evropa bude nadále pokračovat ve zlepšování v oblasti efektivity, v čištění úvěrového portfolia a větším zaměření na výnosy a růst. Boj o podíl na trhu pokračuje a existuje tu stále prostor rovněž na fúze a akvizice. Pokud jde o bankovní výnosy za minulé roky, čisté úrokové výnosy se zotavují z nízkých úrovní v období 2015–2016 a v roce 2019 by měly představovat dvě třetiny výnosů v bankovním sektoru regionu střední a východní Evropa.

Náklady rovněž rostou pod tlakem rostoucích mezd, avšak poměr nákladů k výnosům by v letech 2020 až 2023 měl zůstat stabilní, výrazné zlepšení z posledních let by se už nemělo opakovat. Náklady na riziko měřené poměrem opravných položek na ztráty z úvěrů (LLP) k poskytnutým hrubým úvěrům by měly zůstat velmi nízké (na úrovni 77 bb v regionu střední a východní Evropa s výjimkou Turecka a Ruska), měly by se však postupně „dostat do normálu“. Lepší kvalita aktiv – nižší míra nesplácených úvěrů přetavená do nižších opravných položek na ztráty z úvěrů – byla hlavním faktorem růstu ziskovosti v posledních letech: ziskovost na trzích v regionu střední a východní Evropa v období let 2013 až 2017 neustále meziročně rostla. Například výnosnost vlastního kapitálu na úrovni bankovního systému je aktuálně kolem 10 % (střední a východní Evropa s výjimkou Turecka a Ruska) a na této úrovni by měla také zůstat.

„Hospodářský pokrok v regionu střední a východní Evropa byl za poslední dvě desetiletí pozoruhodný. Tento region má banky na dobré úrovni, s vysokou likviditou a vysokou mírou konkurenceschopnosti ve všech jurisdikcích. UniCredit bude díky svému pevnému vedoucímu postavení a vysoké angažovanosti v daném regionu nadále podporovat hospodářský růst trhů regionu střední a východní Evropa, kde působíme. Divize střední a východní Evropy bude i nadále klíčovou hnací silou růstu skupiny,“ uvedl na každoroční konferenci Euromoney Carlo Vivaldi, ředitel Divize pro střední a východní Evropu skupiny UniCredit.

„Rychle se měnící podnikatelské prostředí a výzvy vyplývající z digitálního prostředí, společně s potřebou neustále zlepšovat zákaznickou zkušenost, se staly jedněmi z nejdůležitějších oblastí, na které by se měly společnosti zaměřit. Pro lídry na současném konkurenčním trhu musí být tyto oblasti prvořadé, jelikož klienti očekávají, že jejich poskytovatelé finančních služeb udrží krok se změnami. V důsledku toho je kontakt klienta s bankou stále více charakterizovaný rostoucí mírou automatizace prostřednictvím digitálních procesů,“ dodal Andrea Diamanti, ředitel firemního a investičního bankovnictví a privátního bankovnictví ve střední a východní Evropě skupiny UniCredit.

Rok 2018 byl rokem vysoké aktivity v oblasti fúzí a akvizic v bankovním sektoru v regionu střední a východní Evropa. V minulém roce řecké banky průběžně řádně opouštěly trhy v jihovýchodní Evropě, dále se uskutečnila konsolidace státních bank v Rusku pod dohledem centrální banky a ohlášené privatizace ve Slovinsku a v Srbsku. Po dynamickém roce 2018 očekáváme obdobně velmi silnou aktivitu na trhu také v roce 2019, podpořenou trhy v jihovýchodní Evropě, a to díky již zveřejněným obchodům a prvotním veřejným nabídkám (IPO), poklesu rizikové angažovanosti ze strany některých regionálních skupin, jakož i v důsledku privatizace v určitých zemích (tj. ve Slovinsku a v Srbsku).

Region střední a východní Evropa – klíčová hnací síla růstu skupiny UniCredit

„Region střední a východní Evropa je nadále významným faktorem růstu skupiny spolu s dalším posílením vedoucího postavení a neustálým růstem klientské základny v roce 2018. V regionu střední a východní Evropa jsme největším poskytovatelem úvěrů (64,2 miliardy euro[7]) s 11,7% podílem na trhu (retailové a korporátní bankovnictví) v oblasti poskytování úvěrů a stabilním růstem za posledních 5 let[8]. UniCredit je na prvním místě v celém regionu střední a východní Evropa z hlediska celkových aktiv[9] a v první pětici ve většině jednotlivých zemí střední a východní Evropy[10],“ uvedl Carlo Vivaldi, ředitel Divize pro střední a východní Evropu skupiny UniCredit.

Klientská základna skupiny UniCredit v regionu střední a východní Evropa neustále roste směrem k cílovému počtu 2,6 milionu nových klientů v čistém vyjádření do konce roku 2019. Kvalita portfolia se rovněž zlepšuje, přičemž poměr problémové angažovanosti (NPE) v hrubém vyjádření klesl o 229 bazických bodů (z 8.9 na 6,5 %) za prvních devět měsíců v roce 2018 v porovnání s prvními devíti měsíci roku 2017.

V důsledku toho je výnosnost alokovaného kapitálu na úrovni 15,7 % za prvních devět měsíců roku 2018, což opětovně podtrhuje vysokou ziskovost divize v regionu střední a východní Evropa.

Počet uživatelů mobilního bankovnictví by měl dále narůst z 38,2 % všech klientů ve třetím čtvrtletí 2018 na 47 % během budoucího roku.

REKLAMA

Úspěch skupiny UniCredit v tomto regionu se zakládá na rozsáhlé síti poboček – jedné z největších a nejdiverzifikovanějších v regionu střední a východní Evropa – spolu s dobrým lokálním pokrytím a řízením vztahů, jakož i schopností využít globální produktové linie, služby „nejlepší ve své třídě“ a know-how skupiny s cílem poskytovat klientům ty nejlepší služby. Postavení skupiny UniCredit na trhu v regionu střední a východní Evropa dává lokálním bankám podstatnou konkurenční výhodu díky vysoké míře rozpoznání značky, přístupu na mezinárodní trhy, sdílení osvědčených postupů a značným úsporám z rozsahu.

[1] Další informace o makroekonomickém scénáři v regionu střední a východní Evropa jsou uvedeny v dokumentu „UniCredit CEE Quarterly 1Q 2019“.

[2] Automobilový průmysl je vzorovým příkladem. Všech 10 největších světových hráčů (z EU, USA, Japonska) v automobilovém průmyslu vyrábí v regionu střední a východní Evropa a všech 10 největších dodavatelů se rovněž nachází v tomto regionu. Výroba automobilů se v zemích regionu střední a východní Evropy za posledních 15 let ztrojnásobila, přičemž překročila objem 6 milionů aut, z nichž velká část byla určena na vývoz. Navzdory aktuálnímu silnému zastoupení výrobců automobilů se realizuje množství nových projektů a přímých zahraničních investic (největší dopad na ekonomiky v regionu střední a východní Evropa mají ty, které ohlásily automobilky Jaguár-Land Rover a BMW, přičemž každá z nich překročí objem 1 miliardy eur). Kromě toho inovace v automobilovém průmyslu (elektrická vozidla, autonomní řízení vozidel) mohou představovat další příležitost k dalšímu investování v tomto regionu.

[3] Sektor IT je dobrým příkladem, kdy outsourcingový obchodní proces a pokročilejší služby (digitální kapacity, Sofia hub atd.) nadále vykazují značný růst.

[4] Podle údajů statistického úřadu Eurostat

[5] Procento jednotlivců, kteří používají internet, jednoduchý průměr zemí střední a východní Evropy s výjimkou Polska, podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union, ITU)

[6] Počet předplatitelů mobilních telefonických služeb na 100 obyvatel, jednoduchý průměr zemí střední a východní Evropy s výjimkou Polska, podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union, ITU)

 

[7] September 2018

[8] September 2018, s výnimkou Turecka a vrátane Ruska

[9] Jún 2018, vrátane Turecka

[10] Jún 2018

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou? Tedy trochu jinak: Kdy se stane Čína největší ekonomickou mocností na světě? Existuje mnoho odpovědí, často diametrálně odlišných.

Text: Luboš Smrčka

Foto: Shutterstock

23. 02. 2024

Evropské akcie jsou historicky rekordně levné vůči těm americkým

Evropské akcie jsou teď v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. Brány jsou přitom v potaz všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě (viz graf […]

Text: Redakce

Foto: Pixabay

02. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *