Pondělí 14. června. Svátek má Roland.

Spropitné nechávají téměř všichni Češi. Stejný model by ocenili i při přispívání na charitu

Češi dokáží ocenit dobrý servis. Dýško nechávají například v restauracích, u kadeřníka, v autoservisu, ale i při nákupech v obchodech. Spropitné dává obsluze drtivá většina z nás (92 %), pouze necelá 2 % lidí nenechává dýško nikdy. Systém fungování spropitného by Češi ocenili také u darování peněz na charitu. Více než tři čtvrtiny lidí (77 %) by využily možnost přispívat na vybraný dobročinný projekt zaokrouhlováním při platbách kartou. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat Česká spořitelna.

Při útratě ve výši 158 Kč lidé nejčastěji zaokrouhlují na 160 Kč (54 %) nebo k účtence připočtou deset procent (38 %). Procenta častěji počítají muži a vysokoškoláci. Nejštědřejší jsou pak podle průzkumu obyvatelé Karlovarského kraje a Vysočiny, nejméně nechávají obsluze lidé z Liberecka.

Výši dýška ovlivňuje hlavně kvalita a chování obsluhy, shodla se naprostá většina dotazovaných (86 %). Jen minimum se řídí atraktivním vzhledem restaurace (5 %) nebo výší spropitného u ostatních platících (1 %). Češi považují spropitné za osobní a individuální věc bez ohledu na chování ostatních.

Příspěvky na dobročinnost? Do stovky měsíčně

Systém dýšek, tedy zaokrouhlování na nejbližší pětikoruny, desetikoruny nebo stokoruny, by většina lidí (77 %) ráda využila také u příspěvků na dobročinnost. Třetina (33 %) by zaokrouhlovala na nejbližší desetikorunu, 15 % na nejbližší pětikorunu. Pokud se Češi pro tento způsob dobročinnosti rozhodnou, mohou využít například aplikaci Melinda od České spořitelny. Díky ní mohou uživatelé snadno přispívat na vybraný projekt, pár kliknutími vyberou míru zaokrouhlení plateb kartou i měsíční limit štědrosti.

Měsíčně jsou Češi na dobročinnost nejčastěji ochotni darovat 50 až 100 Kč. Stovku by měsíčně oželelo přibližně 38 % dotazovaných, 50 Kč 32 % dotazovaných. Desetina by byla ochotna přispět i 500 Kč za měsíc. Kdyby třetina držitelů debetních karet České spořitelny darovala zaokrouhlením plateb 50 Kč měsíčně, přispěli by na dobročinné účely 45 miliony korun.

Chceme vědět, komu naše peníze pomohou

Na charitu nikdy nepřispívá jen 27 % lidí. Problémem je ale často způsob, kterým peníze potřebným dáváme. Stále je totiž u veřejnosti populární přispívání do kasiček a pouličních sbírek. Přispívá tak 20 % dotazovaných, a to i přes rizika, která to sebou nese. Jen o něco méně lidí přispívá pomocí DMS (18 %), 17 % z nás daruje jednorázově vybrané organizaci či na projekt bankovním převodem a téměř 14 % Čechů daruje ve velkých celonárodních charitativních sbírkách.      

Z průzkumu vyplynulo, že jedním z důvodů, proč lidé pomáhají, je i víra, že až jednou budou potřebovat oni, také jim někdo pomůže. Velkou roli hraje i osobní zkušenost s nějakou nemocí či těžkou situací. Klíčové však pro většinu Čechů je, aby věděli konkrétně, na co přispívají. A právě to jim stoprocentně zaručí dárcovská aplikace Melinda,“ doplňuje Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.

Komu Češi finančně pomáhají? Peníze nejčastěji dávají na pomoc zdravotně a mentálně postiženým (35 %), 33 % Čechů by přispělo lidem zasaženým živelnou katastrofou, o procento méně by pak peníze poslalo na pomoc zvířatům. Nejméně by věnovali na komunitní projekty (3 %) a sociálně vyloučeným skupinám (3 %).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.