SAFINA prodala ve druhém čtvrtletí více než 250 kg investičního zlata

Cena zlata zhruba od roku 2002 konstantně rostla, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 USD/oz. V březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 USD/oz. Přibližně v polovině dubna přišla první velká korekce ceny na hranici 1 321,35 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Na konci sledovaného období přišla však další korekce, a to až na cenu 1 192 dolarů za trojskou unci. To je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Pro toto období je charakteristická velká rozkolísanost pohybu ceny zlata. Poslední týden června byla průměrná cena 1 245,35 USD/oz. V porovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 20% pokles.

„SAFINA však nepocítila ani ve druhém čtvrtletí významný pokles zákazníků, spíše naopak, v porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 %. Kromě více než 250 kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších investičních kovů,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA, „ovšem letní měsíce, které nás čekají, jsou vždy charakteristické sníženou poptávkou oproti zbytku roku. Je čas dovolených, většina zákazníků se k nákupům vrací v září. Nicméně podíváme-li se na odhad na tento rok, předpokládám, že celkově prodáme 800 – 900 kg investičního zlata, tedy přibližně o 25 % více než v loňském roce.“ 

Dubnový pád

Rapidní snížení ceny zlata na počátku druhého čtvrtletí bylo zapříčiněno tím, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, jindy označovaném také jako „computer gold“ – tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů. Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční  těžby zlata. Toto mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. „Příčinou odklonu investorů jsou především úvahy a následná sdělení FEDu ohledně změny monetární politiky, především plán ukončit tzv. kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 mld. dolarů,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA.

Tento propad cen nahrával spíše dlouhodobých investorům do fyzického zlata, kteří si nákupem drahých kovů posílili portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto čtvrtletí rekordy a prožívá „zlatou horečku“. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. „V květnu byla poptávka dokonce tak vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích,“ dokresluje situaci Libor Křapka.

Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Korekce stříbra byla dokonce výraznější než v případě zlata, cca 35 % v porovnání s 25 % u investičního zlata. Stříbro spadlo na 18,61 dolarů za unci, tedy na nejnižší úroveň od října 2010.

^REKLAMA

Květen a červen – v hlavní roli FED

Globální finanční trhy začaly v květnu pociťovat tlak po prohlášení Bena Bernankeho, předsedy FEDu, který nastínil, že by právě FED mohl za relativně krátkou dobu omezit nákup amerických dluhopisů. FED by k tomuto kroku přistoupil v případě, že by ekonomika USA začala posilovat. Prohlášení FEDu jsou vždy klíčová. „Stačí jen nepatrná zmínka o možnosti či úvahách o omezení tohoto nástroje a trh ihned reaguje poklesem. Pokles není na všech drahých kovech stejný, souvisí s mírou spekulativních pozic na jednotlivých kovech a také s náklady na těžbu těchto kovů,“ komentuje Libor Křapka. Kvantitativní uvolňování ovšem stále pokračuje a je plánováno minimálně až do poloviny roku 2014. Činnost FEDu je následována Bank of Japan, která tiskne jeny jako formu podpory pro japonskou ekonomiku. Situace v Evropě je v tomto ohledu obdobná, množí se spekulace ohledně další pomoci ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor. „Nadále tak zůstávají v platnosti podmínky, které podporují stabilitu, nebo dokonce i růst ceny zlata, jako uchovatele hodnoty a pojistky proti inflaci,“ dodává Tomáš Plachý.   

Český trh

Český trh s investičními drahými kovy, na němž je SAFINA jedničkou, reagoval podobně jako světový. Množství investorů využilo situaci k dalším nákupům fyzického zlata. Jediná výraznější změna v porovnání s předchozím obdobím nastala, že většina klientů SAFINY zakoupila slitky s menší gramáží, tedy od 1 trojské unce až po 100 g. Dříve oblíbené slitky 500 g a 1 kg ustoupily do pozadí.  

Ve druhém čtvrtletí byl také sledován poměrně velký převis nabídky zlatých mincí, které emitovala Česká národní banka. Tyto mince, které jsou jako jedna z forem investičního zlata osvobozeny od DPH, byly vydány v jednom z historicky nejvyšších nákladů. Odhaduje se, že na trhu je převis nabídky těchto mincí cca 4 000 kusů, což činí zhruba 62 kg investičního zlata. Vzhledem k tomu, že nabídka výrazně převýšila poptávku, byly mince prodávány obchodníky za ceny nákupu u České národní banky. Tento fakt lze vysvětlit neodhadnutím poptávky některých obchodníků, a právě kvůli vysokým emisním nákladům se mince stávají nezajímavé rovněž ze sběratelského pohledu. Investoři se proto od těchto mincí spíše odvrátili a dali přednost investičnímu zlatu certifikovanému u mezinárodních a celosvětově uznávaných institucí.  

Vzhledem k tomu, že nedošlo k razantnímu oživení ekonomiky, nepromítlo se do ceny drahých kovů ani jejich využití v průmyslové výrobě. „V dnešní době ovšem není nic jisté. Trh v USA pomalu ožívá, naopak ten evropský spíše stagnuje. Vezměme si jako příklad nedávnou zprávu o prodeji nových aut za měsíc květen – prodeje byly nejnižší za dvacet let. Zároveň klesá dynamika čínské ekonomiky,“ vysvětluje Tomáš Plachý, „z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a následného zpracování.“ 

I přes aktuální výkyvy v cenách je zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. V dalším čtvrtletí je dle předchozích zkušeností a odborných znalostí SAFINA proto třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně nakupovat. Rozložený nákup je dle názoru společnosti SAFINA vhodný právě v období vysoké volatility, kdy cena dramaticky kolísá v krátkém časovém rozmezí. Toto doporučení neplatí jen pro zlato, ale i pro další drahé kovy.