I přestože se podmínky v českém zpracovatelském sektoru dočkaly dalšího zlepšení, duben zaostává za všemi přechozími měsíci roku 2015. Hodnota Indexu nákupních manažerů totiž propadla z březnových 56,1 bodů na 54,7 bodů. Trh očekával dosažení hodnoty ve výši 55,8 bodů. Ačkoliv všechny hlavní okruhy, které index PMI zahrnuje, přispěly k jeho celkovému růstu (skutečná hodnota indexu PMI je stále nad neutrální hranicí 50 bodů), u většiny z nich došlo ke zpomalení. Především slabší úroveň produkce, méně nových objednávek a také nižší úroveň zaměstnanosti přispěla ke slabšímu výsledku než v minulých měsících. Kniha zakázek utrpěla v důsledku nižšího zájmu ze strany domácích zákazníků, naopak zahraniční poptávka překvapivě zesílila. Nákladové tlaky zintenzivnily a růst cen vstupů si firmy spojují s posilováním amerického dolaru. Následkem je i mírný růst cen dokončené výroby. Nižší hodnota Indexu nákupních manažerů ve výrobním sektoru sice signalizuje mírnou ztrátu na ekonomickém výkonu, nicméně i přes tato znamení zůstávají podnikatelské podmínky na stále dobré úrovni.
Za první čtyři měsíce letošního roku stát hospodařil se schodkem 0,4 mld. Kč. Ve stejném období předchozího roku se rozpočet přitom pohyboval v černých číslech, když vykázal přebytek ve výši 26,6 mld. Kč. Meziročně slabší výsledek byl způsoben jak vyššími výdaji, tak nižšími příjmy. K celkovému růstu výdajů přispěly mimo jiné meziročně vyšší výdaje na platy státních zaměstnanců a investice. Stát v tomto směru tedy ekonomiku poměrně významně podporuje. Například kapitálové výdaje meziročně vzrostly o více než 40 %, což představuje dodatečných 8,4 mld. Kč, které přitečou do ekonomiky. Příjmová strana je stále negativně ovlivněna jednorázovými vlivy, které uměle zvyšovaly inkaso daní v roce 2014. Od začátku roku výrazně zaostává za loňským výběrem spotřební daň a DPH. Nicméně trend je nastaven pozitivně a manko se oproti loňskému roku postupně snižuje. Zatímco v únoru díky těmto příjmům stát přišel dohromady o 25 mld. Kč, ke konci dubna to už bylo „pouze“ 18 mld. Kč.
Ačkoliv vývoj nepřímých daní nelze v důsledku úprav daňových sazeb a jednorázových efektů jednoznačně interpretovat, ekonomice se soudě podle odvedených firemních daní solidně daří. O jejich výnosy se sice ještě tolik nepodílí se svými zaměstnanci (což je ostatně obrázek, který pozorujeme i ve statistikách přicházejících z trhu práce), i to by ale v průběhu roku mělo postupně přijít.
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
