Úterý 13. dubna. Svátek má Aleš.

Roční objem recyklace zlata ve světě přesahuje 1 100 metrických tun

Lídr v recyklaci průmyslového zlata je Čína, následovaná USA a Kanadou a třetí místo zaujímá EU –

Podle posledních dostupných údajů se celkové celosvětové nadzemní zásoby zlata pohybují kolem 176 000 metrických tun[1]. Tyto zásoby zahrnují šperky, oficiální rezervy centrálních bank, privátní investice nejčastěji ve formě uzančních slitků, mincí a medailí a průmyslovou výrobu. Ačkoliv je možné všechny tyto podoby zlata recyklovat, jen velmi malá část jde zpět do oběhu, a tvoří tak součást aktuální nabídky na globálním trhu. Podle respektované organizace World Gold Council byly rekordní hodnoty recyklovaného zlata dosaženy v roce 2009, kdy ale objem recyklace odpovídal jen asi 1 % celkových nadzemních zásob. 

„Je pro to několik důvodů. Lidé si často šperky uchovávají, investoři vnímají zlato jako pojistku proti inflaci a také jako vhodný nástroj pro zajištění nejen svých úspor, ale třeba i rodinných příslušníků pro další generace. Centrální banky považují zlato za rezervní jistinu. Někteří lidé si také neuvědomují hodnotu zlata v technologických zařízeních, jako jsou mobily a počítače,“ vysvětluje Josef Bříza, obchodní ředitel divize Recyklace společnosti SAFINA. 

Recyklace je budoucnost

Díky svým jedinečným vlastnostem a omezeným podzemním zásobám je zlato stále hojněji recyklováno a do budoucna budeme v této oblasti zaznamenávat rostoucí trend. World Gold Council uvádí, že v období 1995–2014 představovalo recyklované zlato 1/3 celkové světové nabídky tohoto drahého kovu. Recyklační průmysl se zlatem se rozděluje na dva segmenty. Prvním segmentem jsou předměty obsahující zlato s vysokou přidanou hodnotou, to tvoří až 90 % zmíněného podílu. Nejčastěji sem spadají šperky, zlaté pruty či mince. Tento typ materiálu obsahuje výrazný podíl slitin zlata s jedním či více kovy. „Oddělení těchto kovů je poměrně jednoduché, jedná se o ustálené chemické procesy či fyzickou separaci. Některé procesy rafinace využívají také tavení slitin. Pro dosažení vysoké ryzosti drahého kovu se používají i komplikovanější metody. Naše společnost nejčastěji využívá rafinaci kombinující tavení a chemický proces pomocí lučavky královské,“ upřesnil Josef Bříza

Druhou skupinu představuje zlato z průmyslu, především pak z výrobků z elektronického a elektrotechnického sektoru na konci životního cyklu. Zlato z tohoto segmentu tvoří zbylých 10 %. Před deseti lety činil průmyslový materiál obsahující zlato jen 5 %, jeho podíl tedy značně roste. Takovýto materiál obsahuje za prvé drahé kovy ve velmi nízké koncentraci a za druhé může obsahovat až 60 různých prvků, nebo i nebezpečné chemikálie. Proto je jeho recyklace náročnější ekonomicky i technologicky.

Zlato se používá v elektronickém průmyslu zejména pro výrobu vodičů. Například poslední studie World Gold Council zmiňuje, že v roce 2010 obsahovaly mobilní telefony 200–350 gramů zlata na metrickou tunu. Když k tomu připočítáme stříbro a palladium, jež v telefonech taktéž najdeme, tvoří drahé kovy přes 90 % hodnoty mobilního telefonu na konci jeho životnosti. Plast a ocel v tomto sektoru dominují co do hmotnosti, zlato pak hodnotou. U zmíněného druhého segmentu budeme vzhledem k rostoucí poptávce po elektronice a zkracujícímu se životní cyklu produktů pozorovat rostoucí trend využití zlata. Na druhé straně se výrobci snaží drahé kovy nahrazovat i jinými, levnějšími kovy. Trh bude produkovat díky rostoucí globální poptávce stále více mobilních telefonů a dalších zařízení, podle odhadů World Gold Council by totiž v roce 2017 mělo být vyrobeno dokonce až 2,2 miliardy mobilních telefonů a 0,5 miliardy tabletů. To bude mít jasný následek: očekává se, že na globální úrovni by měl narůst objem průmyslových materiálů s obsahem zlata ze 49 milionů metrických tun v roce 2012 na 99 milionů metrických tun v roce 2025. V roce 2014 byla globální kapacita pro recyklaci průmyslového materiálu s obsahem zlata 600 000 metrických tun, do roku 2018 by kapacita mohla dosáhnout až 690 000 metrických tun. 

„V České republice jsme v minulém roce zpracovali 1,2 tuny zlata, což je 65 % objemu místního trhu. Pokrýváme samozřejmě i poptávku širšího evropského regionu,“ uvedl Viktor Fiala, generální ředitel společnosti SAFINA

Cena zlata a ekonomický vývoj určují poptávku pro recyklaci  

Recyklace zlata je ovlivňována vývojem ceny tohoto kovu a ekonomickými podmínkami. World Gold Council ve své studii ze začátku letošního roku zmiňuje, že v roce 1999 představovalo recyklované zlato 17% podíl v celkové nabídce kovu na trhu. V roce 2009, kdy cena zlata vzrostla a ekonomika ztrácela, dosáhl objem recyklovaného zlata rekordní výše, a to 1 728 metrických tun, což představovalo 42 % globální nabídky. Naopak v posledních letech, kdy cena zlata klesá a ekonomika ožívá, objem recyklovaného zlata klesá. V roce 2014 činila recyklace 26 % celkové nabídky, konkrétně 1 122 metrických tun. „Takto pružná reakce recyklačního průmyslu udržuje globální trh v rovnováze, jelikož reakce těžby zlata na vývoj trhu je výrazně pomalejší,“ uvedl Josef Bříza.       

World Gold Council provedl ekonometrickou analýzu ročních objemů recyklovaného zlata za období 1980–2014, z níž vyplývají následující klíčové trendy pro celé odvětví: objem recyklovaného zlata dlouhodobě roste v průměru o 4 % ročně a hlavní zásluhu na tom mají šperky. Za druhé ekonomická krize podporuje růst recyklace zlata. Lidé se totiž v období ekonomických obtíží „zbavují“ zlata a proměňují ho v hotovost. Podíváme-li se na finanční krizi v letech 2008–2009, byl její dopad na recyklaci zlata obrovský, světová recyklace se zvýšila o 25 %. Podle odborníků World Gold Council je dopad ekonomické krize ještě silnější, než je vývoj samotné ceny zlata, a to o cca 20 %. Navíc, změny v ceně zlata mají sice okamžitý, ale jen dočasný dopad na vývoj objemů recyklace.  

Centrum recyklace je Asie 

V recyklačním průmyslu panují značné regionální rozdíly. Např. v Severní Americe a Evropě vzrostl objem recyklace v roce 2004 z 27 % na 43 % v roce 2011, což bylo způsobeno zejména finanční krizí. V Asii, konkrétně v Číně se zásoba zlata navyšuje a s tím i objem recyklace. Na druhé straně indický trh má vývoj trochu odlišný, úroveň objemu recyklace zlata je víceméně stabilní a obecně tvoří jen malé procento celkové zásoby zlata na místním trhu. Konkrétně to je 0,5 % z celkové roční zásoby zlata ve výši 22 000 metrických tun. 

Spotřeba zlatých šperků Indie a Číny v roce 2004 činila 28 % světové spotřeby, ale v minulém roce to bylo již 60 %, jelikož jednak narůstá populace a jednak se zvyšují příjmy domácností. Očekává se tedy, že Asie obecně bude hlavním centrem poptávky po zlatě a tedy i světovým lídrem v recyklaci.   



[1] údaje výzkumného týmu agentury Thomson Reuters z roku 2013, kdy byl poslední globální průzkum realizován.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.