Ropa: dopady na trh po vystoupení USA z íránské jaderné dohody

„Potenciální dopad na nabídku na světových trzích s ropou bude podle nás ve výši 300 000 až 500 000 barelů za den, nebo bude dělat 0,3 až 0,5 % světové nabídky. Vývozní toky se pravděpodobně neupraví okamžitě. Asie by mohla převzít jejich část nebo dokonce vše, podle kapacity rafinerií, dostupnosti dopravy nebo finančního vyrovnání,“ komentuje výhled Tom Robinson.Stojí za tím následující kalkulace: Od zrušení sankcí se produkce v Íránu zvýšila přibližně o jeden milión barelů denně, přičemž hrubý vývoz nyní činí zhruba 2,2 milionů barelů denně (dubnové údaje jsou značně vyšší). Asi 60 % objemu exportu jde do Asie, přičemž Čína, Indie, Jižní Korea a Japonsko jsou největšími odběrateli. Evropští kupci provádějí kolem 25 % obchodů a mohou zastavit nákup, aby se vyhnuli sankcím ze strany USA, i kdyby Spojené království, Francie a Německo zůstaly signatáři. To by mohlo znamenat, že zhruba 500 000 barelů denně bude absorbováno na mimoevropských trzích.  Saúdská Arábie uvedla, že je ochotna zmírnit dopad nedostatku dodávek v Evropě způsobeného novými sankcemi. „Pokud jde o cenu ropy, můj názor je, že velká část posledních událostí se odráží už ve spotové ceně. Ve středu 9. května, po oznámení sankcí, vzrostla cena ropy Brent o 1 dolar na 77 dolarů za barel. Jednalo se nárůst zhruba 10 dolarů za barel během posledních 4 týdnů. Většina specialistů na energetiku očekávala, že stažení USA z dohody je téměř jisté ještě předtím, než proběhlo. Nyní se debatuje o dalších událostech, jako jsou například venezuelské volby, které proběhnou 20. května. Z dlouhodobého hlediska by sankce mohly zpomalit mezinárodní investice do íránského ropného sektoru a omezit tak jeho růstový potenciál po roce 2020,“ shrnuje Tom Robinson, analytik oblasti světové energetiky, Fidelity International.