Řidiči si na cyklisty dávají pozor, ti se přesto cítí ohroženi

V průzkumu Generali přiznalo zvýšenou pozornost v okamžiku, kdy se na vozovce objeví cyklista, celých 96 % dotazovaných šoférů. Jen čtyři procenta si myslí, že není potřeba zbystřit, pokud uvidí cyklistu, protože je to účastník silničního provozu jako každý jiný. 

„Na druhou stranu, i když si většina řidičů dává větší pozor, ne všichni si myslí, že každý cyklista je nutně hrozbou. Takto přemýšlí šestatřicet procent těch, kteří řídí auto. Šedesát procent lidí usuzuje, že jen někteří cyklisté představují nebezpečí a zbylá čtyři procenta řidičů nechápou cyklistu jako riziko vůbec,“ přidává další čísla z exkluzivního průzkumu Generali Jiří Cívka.

„Mnohokrát jsem slyšel z úst řidičů osobních vozidel, že cyklista se plete motoristům v provozu. Samozřejmě tyto názory jsou zcestné a je potřeba si uvědomit, že cyklista je uživatel pozemní komunikace stejně jako řidiči ostatních vozidel,“ upozorňuje Martin Farář, vedoucí samostatného oddělení BESIP ministerstva dopravy.

„Já osobně cítím riziko na silnici pořád, spousta řidičů jezdí po prostředku silnice nebo dokonce vlevo, a kolik jich vůbec nepoužívá blinkry! Mám za sebou srážku s autem, za kterou jsem si mohl sice spíš sám, ale pak mi taky jednou nedal přednost bagr a to mohlo skončit hodně ošklivě. Proto teď už raději jezdím po lese, kde v případě pádu skončím nejspíš na měkkém, nikdo mě nepřejede, maximálně se odřu a na kole si udělám osmu,“ popisuje cyklista Marek Jelínek, který na kole najezdí stovky kilometrů ročně.

Počet usmrcených cyklistů klesá

Pozitivní je, že každým rokem klesá počet usmrcených cyklistů. Za loňský rok jich bylo 57, zatímco třeba v roce 2009 překročilo toto číslo sedmdesátku. Postupně se snižuje i počet těžce zraněných cyklistů. Vloni jich statistiky zaznamenaly 354, což je oproti předchozímu roku pokles o 24 %.

Nejčastějšími úrazy na kolech jsou drobná poranění, jako jsou oděrky, tržné rány či poranění obličeje. Mezi ty vážnější pak patří zlomeniny klíční kosti, poranění hlavy s bezvědomím, otřes mozku a pak samozřejmě úmrtí. Z policejních statistik lze vyčíst, že vloni způsobili řidiči nemotorových vozidel celkem 2737 dopravních nehod.

„Počet úrazů na kolech oproti ostatním úrazům je zhruba jedna ku padesáti. Ročně tak řešíme zhruba tři stovky cyklistických úrazů. Primárně jsou záležitostí sezóny, i když v poslední době platí, že klienti se věnují svému oblíbenému sportu i na podzim, a pokud je dobré počasí, tak i v zimě,“ dodává produktový manažer pojišťovny Generali Pavel Sivák.

Předpisy Češi znají

Když už čeští řidiči potkají na silnici před sebou cyklistu, vědí, jak se chovat. „Z průzkumu nám vyplynulo, že devětadevadesát procent šoférů ví, že pokud cyklistu objíždí, musí dát směrové znamení. Jen jedno procento by na cyklistu místo toho zatroubilo,“ popisuje Jiří Cívka z Generali. 

Češi také většinou vědí, kdy se cyklisté předjíždět nesmí. Polovina z nich by cyklistu nikdy nepředjížděla v křižovatce a skoro třetina před přechodem. Čtrnáct procent šoférů ale odpověď na otázku, kdy se nesmí cyklista přejíždět, nezná. Dvě procenta by je nepředjížděla za tmy.

„Obecně je pravda, že řidič, který občas řídí auto a občas jezdí na kole, se chová ohleduplněji k tomu druhému, jelikož chápe stav, v jakém se sám občas nachází, a jaké obavy v provozu má. Stejné je to i u vztahu řidiče motocyklu a auta. Lze tvrdit, že ten, kdo nemá ponětí, jak se motorka řídí, nemá vůbec odhad, co a jak si může k řidiči motocyklu dovolit vzhledem ke stabilitě motorky, její brzdné dráze a podobě. Jakmile ovšem motorkář usedne za volant osobního nebo jiného vozu, lze to velmi rychle rozpoznat. Takový řidič mnohem dříve registruje motorkáře v zrcátku, uhýbá na stranu, mění jízdní pruh pro umožnění předjíždění,“ říká Martin Farář z BESIPu.  

Každý den v roce 2014 šetřila Policie ČR v průměru 235,2 nehody, průměrná škoda při jedné nehodě je za loňský rok 57 455 korun. Nejvíce nehod šetřila vloni Policie ČR v Praze (19 306), nejméně v Karlovarském kraji (1732). 

NA VENKOVĚ A V ZAHRANIČÍ SE JEZDÍ LÉPE

Vztah mezi cyklisty a řidiči motorových vozidel se různí i podle lokality. Jiné chování lze zaregistrovat uvnitř velkých aglomerací a jiné v malých obcích nebo mimo obce, kde jsou cyklisté více „samozřejmí“ kvůli snazší dopravě do zaměstnání bez nutnosti vlastnit osobní automobil. 

„Ve městě s velkou intenzitou dopravy, jako je například Praha, lze vysledovat právě spíše strach ze strany cyklistů, kteří jsou pro řidiče motorových vozidel často tzv. nutným zlem. Řidiči osobních vozidel je tak často předjíždí s velmi malým bočním odstupem nebo je za každou cenu předjíždí a následně při následném brzdném manévru vytvoří nebezpečnou situaci pro cyklistu,“ uvádí Martin Farář.

V průzkumu Generali přiznalo plných 53 % cyklistů, že vnímají auta kolem sebe jako hrozbu, u 37 % záleží na hustotě provozu. Jen šest procent se v provozu mezi auty ohroženo necítí. 

„Třiapadesát procent cyklistů si navíc myslí, že jet dnes na kole v běžném provozu je o život. Přes čtyřicet procent má naopak dojem, že řidiči jsou k cyklistům ohleduplní,“ doplňuje čísla Jiří Cívka z Generali. 

„V zahraničí by tahle čísla byla určitě jiná, tam se k cyklistům chovají mnohem lépe. Třeba v Rumunsku na cyklisty všichni troubí, ale ne jako u nás proto, že cyklista je škodná, ale radostně je tím zdraví, protože u nich takové blázny, kteří by dobrovolně dřeli na kole do kopců, nemají. Albánským řidičům se zase při setkání s cyklisty plaší vozidla – koně, muly, osli…,“ usmívá se cyklista Marek Jelínek.

Prohřešky cyklistů

Existují ale i příklady špatného chování u cyklistů. „Nejčastěji se jedná o jízdu vedle sebe, kdy tak brání v bezpečném předjetí ostatním řidičům. Někteří se zase v městském provozu chovají tak, jako by jim nehrozil žádný postih. Jízda křižovatkou na červenou, vjezd do jednosměrné ulice obráceně tam, kde to není dovoleno dopravní značkou, jízda po chodníku a přechodu po chodce,“ vypočítává některé příklady Martin Farář z BESIPu.

Cyklistům se nevyhnou ani problémy, jako je jízda v podnapilém stavu. „Několikrát jsem slyšel od lidí, že ráno raději pojedou do práce na kole než autem, protože mají strach, že by měli problém se zbytkovým alkoholem. Na kole jim přece nic nehrozí… To je samozřejmě nesmysl,“ varuje Martin Farář. 

Milovníci kol jsou ale podle průzkumu Generali alespoň zodpovědní. Celých 76 % jich při jízdě na kole nosí reflexní bezpečnostní prvky. Pouze 11 % si myslí, že nejsou potřeba. 

Kromě bezpečnostních reflexních prvků by především neměli zapomínat na přilbu. Mnohdy je právě ona tím, co stojí mezi lehkým a těžkým zraněním nebo dokonce smrtí.